Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci ze světa, které se dějí právě teď

3 důležité věci ze světa, které se dějí právě teď

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron začal úřadovat. Jmenoval nového premiéra a vydal se na první zahraniční cestu ke klíčovému evropskému partnerovi. Odpoledne se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Vzniká tandem, který bude mít zásadní slovo při dalším formování EU. Co dalšího podstatného přináší současné světové dění?

První den Emmanuela Macrona

Francouzský prezident v průběhu svého prvního dne ve funkci jmenoval ministerského předsedu nové vlády. Tím se stal šestačtyřicetiletý dosavadní starosta přístavního města Le Havre na severu země Édouard Philippe. Ten je nyní také poslancem za pravicové republikány a patřil do týmu bývalého premiéra Alaina Juppého, považovaného za vůdce umírněného křídla republikánů. V čele vlády vystřídá socialistu Bernarda Cazeneuvea. Macron poté zamířil do Berlína na jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta uvedla, že přistupuje ke společnému jednání otevřeně a plná sympatií. Dnes si chce především poslechnout Macronovy názory na to, jaké reformy jsou ve Francii i v Evropské unii nutné, a na základě nich hledat možné společné iniciativy. Zmínila se například o oblasti digitalizace nebo zlepšování kvalifikace mladých lidí.

Merkelová má nakročeno k obhajobě

Víkendové volby v nejlidnatější německé spolkové zemi, jíž je Severní Porýní-Vestfálsko, jednoznačně vyhrála vládní strana CDU kancléřky Angely Merkelové. Ambiciózní sociální demokraté z SPD se museli spokojit s druhým místem. Řada politologů v souvislosti se zemskými volbami předem avizovala, že ukáží, jakým směrem se budou ubírat voličské preference na podzim v řádných volbách do Bundestagu. Analýza voleb pro veřejnoprávní televizi ARD pak ukazuje, že klíčové pro rozhodování voličů v Severním Porýní-Vestfálsku byly otázky školství, bezpečnosti a politické nestability ve světě. Mezi pětici nejdůležitějších témat se dostala ještě osobnost šéfa zemské vlády (13 %) a osobnost německého kancléře (11 %).

Le Penová opět v čele Národní fronty

Pravicová francouzská politička Marine Le Penová se po prohře ve druhém kole prezidentských voleb opět vrátila do čela Národní fronty. Post šéfky strany nakrátko opustila právě kvůli přípravám na druhé kolo hlasování. Její návrat do funkce ohlásil Steeve Briois, který ji na této pozici dočasně vystřídal. Le Penová po prohře v prezidentských volbách ohlásila plán přebudování své strany postavené na protiimigrační a protievropské rétorice. „Navrhnu zahájení hluboké transformace našeho hnutí, abychom vytvořili novou politickou sílu,“ prohlásila osmačtyřicetiletá politička, podle níž se strana musí přiblížit očekáváním ještě většího počtu Francouzů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1