Články odjinud

100. výročí: Říjnová revoluce pomohla kapitalismu osvojit si lidskou tvář, tvrdí filosof Hauser

100. výročí: Říjnová revoluce pomohla kapitalismu osvojit si lidskou tvář, tvrdí filosof Hauser

Pokud v historii 20. století existuje nějaká skutečně radikální revoluce, je to říjnová revoluce v Rusku, jejíž stoleté výročí si v těchto dnech připomínáme. Nejen o jejím významu, ale také o úloze Vladimira Iljiče Lenina nebo o tom, v čem mohou být tehdejší události inspirativní i dnes, jsme hovořili v obsáhlém rozhovoru s politickým filosofem Michaelem Hauserem. Podle něj v říjnové revoluci vzniká historicky unikátní typ společnosti. „Zpočátku to není nápodoba předchozí společenské formace, ale vytváří něco nevyzkoušeného a neznámého. V tom je nepochybně mimořádná.“ Tvrdí také, že dokázala prosadit věci, které ani dnes nejsou v některých liberálně demokratických zemích samozřejmostí.

V těchto dnech si připomínáme stoleté výročí říjnové revoluce v Rusku. Jak je na tom sto let od bolševického převratu kapitalismus, a jak socialismus?

Kapitalismus – jak je známo – prožívá dlouhodobou krizi, která má různé výkyvy. Je evidentní, že se z této krize nedokáže vymanit. A pokud jde o socialismus, ten dnes neexistuje. Možná existují jeho nějaké zbytky. Kapitalismus dnes tudíž nemá reálnou alternativu, která by někde existovala, existuje leda tak v říši teorie, v různých koncepcích, náčrtech, návrzích. Ale reálná alternativa neexistuje, což nejspíš škodí samotnému kapitalismu. Na vzestupu – tím myslím řekněme vzestup hospodářský, sociální a emancipační – byl právě tehdy, když existovala reálná alternativa. Když existoval Sovětský svaz a východní blok, který pro něj po určitou dobu představoval skutečnou výzvu. Není náhoda, že od 70. let minulého století kapitalismus prožívá rozličné krize, a že se tak děje právě v době, kdy se začíná vytrácet hodnověrnost východního bloku. Zdá se, že stoleté výročí revoluce oživuje myšlenku, dle které říjnová revoluce dopomohla kapitalismu k tomu, aby si osvojil lidskou tvář. V tom spatřuji jeden z významů říjnové revoluce.

Michael HauserMichael Hauserautor: Jan Slavík

Existuje – pokud jde o říjnovou revoluci samotnou – odkaz, myšlenka, čin, zkrátka něco, co bychom mohli i dneska označit za inspirativní?

Právě těch sto let je dost dlouhá doba na to, abychom se zbavili různých nánosů a klišé, a abychom neviděli pouze mrtvé, tak jako je už snad tolik nevidíme v případě francouzské revoluce. Potřebujeme zkrátka historický odstup. A právě díky jednomu století, které od říjnové revoluce uplynulo, se na ní můžeme podívat také jinak, než jenom jako na nástup tzv. totalitárního režimu, což je pojem, který je sám o sobě krajně problematický. Pokud si položíme otázku, co znamenala říjnová revoluce, řekl bych asi toto: za prvé jde o první pokus o překonání třídní společnosti, o překonání třídních rozdílů, který byl poměrně dlouhou dobu úspěšný. Podobných pokusů bylo v historii několik, zmínit mohu třeba pařížskou komunu v roce 1871, a všechny tyto pokusy rychle ztroskotaly.

Kdo je Michael Hauser?
Michael Hauser působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a přednáší na Pedagogické fakultě UK v Praze. Je zakladatelem SOK-sdružení pro levicovou teorii. V roce 2007 stál u zrodu iniciativy Jsme občané (2007). V roce 2014 se stal členem Rady ČT. Rozvíjí kritické myšlení ovlivněné Frankfurtskou školou a neomarxismem. Hlásí se k radikálně emancipačnímu hnutí a k myšlence rovné a svobodné společnosti. Je autorem knih Adorno: moderna a negativita (2005), Prolegomena k filosofii současnosti (2007), Humanismus nestačí (rozhovor se Slavojem Žižkem, 2008), Cesty z postmodernismu (2012) a Kapitalismus jako zombie (2012). Publikuje v A2larmu, A2, Tvaru, a dalších časopisech.

A neztroskotal – důsledně vzato – i ten bolševický?

