Žádná Watergate, žádné Panama Papers. Podle nové studie je investigativní žurnalistika v ohrožení | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žádná Watergate, žádné Panama Papers. Podle nové studie je investigativní žurnalistika v ohrožení

Žádná Watergate, žádné Panama Papers. Podle nové studie je investigativní žurnalistika v ohrožení

Hrozeb pro investigativní žurnalistiku přibývá a její budoucnost je tak v ohrožení, říká rozsáhlá studie Světové asociace novin a vydavatelů zpravodajství (WAN-IFRA), která vznikla v kooperaci s UNESCO. Práva zaručující zdroji anonymitu příliš často kapitulují palbě protiteroristických zákonů, nařízení ohledně vnitřní bezpečnosti a masových či cílených dohledů. Doplácí na to v konečném důsledku veřejnost, která se kvůli obavám zdroje z prozrazení o nejzávažnějších korupčních a politických kauzách, podobných, jako byly Watergate či Panama Papers, vůbec nemusí dozvědět.

Studie varuje, že investigativní novinařina závislá na důvěryhodných zdrojích a takzvaných whistleblowerech je v ohrožení. Bez zesílení právní ochrany a limitů dohledu bude jen velmi těžké v budoucnosti udržet investigativní žurnalistiku při životě.

„Náš text zveřejňujeme na pozadí bezprecedentních rizik pro důvěrnou komunikaci novinářů a jejich zdrojů. Tato rizika zahrnují bezpečnostní agentury, které zachycují elektronickou komunikaci novinářů s jejich zdroji nebo například to, že americký celní úřad novinářům zabavuje jejich elektronická zařízení. A například minulý týden se australská policie přiznala k tomu, že nelegálně zkoumala telefonní záznamy jednoho novináře,“ říká vedoucí studie Julie Posettiová. „Mrazí mě z toho. Je třeba velmi rychle přijmout nějaká opatření, která tento trend zvrátí,“ dodává.

Studie došla k tomu, že v mnoha ze 121 zkoumaných států byla právní ochrana zdroje novináře „aktuálně či potenciálně“ potlačena zájmy národní bezpečnosti či protiteroristickými zákony. Rovněž byla obcházena masovými nebo cílenými sledovacími aktivitami a byla také ohrožena politikami zadržování dat. V jejich rámci je vyvíjen tlak na prostředníky datové komunikace – například na poskytovatele internetového připojení (ISP), vyhledávače  či sociální sítě – aby předávaly svá data dalším subjektům, což znamená jednoznačné ohrožení důvěrného zdroje.

Právní ochrana zdroje je důležitá proto, aby občané, zaměstnanci firem či státní úředníci, kteří přijdou do styku s korupčními kauzami a chtějí je zveřejnit, měli zaručenou jistou míru právní ochrany. Právě oni jsou totiž ihned v hledáčku vyšetřovacích orgánů snažících se dopátrat, kdo tajné materiály z dané instituce vynesl. Často jsou odhaleni, v lepším případě pak přijdou o zaměstnání, v tom horším jsou souzeni. Celé odvětví investigativní žurnalistiky je přitom na zdrojích důvěrných informací či whistleblowerech kriticky závislé, připomíná studie.

Těžko nyní spekulovat, zda by v rámci současných legislativních rámců byla zaručena anonymita Marka Felta. Toho veřejnost zná spíše pod pseudonymem Deep Throat, tedy jako hlavní zdroj informací novinářů Boba Woodwarda a Carla Bernsteina v politické kauze Watergate, která vedla v roce 1974 k rezignaci amerického prezidenta Richarda Nixona.

V současné době patří k hlavním whistleblowerům například osoba, která se skrývá za pseudonymem John Doe, která zveřejnila takzvané Panama Papers. Kvůli jejich publikaci na svou funkci rezignovalo několik světových státníků. Právě silnější právní ochrana v kombinaci s dalšími opatřeními by v ideálním světě měla Johnovi pomoci k tomu, aby nedopadnul jako Chelsea Manningová. Ta je zodpovědná za zveřejnění tajných informací USA na serveru WikiLeaks, byla však odhalena a následně odsouzena. 

Přestože možnosti ochrany novinářského zdroje jsou stále slabší, studie navrhuje několik oblastí, na něž by se novináři měli pro zvrácení nepříznivého trendu zaměřit – je například třeba vzdělávat jak novináře, tak i veřejnost v oblasti digitální bezpečnosti. Studie rovněž doporučuje, aby jednotlivé státy zavedly či novelizovaly patřičné zákony, které důvěrnost novinářského zdroje chrání.

„V současné digitální době jsou totiž zákony, které novináře chrání před tím, aby musel svůj důvěrný zdroj odhalit, subjektem výrazných restrikcí, ústupků a erozí,“ uzavírá Posettiová.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.