Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

5 věcí, které víme o útoku na pařížské letiště

5 věcí, které víme o útoku na pařížské letiště

Francií ráno otřesla dvojice útoku v podání jednoho pachatele. Zradikalizovaný Francouz Ziyed Ben Belgacem nejprve postřelil na severu Paříže policistu, poté přepadl vojenskou hlídku na letišti Orly. Jedné z vojaček vytrhl automatickou pušku, ostatní členové hlídky ho poté zastřelili.  Co je zatím o muži známé? 

Jak postupoval při útocích?

Útočníka brzy ráno zastavila na severu Paříže policie kvůli silniční kontrole. Muž na ně vystřelil a stihl z místa odjet. Auto později úřady našly odstavené na jižním předměstí metropole. Útočník poté ukradl jiné auto, kterým dojel na letiště Orly. 

90 minut po prvním incidentu přistoupil muž v terminálu k hlídce, jedné z vojaček se pokusil vzít zbraň, ženu pak držel jako rukojmí. Poté se pokusil schovat v obchodě. Zbylí členové hlídky ho zastřelili. 

Útočil sám?

Vyšetřovatelé věří, že muž na letišti neměl komplice. Halu v hodinách po útoku důkladně prohledali, pátrali také po možných výbušninách. Pyrotechnici žádné neobjevili.

Policie později potvrdila, že zatkla otce a bratra podezřelého. O jejich zapojení do útoku žádné informace nezveřejnila, řekla pouze, že se jedná o standardní postup. Podle televize BFMTV jim ale útočník ráno údajně napsal zprávu z mobilního telefonu, že udělal hloupost, protože střílel na policisty. Vyšetřovatelé také provedli prohlídku mužova bydliště.

Šlo o radikála?

Tajné služby útočníka znaly. 39letý Ziyed Ben Belgacem měl za sebou kriminální minulost a v průběhu času se „zradikalizoval". To podle francouzských médií znamená, že se proměnil v extremistického muslima, což se zpravidla stává ve vězení, kde se dostává do styky s jinými radikály. Muž měl za sebou mimo jiné loupežná přepadení a obchod s drogami.

Co se teď děje na letišti?

Cestující, kteří byli v době incidentu na letišti, mluvili o panice a zmatku. „Vojáci mířili na muže, který naopak mířil sebranou zbraní na ně," řekl jeden z očitých svědků, který se představil jako Dominique. Evakuováno muselo být na tři tisíce lidí.

Jižní terminál pařížského letiště Orly zatím zůstává kvůli střelbě uzavřený. Západní terminál je naopak znovu v provozu.

Zabránil velkému počtu obětí výjimečný stav?

Vojenská hlídka, kterou muž přepadl, je součástí zvýšených bezpečnostních opatření, které Francie vyhlásila po pařížských útocích z listopadu 2015. Spekuluje se tak, že díky opětovanému prodloužení výjimečného stavu, se dnes zamezilo dalším zraněným a mrtvým.

Policie nyní může například bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně. Úřady mohou nařizovat domácí vězení a zakazovat radikální organizace, mazat webové stránky nebo rušit veřejná shromáždění.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1