Tento pokus byl úspěšný v jednom směru. Říjnová revoluce se reálně dotkla samotných třídních základů tehdejší společnosti. Pokud v historii 20. století existuje nějaká skutečně radikální revoluce, tak je to právě tato, neboť se jí podařilo proměnit celkové uspořádání společnosti. Což se nepodařilo nikde jinde. Zároveň to byla změna, kterou lze označit za historicky jedinečnou. Vzniká totiž nový typ společnosti, ve kterém na začátku – prvních patnáct let – přestaly existovat sociální třídy jako předem dané rozdělení společnosti podle ekonomických pozic: menšina je na pozicích, které jí dávají ekonomickou a často také politickou moc nad většinou společnosti, i když se tato menšina zaklíná demokracií.

Později – jak je známo – vznikají obdoby sociálních tříd, jejich analogie. Jsou to různé privilegované vrstvy, tzv. nomenklatura. Avšak je to něco jiného, než jsou sociální třídy v předchozích dějinách, protože nomenklatura, která vzniká později v Sovětském svazu, není založená na vlastnictví produkčních prostředků, je založená na něčem jiném, na politické příslušnosti a na neprůhledných konexích a vzájemných službách. Přesto platí, že v říjnové revoluci vzniká historicky unikátní typ společnosti, který nemá obdobu v celých dosavadních dějinách. Zpočátku to není nápodoba předchozí společenské formace, ale vytváří něco nevyzkoušeného a neznámého. V tom je nepochybně říjnová revoluce mimořádná.

Lenin na Rudém náměstí 1919Lenin na Rudém náměstí 1919autor: Klimbim

Říjnová revoluce zároveň dokázala prosadit věci, které ani dnes nejsou v některých liberálně demokratických zemích samozřejmostí. Zmínit mohu práva žen a práva menšin. Už Deklarace práv pracujících a vykořisťovaných lidí z roku 1918 zavádí rovná politická práva pro všechny občany bez ohledu na jejich pohlaví a jejich rasovou nebo národnostní příslušnost. Prakticky to mimo jiné znamená, že se zde na začátku dvacátých let minulého století dostávají některé ženy do vrcholných politických pozic. Pokud mi je známo, je to právě po říjnové revoluci, kdy se poprvé v moderních dějinách žena stala ministryní. Na mysli mám Alexandru Kollontajovou, která byla lidovou komisařkou sociálních věcí (úřad odpovídající ministerstvu) a také jednou z prvních velvyslankyň v dějinách diplomacie. Ve srovnání s tehdejší Evropou jde o převratný prvek. Ruská revoluce v tom předběhla mnohé státy západní Evropy o desítky let.

Jsou tu však další věci, které nejsou ani v dnešních liberálních demokraciích dostatečně naplněny. Vezměme si problematiku svobody slova. V oné deklaraci z roku 1918 je článek, který hovoří o tom, že svoboda slova má být skutečná, což znamená, že tisk nemá být závislý na kapitálu, protože kapitál fakticky omezuje svobodu slova. Necháme-li stranou média a podíváme se na dnešní situaci ve vědě, nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že vědecká svoboda, která také znamená volný přístup k vědeckým článkům a knihám, je omezená kapitálem, neboť soukromé korporace k nim prodávají přístup, a ne každý vědec si může dovolit koupit deset článků po padesáti eurech. Jinak řečeno: věda je stále závislá na kapitálu.

Jak na tom byl tehdejší režim s demokracií?

Je potřeba rozlišit první období, které trvalo zhruba deset let, a následující etapu. Pokud se zaměříme pouze na toto první období, které přímo souvisí s říjnovou revolucí, a necháme stranou stalinismus nebo pozdní socialismus, tak za prvé: poslední kniha, která otevřeně odmítla dialektický materialismus jako zřejmý nesmysl  vyšla ještě na sklonku 20. let, byla to Losevova kniha Dialektika mýtu. V tomto období v Rusku vycházely Trockého sebrané spisy. Znamená to, že prvních deset let byla stále docela velká svoboda, co se týká myšlení a kultury. Nemluvím ovšem o antibolševických politických proudech, které ztratily svobodu slova během občanské války.  

Kulturně a umělecky byla porevoluční společnost mimořádně kreativní. Na nedávné výstavě v Královské akademii umění v Londýně věnované ruskému umění v letech 1917-1932 byla vystavena díla, která ukazují, že porevoluční doba byla explozí kreativity: rozvíjely se tu v podstatě všechny směry moderního umění, od abstraktní malby po avantgardní realismus. V hudbě se objevily pozoruhodné experimenty, jako byla Symfonie sirén Arsenije Avraamova, v níž místo orchestru hraje celé město, parní lokomotivy, továrny, nákladní automobily, rozsáhlé sbory. Vedle Paříže bylo porevoluční Rusko kolébkou moderního umění.

