Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zažíváme podobně lživou propagandu jako při nástupu komunistů v roce 1948, srovnává dobu historik

Zažíváme podobně lživou propagandu jako při nástupu komunistů v roce 1948, srovnává dobu historik

Komunistické převzetí moci v únoru 1948 má stále cenu si připomínat a čerpat z něj zkušenost i pro dnešek, současnost tyto události totiž v mnohém připomíná, uvedl v rozhovoru pro ČTK historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR. Analogii vidí v šíření lživých zpráv, ale také v neschopnosti demokratických politických stran adekvátně reagovat na situaci a jejich uzavřenost v sociálních bublinách.

Podle Šebka je znalost dějin 20. století důležitá, ale opomíjená součást vzdělání. Ze zlomových období, na které ukazují letos připomínané „osmičkové“ roky, je možné čerpat porozumění současné situaci. Platí to i o převzetí moci komunisty v roce 1948. „Jsou tam některé momenty blízké tomu, co jsme zažívali a zažíváme v současnosti. Hovoříme-li o lživé propagandě, kterou používali komunisté v roce 1948 - a samozřejmě i před Únorem a v ještě větší míře po něm, je to do jisté míry analogie s různými fake news, které se cíleně šíří, aby lidem zobrazovaly naprosto lživou realitu,“ řekl Šebek.

Spojitost vidí také v neschopnosti demokratických sil účinně reagovat na komunistickou sílu a touhu po moci. „Souviselo to s tím, že žili v určité sociální bublině, která jim neumožnila, aby se dokázali podívat reálně na situaci,“ uvedl historik o politicích z demokratického spektra za třetí republiky. Podobné trendy, byť v modifikované podobě, spatřuje Šebek i dnes.

Pohled na 25. únor 1948 podle něj dodnes není uzavřená záležitost, což dokazuje i šíře diskuzí, které budí. Podle Šebka je potřeba zdůrazňovat i nedemokratické postupy, které převzetí moci předcházely, zejména ty nátlakové a násilné. „To znamená vytvoření akčních výborů, Národní fronty, použití ozbrojených Lidových milicí jako hrozby a násilné odstranění funkcionářů nekomunistických stran, kteří nebyli ochotni spolupracovat s komunisty, a jejich nahrazení mnohem loajálnějšími lidmi. Na tohle bychom pořád neměli zapomínat,“ řekl historik.

O únoru 1948 dnes v Akademii věd debatovali nejen historici z této instituce, ale také odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů. Únor patří mezi jednu z událostí, od kterých letos uplyne kulaté výročí. Připomene ho také výstava, promítání dokumentárních filmů a v Plzni také pásmo s názvem „Čelem k masám? Tvůrčí ohlédnutí za únorem 1948“. Podílí se na něm Plzeňská filharmonie a představí budovatelské skladby v kontrastu k nejlepší hudbě té doby.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1