Komunistické převzetí moci v únoru 1948 má stále cenu si připomínat a čerpat z něj zkušenost i pro dnešek, současnost tyto události totiž v mnohém připomíná, uvedl v rozhovoru pro ČTK historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR. Analogii vidí v šíření lživých zpráv, ale také v neschopnosti demokratických politických stran adekvátně reagovat na situaci a jejich uzavřenost v sociálních bublinách.
Podle Šebka je znalost dějin 20. století důležitá, ale opomíjená součást vzdělání. Ze zlomových období, na které ukazují letos připomínané „osmičkové“ roky, je možné čerpat porozumění současné situaci. Platí to i o převzetí moci komunisty v roce 1948. „Jsou tam některé momenty blízké tomu, co jsme zažívali a zažíváme v současnosti. Hovoříme-li o lživé propagandě, kterou používali komunisté v roce 1948 - a samozřejmě i před Únorem a v ještě větší míře po něm, je to do jisté míry analogie s různými fake news, které se cíleně šíří, aby lidem zobrazovaly naprosto lživou realitu,“ řekl Šebek.
Spojitost vidí také v neschopnosti demokratických sil účinně reagovat na komunistickou sílu a touhu po moci. „Souviselo to s tím, že žili v určité sociální bublině, která jim neumožnila, aby se dokázali podívat reálně na situaci,“ uvedl historik o politicích z demokratického spektra za třetí republiky. Podobné trendy, byť v modifikované podobě, spatřuje Šebek i dnes.