Jak byste reagoval na námitku, dle které byl nástup bolševiků spojen s terorem? 

Během říjnové revoluce padlo šest bolševiků. To je všechno. Občanská válka? Teror na obou stranách. Rozdíl byl v tom, že teror „bílých“ (armád bojujících proti „rudým“) se často obracel proti Židům. Armády Kornilova, Juděniče a dalších bývalých carských generálů mají na svědomí nespočet pogromů na Židy. Kromě antisemitismu je k tomu vedla představa, že Židé jsou potenciální spojenci bolševiků. Tehdejší sovětská vláda byla v očích bělogvardějců a zastánců starých pořádků vládou židobolševiků. Kdyby zvítězili bělogvardějští generálové, nekonal by se návrat parlamentní demokracie, nýbrž by přišla vojenská diktatura s antisemitskými rysy, dost možná první fašistická vláda v Evropě.

Michael HauserMichael Hauserautor: Jan Němec

A co téma zestátnění a kolektivizace zemědělské půdy?

V listopadu 1917 vychází Dekret o půdě. Je to moment, kterým si říjnová revoluce získává na svou stranu značnou část venkovského obyvatelstva. Půda byla rozdělena mezi rolníky, kteří byli zároveň oddluženi. Byla to pozemková reforma, která předčila očekávání.  Možná stojí za to připomenout, že po vzniku Československa proběhla pozemková reforma i u nás. V méně radikální podobě, ale proběhla. Bolševická reforma šla do hloubky s tím, že rolníci přestávají být závislí na majitelích půdy a sami se stávají hospodáři na půdě, kterou obdělávají.  

Není pravda, jak tvrdí někteří historici, že bolševici byli jakousi elitářskou skupinou revolucionářů, kteří revoluci prosadili silou. Ve skutečnosti si svého času získali velkou podporu téměř celé tehdejší společnosti. Přispěl k tomu i Dekret o míru, jímž Rusko vystoupilo z nesmyslných jatek první světové války.

Marxistická analýza politiky pracuje s třídním antagonismem, společnost dělí na vládnoucí a ovládané, hovoří o vykořisťování a třídním boji, o zvyšující se koncentraci a centralizaci moci, počítá s cyklickými krizemi kapitalismu, které se nakonec dostanou do neřešitelné fáze, předpovídá zhroucení systému, a podobně. Jak byste, pokud to jde, analyzoval bolševický režim, pokud byste na něj a jeho vývoj uplatnil marxistickou analýzu? Kde hledat příčiny toho, že to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo?

Příčiny pádu socialistického režimu se samozřejmě objevují již kdesi na začátku. Už chvíli po revoluci. Sám Lenin na konci svého života kritizoval byrokratizaci, kritizoval vznik uzavřených mocenských skupin, obával se dalšího vývoje. Lenin píše, že v Rusku vznikly teprve předpoklady, základy k cestě směrem k socialismu. Že to ještě není socialismus, který měl fungovat jako švýcarská pošta. Varuje před zbrklým postupem, a říká: „raději méně, ale lépe“, věci musíme dělat promyšleně a kvalitně, ne se zaměřit pouze na kvantitu. Například říkal, že Rusko nejprve musí dohnat západní buržoazní kulturu, nikoli ji přeskočit. To nejde.

Bolševici měli v tomto ohledu přezdívku „západnici“. Rozličné konzervativní proudy je kritizovaly za to, že do Ruska vnášejí západní kulturu. Bolševici byli zpočátku nositelé západní kultury. Zkrátka, jedna z příčin politického pádu spočívá v tom, že politická forma sovětů se začala uzavírat, začala mít opět jakousi pseudo třídní výstavbu. Lenin před tím varoval. Jakmile se sověty uzavřely a začala v nich rozhodovat stranická a ekonomická nomenklatura, sověty přestaly účinkovat jako politická forma, která díky kontrole zdola umožňuje zpětné vazby. Sověty byly původně postaveny na tom, že lidé zespodu volí své zástupce a ti volí zase své zástupce, ale tito zástupci jsou odvolatelní.

Sověty byly formou přímé demokracie, která ale měla vertikální strukturu. Znamená to, že spodek může prostřednictvím spojovacích článků odvolat vrcholné zástupce nejvyššího sovětu. Tak tomu bylo původně. Ale jisté prvky této radikální demokracie přežívají ještě dlouho. Až do roku 1929 mají lidoví komisaři, tj. dnešním slovníkem ministři, stejnou mzdu jako kvalifikovaní dělníci. Jinak řečeno, přímá demokracie se odrážela také na výšce mezd a příjmů vrcholných politiků. Pozdější problémy Sovětského svazu plynuly mimo jiné z toho, že se nerozvinula vláda sovětů v původní podobě. Byla totiž zcela novou politickou formou, která poskytovala zpětné vazby a korekci moci. Předtím to nikdo nevyzkoušel, kromě Pařížské komuny.

