Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zapomeňte na bitcoin. Novým globálním platidlem jsou vaše uživatelská data

Zapomeňte na bitcoin. Novým globálním platidlem jsou vaše uživatelská data

Experti se mýlí. Platidlem budoucnosti nebude ani čínský jüan, ani decentralizované kryptoměny s bitcoinem v čele. Budou to uživatelská data. A budoucnost už nám v tomto směru nějakou chvíli klepe na dveře. 

Symbolické pootevření revolučních dveří se odehrálo před pár měsíci: Ve chvíli, kdy automobilka Tesla Motors vizionáře Elona Muska ve své tržní kapitalizaci předstihla původní světovou automobilovou jedničku General Motors. Právě v ten okamžik byla poražena ropa, zásadní komodita nebývalého průmyslového rozmachu minulého století. Jak předpověděl analytik Clive Humby, nahradila ji data.

Tesla jezdí pochopitelně na elektřinu, nikoliv na náš otisk v digitálním světě. Přesto jsou soukromá data pro automobilku základem živobytí, stejně jako byla ropa pro vozy General Motors.

Uživatelská data jsou totiž hlavní komoditou při strojovém učení, procesu učení umělé inteligence, která za nás bude již brzy automobily Tesla řídit. Jak brzy? „Myslím, že do konce letošního roku budou první testovací jízdy přes celé USA, pak očekávám, že implementace do právního rámce zabere další dva roky,“ říká pro INFO.CZ bývalý český zaměstnanec automobilky Tesla Otto Fabri.

Existují však křiklavější případy, kdy jsou pro současné světové firmy naše data cenným platidlem.

Facebook. Jen málo z nás tuto sociální síť nevyužívá. Nabízí nám virtuální prostor, kde se můžeme setkávat s přáteli, na které nenacházíme v reálném životě tolik času, kolik by si zasloužili. A navíc je zdarma. Ovšem počkat. Jak je tedy možné, že pokud by se rozhodnul vlastník Facebooku Mark Zuckerberg své „dítě“ prodat, dostal by za něj na trhu až 500 miliard dolarů – více než dva a půl roku veškeré ekonomické aktivity v České republice?

Zuckerbergova sociální síť pochopitelně vydělává na reklamě. A naše data v tomto příběhu hrají hlavní roli. Díky nim dokáže Facebook poznat, komu jakou reklamu ukázat, a tím zvýšit její účinnost a hodnotu. 

Facebook je jen jedním z příkladů světa měnícího se na jedničky a nuly. Znamením, že něco je jinak, je skutečnost, že mezi pěti největšími firmami světa se dnes již nenajdou ropní giganti Exxon, Total či Shell, jako před deseti lety. Prostředí se změnilo. Mezi největšími firmami jsou teď samí technologičtí giganti – Apple, Alphabet (tedy Google), Microsoft, Amazon a Facebook. A tyto firmy jen v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady vydělaly 25 miliard dolarů.

Dříve byla na firmy, které ve svých oborech získaly monopol, jednoduchá medicína. Nastoupilo na ně regulační vládní těleso a firmy s přílišným podílem na trhu donutilo se rozdělit. Třeba tak, jak se stalo v roce 1911, kdy se americká společnost Standard Oil rozdrobila na Exxon, Mobil a 32 dalších firem. Jenže jak regulovat firmy, které působí na decentralizovaném virtuálním trhu?

Ve chvíli, kdy by antimonopolní úřad nějakou dominantní společnost rozdělil, jedna z jejích nástupnických firem by zkrátka opět rostla až do doby, kdy by opět pohltila většinu trhu.

Samotné firmy přitom jakoukoliv konkurenci zadusí ještě v počátcích. Google má naprostou kontrolu nad tím, co lidé na internetu hledají, Facebook nad tím, co sdílí, Amazon nad tím, co kupují. A pokud se objeví nějaký startup, který má potenciál je ohrozit, jednoduše ho koupí. Třeba tak, jak se stalo v případě akvizice chatovacího klienta WhatsApp, kterého Facebook koupil za 22 miliard dolarů.

Řešení však existuje. K tomu, abychom zachovali tržní prostředí i ve virtuální sféře, je však zapotřebí, aby antimonopolní a regulační úřady redefinovaly svůj způsob myšlení. Při posuzování nových akvizic tak nemusí být nově hlavním kritériem tržní kapitalizace obou subjektů a velikost nově osloveného trhu, ale například i to, k jak velkému datovému objemu bude mít nová společnost přístup.

Další cestou je dát větší kontrolu nad vlastními daty jejich původcům – nám. Společnosti by tak mohly být nově nuceny zveřejňovat, jaká data klientů vlastní a co přesně s nimi dělají. A přispět může i jistá míra demokratizace dat – tedy aby k našim osobním datům mohly mít přístup třetí strany. Tento přístup se snaží v poslední době implementovat zejména Evropa, která se snaží bankovní data zpřístupnit prostřednictvím směrnice PSD2 i třetím stranám. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1