Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci ze světa, které se dějí právě teď

3 důležité věci ze světa, které se dějí právě teď

Emmanuel Macron dva dny před francouzskými prezidentskými volbami zvýšil náskok před krajně pravicovou Marine Le Penovou. Na Ukrajině je nejvíce protitankových min na světě a Ruský soud pokutoval nakladatelství za to, že neoznačilo na mapě hranice Krymu. Co se dnes v zahraničí vyplatí sledovat? 

Macron zvýšil náskok

Dva dny před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii zvýšil centristický kandidát Emmanuel Macron náskok na nacionalistickou konkurentku Marine Le Penovou. Vyplývá to z průzkumu uskutečněného po středeční televizní debatě, podle něhož hodlá někdejšího ministra hospodářství volit 62 procent lidí, zatímco jeho rivalku 38 procent. Nově zveřejněné výsledky ankety společnosti Elabe pro televizi BMF TV a list L´Express naznačují Macronův vzestup za poslední dny. V předchozím průzkumu Elabe se pro něj vyslovilo 59 procent lidí a Le Penové chtělo dát hlas 41 procent.

V Ukrajině je nejvíc protitankových min na světě

Ukrajina vede ve světovém žebříčku podle počtu obětí protitankových min. Vyplývá to ze zprávy Ženevského centra pro humanitární odminování (GICHD) a švédského Mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI. V roce 2016 exploze min na Ukrajině zasáhly 101 lidí, což je 24 procent celkového počtu obětí. Celkově zaznamenala SIPRI na ukrajinském území 37 incidentů. V důsledku výbuchu pak zemřelo 43 lidí, dalších 58 jich utrpělo těžká zranění. Oproti roku 2015 stoupl počet zasažených minou o čtyři procenta. Třetinu z nich tvoří civilisté.

Hranice Krymu musí být označeny, nakladatelství vyměřil ruský soud pokutu

Ruský soud vyměřil pokutu moskevskému nakladatelství AST za to, že na mapách ve školním atlasu neoznačilo Krymský poloostrov jako součást Ruské federace. Nakladatelství má zaplatit 100 000 rublů (asi 40 000 Kč) za „nesprávné vyobrazení geografických objektů a narušení technických pravidel a norem“. Proti rozsudku se ohradilo a hodlá se odvolat. Rusko ukrajinský Krym vojensky obsadilo před třemi lety a po spěšně zorganizovaném referendu území anektovalo. Drtivá většina států světa zábor neuznává, Ukrajina stále Krym považuje za součást svého území a nevzdává se plánů na jeho návrat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1