Sám Lenin chápal říjnovou revoluci jako pokračování Pařížské komuny, která tu byla vzorem. Rozvinout vertikální radikální demokracii se ale nepodařilo, a tudíž postupně dochází ke zkostnatění. Z hlediska marxistické analýzy došlo k tomu, že politická moc, stát a státní instituce se uzavřely ve své vlastní ideologii a začaly podvazovat rozvoj produkčních sil. Socialistické země někdy v sedmdesátých letech přestaly držet krok se západem, co se týká moderních technologií. Byl to následek toho, že ideologie vyjadřující zájmy nomenklatury byla nadřazena zájmům společnosti. Přesto je obdivuhodné, že přes všechny chyby a degenerace, tento systém vydržel sedmdesát let. To je nepředstavitelné, pokud by celý systém stál jenom na násilí, strachu a gulazích.

Čemu to přičítáte? Sám jsem byl před několika lety v Gruzii, kde se narodil Stalin, a musím říct, že navzdory všem krutostem je nesporné, že si tam komunistický režim lidé spojují také s jistým modernizačním étosem…

To už přichází téma stalinismu, období, v němž bylo mimo jiné zlikvidováno vůbec nejvíc bolševiků v Evropě. Jednou tváří stalinismu, o níž se dnes stále mluví, jsou represe, teror, gulagy, ale pak je tu ještě druhá tvář stalinismu, na kterou se mnohdy zapomíná, tedy modernizace zaostalého státu, mimořádně rychlá modernizace. Během dvaceti let se z Ruska, které prohrávalo jednu válku za druhou, stala země, která jako jediná v Evropě začala vítězit nad nacistickým Německem, které se tehdy chápalo jako v podstatě neporazitelné.

Třeba o bitvě u Stalingradu psali i tehdejší konzervativní politici ve Velké Británii v tom smyslu, že armáda Sovětského svazu zachránila západní civilizaci. Legitimita a respekt tehdejšího Sovětského svazu souvisely právě s tímto momentem. Nemluvě o tom, že je o několik let později Sovětský svaz v čele kosmického výzkumu a v roce 1957 jako první vypouští vesmírnou družici. Ze zaostalého Ruska vzniká velmoc, která byla první ve vesmíru.

Když už hovoříte o legitimitě, KSČ u nás suverénně vyhrála volby v roce 1946, v průběhu 60. let, a především v čase Pražského jara, stranu podporovala výrazná část obyvatelstva, legitimita režimu, který si předtím prošel několika fázemi, kulminovala. Je možné, aby komunistické hnutí, jehož reputaci brutálně poškodil vpád vojsk tehdejší Varšavské smlouvy, svou legitimitu u nás aspoň zčásti obnovilo?

Komunisté tehdy svou legitimitu ztratili jen zčásti. Avšak ztratili ji po právu. Invaze byla odsouzena i mnohými komunistickými stranami na západě Evropy. Lze v tom spatřovat hřebík do rakve tehdejšího Sovětského svazu jako emancipační velmoci. Bylo to pohřbení myšlenky socialismu na dlouhá desetiletí. Pražské jaro byl poslední pokus o záchranu modelu tehdejšího socialismu. Možná je důležité připomenout, že v Pražském jaru vidíme návraty k Leninovi, k říjnu 1917. Připomenout mohu heslo, „Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil“.

Přesto platí, že komunismus a Komunistická strana Československa u nás tehdy ztratila legitimitu jen částečně, doložit to lze na volebních výsledcích KSČM po listopadu 1989. Komunistická strana zůstala trvalou součástí politické scény navzdory všem antikomunistickým kampaním. Ze sociologických šetření také vyplývá, že je tu poměrně dost lidí, kteří označují předlistopadový režim za lepší než ten současný. Dílem je to tím, že tu existoval rozvinutý sociální stát, nezaměstnanost byla de facto nulová, lidé měli dostatek volného času a podobně. V očích mnoha lidí se tyto sociální výdobytky po listopadu ztratily.

