Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Veřejnoprávní média ztratí možnost odpočtu DPH, ČT přijde až o 400 milionů ročně

Veřejnoprávní média ztratí možnost odpočtu DPH, ČT přijde až o 400 milionů ročně

Česká televize a Český rozhlas přijdou kvůli vládní novele zákona o DPH až o půl miliardy korun ročně. Budou muset omezit služby a ohrozí to přechod na digitální televizní vysílání DVB-T2. Česká televize vyčíslila výpadek příjmů na 350 až 400 milionů a Český rozhlas přijde o 120 milionů ročně.

Vládou schválený návrh kvůli neslučitelnosti s právem EU ruší loni zavedené opatření, podle kterého veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas mohou uplatňovat nárok na odpočet DPH za pořízené zboží nebo služby ve stejném rozsahu, jako ho mohou uplatňovat komerční rozhlasové a televizní stanice.

„Navzdory našemu varování a relevantním argumentům renomovaných daňových poradců ministerstvo financí protlačilo změnu zákona. Tím byl porušen princip, že až do roku 2021 bude ČT výnosy z DPH investovat do digitalizace. Pokud změny schválí parlament a vláda nepřijde s žádným kompenzačním řešením, přinese to citelný zásah do procesu digitalizace, lidé mohou přijít ze dne na den o bezplatné televizní vysílání a ve snaze najít potřebné finance budeme diskutovat i omezení šíře služeb, které Česká televize nabízí. Takové peníze se jednoduše nedají najít v úsporách,“ uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák.

Peníze byly u České televize určeny k financování procesu druhé vlny digitalizace televizního vysílání, který televizi v roce 2016 nařídila vláda s tím, že jí bude garantovat legislativní a ekonomické podmínky k tomuto kroku. Česká televize podle Dvořáka v loňském roce v dobré víře zahájila investice do digitalizace a podepsala také smlouvy na provozování nových sítí.

Český rozhlas na problém podle mluvčího Jiřího Hošny dlouhodobě upozorňoval. „ČRo nechce v žádném případě omezovat služby pro posluchače, půjde proto cestou úspor napříč rozpočtem - jednou z nich je i aktuální plánovaná optimalizace pracovních míst. Usnesení vlády zatím bereme jako první krok. Věříme, že v poslanecké sněmovně bude prostor k další diskusi o novele zákona a k případným úpravám. Naší snahou nyní bude zaměřit se na zvýšení rozhlasového poplatku, který od roku 2005 činí pouhých 45 Kč,“ řekl ČTK. ČRo pro letošek oznámil propuštění 100 až 120 zaměstnanců.

ČT i ČRo tvrdí, že možnost odpočtu DPH pro veřejnoprávní média není v rozporu s evropským právem. Úpravy zákona, které Česká televize před přijetím daňového balíčku diskutovala s ministerstvem financí a které by nevedly k zastavení financování druhé vlny digitalizace, byly plně v souladu s evropskými směrnicemi.

Materiál MF uvádí, že „ponecháním současné právní úpravy týkající se rozhlasového a televizního vysílání prováděného provozovateli ze zákona, která je neslučitelná se směrnicí o dani z přidané hodnoty, se Česká republika vystavuje riziku zahájení řízení pro neplnění povinností, které vyplývají z práva Evropské unie, včetně uložení peněžitých sankcí“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1