Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

270 000 nových uprchlíků. Syrské a ruské bombardéry vyrobily další humanitární katastrofu

270 000 nových uprchlíků. Syrské a ruské bombardéry vyrobily další humanitární katastrofu

Na 270 tisíc Syřanů už z povstaleckých území na jihu země vyhnaly bombardéry damašské vlády a ruské armády. Uprchlíci se uchýlili k hranicím s Jordánskem a Izraelem, kde uvízli. Ani jeden ze zmíněných států je na své území nevpustí. Jordánské i izraelské noviny zato denně přinášejí zprávy o dobročinných sbírkách a státní pomoci, které mají ulehčit běžencům živořícím bez vody a v otřesných hygienických podmínkách.

„Moje žena je těhotná. Bojím se, že začne rodit tady. Kdo jí pak pomůže?“ rozhlíží se Ajmán Homsí po vyprahlém poli. „Není tu ani voda, ani jídlo. Ani stín, kde by se člověk mohl schovat před sluncem,“ svěřil se pětadvacetiletý uprchlík agentuře AFP na syrsko-jordánské hranici. Ajmána, jeho ženu a dalších 270 tisíc civilistů vyhnaly z jejich domovů vzdušné útoky syrských a ruských vojáků.

Mapa Sýrie (3. 7. 2018)Mapa Sýrie (3. 7. 2018)autor: Info.cz

Režim Bašára Asada začal v polovině června s ruskou pomocí dobývat jednu z posledních rebelujících enkláv, která se nachází na jihozápadě země, tedy v sousedství Jordánska a Golanských výšin, které okupuje Izrael. Část povstalců se vzdala, jiní ale ruskou nabídku na mír odmítli s tím, že je ponižující. A jak tedy vypadá kremelský mír pro Sýrii? „Rebelové se musejí vzdát všech zbraní a celé území vrátit pod Asadovu kontrolu. A každý, kdo teď nosí zbraň, by šel před soud,“ popsal moskevské požadavky pro agenturu AP zástupce povstalců Ibráhím Džabaví.

V tomto regionu dosud vládnou (většinou) domácí a umírnění rebelové, kteří se moci chopili krátce po revoluci proti damašskému režimu. Výjimkou je oblast, kterou nezávisle na ostatních povstalcích kontrolují zbytky extremistů z Islámského státu.

Krátce poté, co anti-asadovští bojovníci ruské podmínky nepřijali, přišla drsná odveta. Počet mrtvých lze nyní jen těžko odhadnout: provládní letci zabili zřejmě stovky osob. Další muži se ztratili poté, co Asadovi lidé dorazili do vesnic, jejíž obránci se vzdali. Na cestu do bezpečí příhraničního pásma se podle nejnovějších odhadů vydalo na 270 tisíc nových uprchlíků. Toto území přitom od loňska patřilo k takzvaným bezpečným zónám, za jejichž nedotknutelnost se zaručila také Moskva, jejíž letci právě teď region zasypávají bombami.

Izrael a Jordánsko říkají: Plyšáky ano, bezpečí ne

Situace běženců je hrozivá už teď, může se ale ještě zkomplikovat. Prchající civilisté jsou z jedné strany tlačeni vládními vojáky a ruskými nálety, cestou k hranici se navíc mohou střetnout s teroristy z Islámského státu. A azyl, i když třeba jen dočasný, u jordánských a izraelských sousedů nedostanou – ani jeden ze států je u sebe nechce.

„Naše země je připravena poskytnout jakoukoliv humanitární pomoc civilistům, ženám i dětem. Na naše území ale nevpustíme žádné uprchlíky,“ uvedl ministr obrany židovského státu Avigdor Lieberman. Pro upřesnění: běženci došli k linii mezi Sýrií a tou částí Golanských výšin, které Izrael od roku 1967 okupuje, tedy nikoli na hranici samotného židovského státu. Technicky vzato jsou Damašek a Tel Aviv právě i kvůli sporu o Golany, které předtím patřily k Sýrii, stále ve válce.

Izraelská média denně přinášejí seznamy materiálu, který židovský stát uprchlíkům za plotem poskytuje. Web The Times of Israel detailně informuje o tom, jak její vojáci během páteční operace přinesli běžencům 300 stanů, 13 tun jídla, 15 tun dětské výživy, tři palety léčiv plus 30 tun oblečení a bot. Izraelci zpoza hranice pak pro děti sbírají panenky a hračky vůbec. „Jsou to sousedé, proto je naší lidskou i náboženskou povinností pomoci jim v nouzi,“ komentoval charitativní sběr humanitárního materiálu pro syrské uprchlíky Eli Malka, lídr izraelských osadníků z Golan.

Také jordánská média hojně referují o darech běžencům, kteří se tísní nedaleko ostnatého drátu. Dobrovolníci v celonárodní sbírce vybírali kromě jiného textil a potravu pro nejmenší běžence. „Je naší národní povinností nenechat bratry na holičkách,“ řekl stanici Al-Džazíra jeden z organizátorů kampaně Husajn Smádí. K této povinnosti se ovšem přihlásila i mluvčí jordánské vlády, která slíbila „pomoc strádajícím“.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744