Marx říká, že civilizace se pozná podle toho, kolik mají lidé volného času. Pokud se na to díváme touto optikou, platí, že za minulého režimu měli lidé více volného času než dneska. Chci zkrátka říct, že se legitimita komunistické strany zakládá mimo jiné na těchto sociálních výdobytcích minulého režimu, kterých bylo u nás o něco více než v jiných zemích východního bloku. Jinde bylo více svobody, například v Polsku vycházelo v pozdním socialismu více kritických knih nebo časopisů než u nás, avšak byla tam oproti tehdejšímu Československu horší sociální situace. Ukazuje se, že pouhá svoboda slova není rozhodující. V Polsku se nad Polskou dělnickou stranou, obdobou KSČ, zavřela voda, i když byla liberálnější než KSČ, které si jistou legitimitu zachovalo, jak o tom svědčí všechna ta procenta, která KSČM dostala od listopadu 1989. I když jistě, KSČM není totéž co KSČ.

Jak je na tom levice dneska nejen v České republice, ale v celé Evropě, i s ohledem na odkaz, o kterém mluvíme? Anebo jinak: tradiční levice je v celé Evropě na ústupu. Otázka zní: co s tím?

Není pochyb o tom, že tradiční levicová politika prakticky v celé Evropě dlouhodobě prohrává. Po mém soudu je to tím, že se ocitla příliš v politickém středu. Soustředila se na středostavovské voličské skupiny, kterých v dobách sociálního státu přibývalo. Dnes tyto skupiny ekonomicky stagnují nebo se spíš propadají a pochopitelně se radikalizují. Buď směrem doprava, nebo doleva. Levice v tradičním sociálně demokratickém pojetí tudíž začíná ztrácet půdu pod nohama. Corbynova odpověď na tyto pohyby je zcela logická: pokud chceme zachránit sociálnědemokratické strany, jako je Labour party, tak je třeba posunout se doleva. Je to jediná možnost, jak se zachránit.  

Musím ale připomenout, že tady působí levice mimoparlamentní, řekněme nová nebo postmoderní levice, která řeší témata jako je gender, menšiny, ekologie a podobně. Jedná se o důležité a oprávněné akcenty, avšak samo o sobě to nestačí. Chybí jim smysl pro většinu, pro problémy většiny, nejen pro problémy menšiny. Tato levice pak nedokáže reagovat na výzvy, jako je například návrat nacionalismů, a dostává se na elitářskou pozici: většina podlehla zlým duchům z minulosti.

Jak si to vysvětlujete?  

Nacionalismus má hluboké kořeny, není to jenom výplod nějaké propagandy, vzniká jako první reakce na sociální krizi, na beznaděj a frustraci širokých vrstev. V této situaci nabízí nacionalismus identifikaci, nabízí určitou vizi, když lidem říká, že je třeba vrátit se k národnímu státu.

A levice vizi nenabízí?  

Současná levice nabízí buď pouze mnohokrát zopakované prázdné fráze, anebo slibuje politiku genderové rovnosti nebo ekologickou etiku, avšak nejde ke kořenu věci. Chybí ji zásadní ekonomická kritika stávající situace. Právě v tomto spatřuji výzvu říjnové revoluce a Lenina. Lenin také hovořil o právech menšin nebo genderové rovnosti, dnes by mluvil o ekologii, ale zároveň říkal, že je zapotřebí vytvořit sociální podmínky, které umožní skutečnou rovnost.

Pokud bychom se ještě zastavili u současné situace nejen u nás: voliči začínají v různých zemích slyšet na rozličné populistické a charismatické politiky, které spojuje mimo jiné kritika celého politického establishmentu, celé politické třídy. Na příkladu Andreje Babiše, ale nejen jeho, lze doložit, že na tento antiestablishmentový osten slyší také bývalí voliči levice. Jak si tento fenomén vysvětlujete?

Jsou za ním dva faktory. Prvním je už zmíněná frustrace velkého množství lidí, řekněme krize identit, lidé ztratili základní orientaci a nevědí, čemu lze dneska vůbec věřit. Druhým faktorem je prázdno liberálně demokratické politiky, její vyhoření. Jeden čas se mohlo zdát, že se tu budou do konce věků u moci střídat zavedené strany levice a pravice, nyní se ukazuje, že i to má svůj konec.

Proč podle vás lidé volí Andreje Babiše?

Protože uvažují tak, že jim nezbývá nic jiného, než volit Babiše. Pokud chtějí prosadit aspoň nějakou změnu zaběhaných pořádků, tak volí Babiše. Zavedené strany jim nic přesvědčivého nenabízejí. Babiš dokázal vyvolat zdání, že se zasadí o reálné změny.

Ta situace se reprodukuje v mnoha zemích. Lze za ní tedy spatřovat systémové příčiny?  

