Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci ze světa, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci ze světa, které byste dnes měli vědět

Další kontroverzní krok si na už tak velice rozsáhlý seznam připsal americký prezident Donald Trump. Zahraničním státníkům rozdává své mobilní číslo a vybízí je, aby se s ním kdykoliv neváhali spojit. Jeho jednání ale může představovat ohrožení. Co přináší aktuální dění ze světa?

Další Trumpova kontroverze

Americký prezident začal na potkání rozdávat své telefonní číslo na mobil zahraničním státníkům. Krok Donalda Trumpa je nejen bezprecedentní, navíc vzbuzuje obavy u bezpečnostních expertů. Napsala to dnes agentura AP s odvoláním na zdroje z prezidentova blízkého okolí. Podle nich dal Trump své soukromé číslo například kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi či mexickému prezidentu Enriquemu Peňovi-Nietovi. Vzájemně si privátní kontakty vyměnili i při nedávném setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle AP neobvyklé nabídky přímých hovorů využil zatím pouze liberální kanadský premiér. Bezpečnostní experti upozorňují, že pokud by Trump skutečně tento způsob komunikace využíval, bude hovořit přes otevřenou linku a informace, které si se svými zahraničními partnery vymění, by mohly být snadno zachytitelné třetí stranou.

Výbuch v Kábulu

V diplomatické čtvrti afghánské metropole vybuchla nálož. Údaje o obětech a zraněných, zatím nejsou přesně známy. Zatímco americký deník The New York Times informuje o tuctu mrtvých a zraněných, agentura AP o nejméně padesáti obětech a zpravodajský web CNN píše o nejméně 67 zraněných a mrtvé nezmiňuje. Podle stejného zdroje se na místě odpálil sebevražedný útočník, k explozi došlo poblíž prezidentského paláce nebo německé ambasády. Obyvatelé afghánské metropole zvyklí na občasné výbuchy podle stanice BBC hovoří o nebývale silné explozi, která vyrážela okna stovky metrů od místa útoku. Na fotografiích na sociálních sítích je vidět hustý oblak dýmu stoupající vysoko nad budovy kábulského centra.

Ozbrojenec ohrožoval letiště

Policisté z floridského Orlanda měli plné ruce práce s ozbrojeným mužem, který ohrožoval bezpečnost cestujících na tamějším letišti. Úřady kvůli jeho přítomnosti museli dokonce zcela uzavřít jeden z terminálů a všechny příjezdové cesty k letišti. O přítomnosti ozbrojeného člověka, který údajně vykřikoval různé výhružky, se policie dozvěděla v úterý po sedmé hodině večerní místního času (dnes po 1:00 SELČ). Muž ohrožoval své okolí pistolí poblíž přepážek půjčoven aut. Policisté muže obklíčili a několik hodin s ním vyjednávali, než se jim jej podařilo nenásilně zadržet. Letiště i příjezdové cesty byly poté opět otevřeny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1