Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Více než polovina domácností využívá pozemní vysílání. Na DVB-T2 má Česko přejít v roce 2021

Více než polovina domácností využívá pozemní vysílání. Na DVB-T2 má Česko přejít v roce 2021

Televizní signál prostřednictvím pozemního vysílání v Česku přijímá přes 52 procent domácností, 22 procent primárně využívá satelit a 19 procent kabelový příjem. IP TV využívá sedm procent bytů. Vyplývá to z výzkumu, který pro Asociaci televizních organizací realizovala v lednu společnost Nielsen Admosphere na vzorku 3000 lidí. Loni přitom terestrické televizní vysílání využívalo téměř 60 procent domácností.

Nový standard DVB-T2 už přijímá sedm procent televizních domácností. Z toho šesti procentům umožnil tento přechod jejich televizor a jedno procento si pořídilo set top box. Každá devátá domácnost však ve výzkumu uvedla, že neví, zda DVB-T2 přijímá, nebo ne.

 

„Dá se očekávat, že domácnosti v blízké budoucnosti projeví v této otázce větší jistotu, neboť informovanost diváků o přechodu na nový standard neustále roste,“ uvedla jednatelka ATO Vlasta Roškotová.

Česko má na nový standard DVB-T2 přejít v roce 2021. Postupné vypínání stávajících vysílačů začne na konci roku 2019. Přechod na DVB-T2 je nutný kvůli potřebě uvolnit frekvence v pásmu 700 MHz pro mobilní sítě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1