Bezesporu. Jinak se to nedá vysvětlit. Vzestup populismu chápu jako Nemesis, která v řecké mytologii symbolizuje bohyni pomsty a odplaty. Stíhá ty, kteří propadli pocitu, že jsou nedotknutelní a mohou si dělat, co chtějí. Nová vlna populismu, abych ho odlišil od starého populismu, říkám mu metapopulismus, je odpovědí nebo odplatou za sebezahleděnost a sebejistotu liberálně-demokratických elit. Nástup metapopulismu, tedy politiky, která nemá žádnou ucelenou doktrínu a představuje jakousi hybridní směs levicových a pravicových prvků, souvisí ale také s hlubšími příčinami, které spočívají v dlouhodobé neřešené krizi kapitalismu.

Ekonomika se sice mírně oživila, ale reálné mzdy v Evropské unii stagnují, fakticky zůstávají pod úrovní roku 2008, kdy začala finanční krize. Přibývá počet zadlužených domácností, zvětšují se příjmové nerovnosti. Úzká skupinka nejbohatších lidí planety zbohatla i během finanční krize, většina společnosti sociálně stagnuje nebo upadá. Tato situace jenom čeká na politiky, kteří tento stav pojmenují a přesvědčí voliče, že je zapotřebí to změnit. Metapopulismus nemohl nepřijít. Chytá se kritiky systému. Dřív pojem systém a jeho kritiku používala levice, dneska je součástí slovníku všech metapopulistů.

Recept, který by mohl vést k obnově důvěry v levici, tedy spočívá v tom, že si opět osvojí systémovou kritiku?  

Ano, určitě. Nástup metapopulismu probouzí levici z dogmatického spánku a vyzývá ji, aby říkala, co si opravdu myslí. Metapopulistická politika je dnes silná právě proto, že zlomila určitá tabu: nebojí se kritizovat systém, elity, kapitál a globální kapitalismus. A pokud chce levice uspět, nezbývá ji, než začít používat pojmy, které sama vytvořila, a které nyní s takovým prospěchem využívají jiní.

Musí tak činit stylem, jak to dělá Sanders, Corbyn nebo Melenchon. Všichni tři mluví o systému a zároveň se snaží sjednotit lidi, kteří jsou neprivilegovaní. Metapopulističtí politici postupují jinak, oni se snaží oslovit různé skupiny obyvatel, jejichž zájmy jsou protichůdné. Chvíli mluví tak, aby se to líbilo neprivilegovaným, chvíli tak, aby se zalíbili elitám. Ve skutečnosti společnost nespojují, nýbrž pouze vyvolávají zdání jednoty.

A na levici teď je, aby neprivilegovanou část společnosti, tedy v zásadě většinu, dokázala spojit a vytvořila alternativu vůči metapopulismu. A zde se může inspirovat u říjnové revoluce, především pokud jde o schopnost získat na svou stranu většinu a vytvořit politickou formu, jež vyřeší rébus dnešní levice: jak spojit princip radikální politické rovnosti a princip vládnutí. To znamená vytvořit nový typ politiky, který propojí tradiční a novou levici. Lenin by řekl, že to možné je, protože je to v naší situaci nutné.

Vánoce 2018

Vánoce jsou možná jediným svátkem v roce, kdy většina Čechů dodržuje stejné tradice. Zároveň jsou obdobím, kdy se rodiny schází a vyráží na výlety na vánoční trhy po Česku i do zahraničí. A jak slaví narození Ježíše Krista v jiných kulturách? V našem vánočním speciálu najdete kromě zapomenutých tradic také rady na nákup kapra i tipy, do kdy objednat dárky, aby stihly udělat radost pod stromečkem.  

Vánoční zvyky Vánoce v historii Vánoční trhy v Česku Vánoční trhy v zahraničí Počasí na Vánoce Do kdy objednat dárky Jak vybrat ideálního kapra Kam se stromečkem Vánoce u muslimů Vánoce u Romů Vánoce u moře Vánoční tradice ve světě Hlášky z vánočních filmů

10 nejlepších aplikací roku pro Android a iOS

Mobilní svět zaplavuje čím dál víc aplikací, které bojují o pozornost náročných uživatelů. Podívejte se na seznam těch nejlepších, které si můžete stáhnou ať už máte Android nebo iOS. 

Lastpass password manager

Unikátní heslo po nás chce nejen email a platební karta, ale i kdejaká aplikace. Ti, které neustálé zadávání obtěžuje, ale nemusejí zoufat. Stačí si stáhnout správce hesel, který si je bude pamatovat za ně.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

Gallery Doctor - Photo Cleaner

Jestliže patříte mezi ty, kteří spoušť fotoaparátu zmáčknete hned několikrát za sebou, ale už nikdy se nedonutíte fotogalerii promazat, je Gallery Doctor přímo pro vás. Podle vašeho nastavení bude automaticky mazat například rozmazané, tmavé, nudné nebo téměř identické fotky.

