Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci ze světa, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci ze světa, které byste dnes měli vědět

Ve Švédsku oznámí laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Mezi favority je ekonom Joh Taylor či bývalý šéf americké centrální banky Ben Bernanke. Ve Štrasburku pak bude udělena cena Václava Havla za lidské práva, zde jsou mezi favority Murat Arslan, maďarský Helsinský výbor a Georg Sporschill. Co dalšího se dnes děje za hranicemi Česka? 

Ve Švédsku oznámí laureáta Nobelovy ceny za ekonomii

Vyhlášením držitele Nobelovy ceny za ekonomii dnes před polednem skončí každoroční udílení těchto prestižních ocenění. Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Od roku 1968 ji na Nobelovu památku uděluje švédská centrální banka. Mezi možnými favority na letošní cenu za ekonomii figuruje už několik let například John Taylor, ekonom ze Stanfordské univerzity, o němž se uvažuje i jako o novém šéfovi americké centrální banky (Fed). Je autorem takzvaného Taylorova pravidla, které popisuje vztah mezi inflací, hospodářským růstem a monetární politikou centrálních bank. Dalším potenciálním kandidátem je bývalý šéf Fedu Ben Bernanke, který zkoumá měnové příčiny velké hospodářské krize z třicátých let.

Ve Štrasburku bude udělena Cena Václava Havla

Ve Štrasburku bude dnes na úvod pětidenního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy udělena Cena Václava Havla za lidská práva. Šanci ji získat má vězněný turecký právník Murat Arslan, Maďarský Helsinský výbor a rakouský jezuita Georg Sporschill, který se věnuje sociálním projektům. Jména zveřejnila koncem srpna Knihovna Václava Havla. Arslana považují organizátoři ceny za významného zastánce lidských práv a to zejména práva na svobodu a osobní bezpečnost a na spravedlivý proces. Před rokem byl zatčen kvůli údajným vazbám na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní ze zosnování loňského nezdařeného pokusu o převrat.

Fotbalová jednadvacítka zkusí obrat o body Chorvaty

České fotbalisty do 21 let dnes v Chorvatsku čeká druhé utkání kvalifikace mistrovství Evropy. "Lvíčata" na úvod skupiny před měsícem doma překvapivě jen remizovala s Běloruskem 1:1 a ztracené body zkusí dohnat od 18:00 ve Varaždínu proti jednomu ze spolufavoritů na postup. Čeští mladíci zatím figurují s jedním bodem až na pátém místě šestičlenné tabulky, soupeři ale mají odehráno o jedno až tři utkání více. Vede Řecko s devíti body před Chorvatskem, které vyhrálo oba zápasy. Nejprve zvítězilo 3:0 v Moldavsku a ve čtvrtek s obrovským štěstím porazilo Bělorusko 2:1, když skóre otočilo dvěma góly v 93. a 96. minutě.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1