Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

8 let za video na Facebooku: Žena si stěžovala na sexuální obtěžování v Egyptě, je za mřížemi

8 let za video na Facebooku: Žena si stěžovala na sexuální obtěžování v Egyptě, je za mřížemi

Osm let vězení za jediné video umístěné na Facebooku si od egyptského soudu vysloužila čtyřiadvacetiletá Libanonka. Pravda, za velice peprné video, ve kterém nevybíravými slovy popisovala své zkušenosti z pobytu pod pyramidami, kde jí prý muži sexuálně obtěžovali. I když zvolené výrazy jistě musely Egypťany urazit, jejich země má v tomto ohledu vážné a dlouhodobé problémy.

Mona Mazbúhová se během asi desetiminutového monologu opravdu nekrotila. Egypt je podle ní "zkurvysyní" zemí, jejíž mužské občany tvoří "pasáci", "podvodníci" a "žebráci". Egypťanky se pak podle libanonské turistky chovají jako "prostitutky", a to i proto, že tolerují chování, kterého se muži vůči nim dopouštějí. Obyvatelé někdejší slavné říše na Nilu prý jako celek patří k "nejsprostějším národům vůbec".

Co se mladé Libanonce v Egyptě přihodilo? Rozčílili ji dva kolemjdoucí, kteří ji sexuálně obtěžovali. Přímo na ulici prestižní čtvrti Zamalek jí adresovali urážlivé poznámky. Ten samý den se k ní obzvlášť nevhodně choval i taxikář. Návštěvnici z kosmopolitního a poměrně bohatého Libanonu neoslnili ani káhirské restaurační služby v době muslimského půstu. A připomněla, že při předchozí cestě do země byla okradena.

"Zasloužíte si ještě horšího diktátora než Sísí!"

Pustila se ovšem i do politiky, což je v horkém Egyptě tenký led. Vyjadřila se v tom smyslu, že si zdejší občané "nespravedlivého" prezidenta Sísího "zaslouží". Jmenovitě měla na mysli způsob, jakým se k hlava státu k Egypťanům chová. Prostovlasá Mona oděná na západní způsob patrně naslouchá kritikům nynějšího vládce, podle kterých současná moc potlačuje jakékoli projevy opozice, ba nonkonformity. A dodala, že je-li Bůh spravedlivý, pošle Egypťanům místo Sísího někoho ještě "více despotického".

Navzdory drsnému slovníku i faktu, že nebývá spravedlivé urážet národ jako celek, Moně se opravdu mohlo přihodit vše, co zkritizovala. Káhira například loni získala v žebříčku světových metropolí nelichotivé prvenství co do nejhoršího chování jeho obyvatel vůči ženám.

Egyptská justice každopádně reagovala velmi nesmlouvavě. I proto, že z Moniných stížností se na sociálních sítích stal brzy virál. Když se druhého června dostavila k odletu na káhirské letiště, čekal ji zatykač. Žalobu na ni podal jeden z káhirských právníků a Libanonka si zhruba o měsíc později vyslechla rozsudek, který díky tvrdosti zaujal i svétová média. Osm let v pracovním táboře a pokuta ve výši (a přepočtu) asi 13 a půl tisíce korun. Podle egyptského listu Al-Ahram ji soud poslal za mříže nejprve na jedenáct roků, ještě ten samý den ale tři léta ubral.

Oddůvodnění? Dívka prý "záměrně šířila falešné zvěsti, které poškozují sociální řád, napadala náboženství a vzbudila veřejné pohoršení".

Je po operaci mozku a omlouvá se

Mona Mazbúhová už na Facebook umístila jiné video, ve kterém se omlouvá. Podle svých slov nezamýšlela urazit Egypt jako celek a tím méně jeho politiky. "Miluji Egypťany a miluji jejich zemi. Proto jsem zde nebyla poprvé a proto se sem chci vrátit také v budoucnu," řekla. Její obhájce navíc poukazuje na fakt, že ve dvanácti letech podstoupila operaci mozku, což na ní údajně zanechalo následky - kromě jiného není schopna zvládat emoce.

Soud se bude Moniným případem znovu zabývat koncem měsíce a je možné, že verdikt zmírní.

Nad jeho tvrdostí se totiž pozastavují i mnozí Egypťané. Ti argumentují tím, že podobné rozsudky jistě nemohou turistickému ruchu, na který země vždy finančně spoléhala. Pravdou také je, že justici zčásti ovládli místy až fanatičtí sekulární nacionalisté, kteří nelítostně trestají libovolnou kritiku země. V jejich hledáčku se ocitli nejen islamisté, ať už radikální, či umírnění, ale třeba i levicoví a studetští aktivisté nebo prostě jen ti, kteří se v jejich očích vymykají zprůměrovaným mravům.

99 procent Egypťanek zažilo sexuální obtěžování

Což potvrzuje případ Egypťanky Amal Fathyové, která byla také zatčena za to, že natočila a zveřejnila video. V něm si rovněž stěžuje na všudypřítomné sexuální obtěžování, zmniňuje ale i špatné sociální podmínky vůbec. Egyptská justice tato slova pochopila jako politický útok zřejmě proto, že její manžel je prominentím ochránce lidských práv. Amal byla obviněna z terorismu, za mřížemi trpí depresemi i záchvaty paniky a její zdravotní stav se podle jejích blizkých rapidně zhoršuje.

"Je strašné, že se egyptské úřady zaměřily na umlčování žen hovořících o sexuálním obtěžování místo toho, aby bojovaly proti tomuto odpornému chování," nechala se pro list The New York Times slyšet Najia Bounaimová ze severoafrické sekce Amnesty International. Její rozhořčení podporují i statistiky OSN: podle těch z roku 2013 se ztěží uvěřitelných 99,3 procenta Egypťanek stalo obětí nějaké z forem sexuálního obtěžování. Téměř polovina (43 procent) egyptských mužů se přitom domnívá, že ženy si podobnou pozornost mužů užívají.

Sexuální obtěžování je v Egyptě trestné: tresty se pohybují mezi půl rokem a pěti lety.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232