Pro iOS můžete stáhnout zde

TickTick

Pokud vám vyhovuje "úkolníček", měli byste zkusit Tick Tick. Pomůže vám úkoly roztřídit nebo sdílet, navíc si můžete obsah synchronizovat přes cloud a integrovat ho do svého kalendáře.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zdeLink

Alarmy - Sleep if u can

Těm, kdo jsou schopní zamáčkou tři budíky po sobě a klidně spát dalších několik hodin, může pomoct aplikace Alarmy. Po zazvonění totiž budou muset vykonat několik úkolů, které je zaručeně dostanou z postele.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

WifiMapper

Jestliže nedisponujete velkorysým datovým tarifem a neustále pokukujete po Wi-Fi, může vám WifiMapper a jeho uživatelé, kteří zaregistrují každý hotspot, ke kterému se připojí, ušetřit práci. 

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

Pocket Casts

Aplikace k poslechu audio nahrávek nebo ke sledování videí, kterou si můžete upravit k obrazu svému. Automaticky vám stáhne nejnovější díly vaše oblíbeného seriálu například těsně před tím, než vstanete. Případně vám smaže to, co už jste slyšeli nebo viděli.

Pro Android můžete stáhnout zde

iTranslate Converse

Asi nikdo na světe nezná všechny jazyky a pokud si chcete popovídat i tam, kde si se základními světovými jazyky nevystačíte, budete potřebovat pomocníka. A právě iTranslate Converse vám s překladem v reálném čase pomůže.

Pro iOS můžete stáhnout zdeLink

Adobe Photoshop Lightroom CC

Rádi byste upravili fotky z telefonu na profesionálnější úrovni? Pak určitě využijete zjednodušenou verzi klasického a notoricky známého Photoshopu. Pokud si nevystačíte ze základními funkcemi, které jsou zdarma, můžete si další přikoupit.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

Greenify

Aplikace, které během dne používáte, mohou váš telefon zbytečně vybíjet. Aplikace Greenify vám je ale zbytečně vypínat nebude, uvede je totiž do „hibernace“, tak nebudou zbytečně aktivní, ale na druhou stranu budou okamžitě k dispozici kdykoli si vzpomenete.

Pro Android můžete stáhnout zde

Songkick Concerts

Díky Songkick už žádnému milovníku hudby neutečou koncerty jeho oblíbených kapel. Aplikace se totiž dokáže inspirovat vaším účtem na Google Play nebo Spotify a upozorní vás na koncerty, které odpovídají vašemu vkusu.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

Link


Nejlepší aplikace roku 2017

Super Mario Run

Kultovní hra Super Mario se konečně objevila i na obrazovkách chytrých telefonů a na úspěch nemusela dlouho čekat. Hru s legendárním instalatérem si nejdříve užívali majitelé iOS, v březnu už byla dostupná i pro systém Android.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

Microsoft To-Do

Hromadí se vám úkoly a papírky, které vám je mají připomínat, se záhadně ztrácejí? Tato aplikace vám pomůže, je uživatelsky jednoduchá a navíc dokáže komunikovat s různými platformami, takže už na nic nezapomenete.

Pro iOS můžete stáhnout zde

Link

A Normal Lost Phone

Téměř každý už někdy ztratil svůj telefon, teď si ale představte opačnou situaci, najdete nezabezpečený telefon a pokusíte se o jeho majiteli zjistit co nejvíce informací. Tato zvláštní hra, která pověří vaše logické myšlení, je k dispozici jak pro iOS tak pro Android.

Pro Android zde

3477590:article:true:true:true

The Great Courses Plus

Máte před sebou dlouhou cestu vlakem a nevíte čím zabijete čas? Možná využijete zajímavou aplikaci The Great Courses Plus, která vám nabídne zajímavé přednášky předních univerzitních profesorů. Můžete se dozvědět něco o vesmíru přímo od Neila deGrasse Tysona nebo zdokonalit své fotografické dovednosti díky přednášce fotografa National Geographic.

Pro iOS můžete stáhnout zde

Link

Wemogee

Společnost Samsung dokázala využít popularitu emotikonů a přetransformovala ji do velmi užitečné aplikace Wemogee. Díky této aplikaci může její uživatel komunikovat zcela beze slov, jen za pomoci symbolů. Pro někoho zábava, pro jiného vydatný pomocník.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

3477553:article:true:true:true

ArtPassport

Pokud nemáte možnost cestovat po světě a osobně si projít nejlepší galerie světa, aplikace ArtPassport vám to umožní. Díky 360° pohledu budete mít pocit, jako byste tato místa plná umění opravdu navštívili.

Pro iOS můžete stáhnout zde

Google Earth

Nová verze aplikace Google Earth vám pomůže poznat svět. Provede vás nejen městy jako je Londýn, Tokio nebo Řím, dá vám nahlédnou i do singapurských skleníků nebo rozlehlých italských lesů.

Link

Funnel

Aplikace Funnel pro vás nasbírá ty nejdůležitější informace dne. Každou hodinu vybírá ty nejnovější zprávy ze serverů jako je BBC, CBC nebo Fox5, které vám pak dokonce přehraje v audio formátu.

Pro iOS můžete stáhnout zde

Empower

Máte několik účtů, debetních a kreditních karet a už se vám vaše finance začínají vymykat kontrole? Pořiďte si aplikaci Empower, která vám pomůže sloučit vaše účty a bude za vás sledovat i vaše výdaje.

Pro iOS můžete stáhnout zde

Focalmark

Pokud vás nebaví psát hashtagy, přesto je ale pod svou fotkou na Instagramu chcete mít, není nic jednoduššího než tuto činnost svěřit aplikaci. Focalmark vygeneruje odpovídající hesla, která pak jen jednoduše zkopírujete ke svému statusu.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

Link

FaceApp

Chcete si změnit profilovou fotku a žádná z vašich selfie není dostatečné hezká? Pomůže vám FaceApp. Nejen že vás omladí, ale dokáže vám i vykouzlit úsměv.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

3477566:article:true:true:true

Clips

Aplikace od společnosti Apple vám usnadní tvorbu vašich videí. Velmi jednoduše vám dovolí kombinovat záběry a fotografie. Celé dílo pak navíc můžete otitulkovat.

Pro iOS můžete stáhnout zde

Marvel: Color Your Own

Tato aplikace potěší především ty, kteří milují komiksy od Marvela a ještě k tomu mají rádi omalovánky. Majitelé iOS si nyní mohou své oblíbené postavy totiž sami vybarvit.

Pro iOS můžete stáhnout zde

Link

MeiTu

Zatím co americký a evropských telefonech najdeme aplikace jako Instagram nebo Snapchat, v Asii letí aplikace MeiTu, které se nyní snaží prorazit i na americký trh. Takže pokud toužíte po fotce, na které budete vypadat jako anime postava, tak si ji můžete si ji zdarma stáhnout. I když za cenu, že možná až zbytečně moc odhalíte své soukromí.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

3477542:article:true:true:true

Elder Scrolls: Legends

Pokud máte rádi karetní hry, Elder Scrolls: Legends je přímo pro vás. Jako počítačová hra už má za sebou slušnou základnu fanoušků, ale až letos je možné jí hrát i na mobilních telefonech. Základní verze je ke stažení zdarma, za dodatečné nákupy si ale budete muset zaplatit.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

Filtru

Pokud patříte mezi milovníky dobré kávy, tak vás aplikace Filtru vyloženě nadchne. Nejenže vás krok za krokem naučí, jak připravit tu nejlepší kávu, navíc vám i spočítá, kolik jste za den zkonzumovali šálků.

Pro iOS můžete stáhnout zde

3477556:article:true:true:true

Sprinkles

Nová aplikace od společnosti Microsoft tak trochu supluje Snapchat. Obsahuje nejrůznější filtry, kterými můžete vylepšit svojí fotografii, kterou pak můžete umístit na Facebook, Instagram nebo právě Snapchat.

Pro iOS můžete stáhnout zde

Link

Pokémon: Magikarp Jump

Pokud jste propadli lovení Pokémonů, tak by vás mohla zajímat i odpočinková hra Pokémon: Magikarp Jump. Princip je velmi jednoduchý, čím výš dokáže Magikarp s vaší pomocí skočit, tím víc dostanete bodů.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

3477539:article:true:true:true

Rodičovská kontrola pro Nintendo Swich

Nevíte kolik času tráví vaše ratolest hraním her? Nintendo nabízí velmi precizní aplikaci, která vám o chování vašeho dítěte prozradí mnohé. Dozvědět se můžete, jak dlouho a kdy dítě hraje, ale také co sdílí na sociálních sítích.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde

Mobile Passport

Dlouhé fronty u přepážek s pasovou kontrolou jsou minulostí. Alespoň pro cestující, kteří si jako cílovou destinaci vybrali jedno z 23 amerických letišť. Právě tam se můžete otravné frontě vyhnout díky aplikaci Mobile Passport, prostřednictví které vyplníte jednoduché celní prohlášení a můžete směle pokračovat ve svojí cestě.

Pro iOS můžete stáhnout zde a pro Android zde.

Aplikace na cesty. Co si stáhnout do mobilu, než vyrazíte na dovolenou>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 10818