Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

AfD narostlo po historickém úspěchu sebevědomí. Připravujeme změnu vlády, vzkázala

AfD narostlo po historickém úspěchu sebevědomí. Připravujeme změnu vlády, vzkázala

Protiimigrační a protiislámská Alternativa pro Německo (AfD) se stala v Sasku nejsilnější stranou. Oznámila to dnes zemská volební komise. V nedělních parlamentních volbách získala AfD ve spolkové zemi, která sousedí s Českem, 27 procent hlasů. Na druhou příčku těsně odsunula Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Sasko bylo přitom doposud považováno za baštu CDU.

Alternativa pro Německo porazila CDU, která stojí v čele spolkové i saské zemské koalice, sice jen o 0,1 procentního bodu, i tak je to ale vítězství symbolické. Podle agentury DPA dosáhla protiimigrační strana v Sasku nejlepšího výsledku ze všech spolkových zemí.

AfD se v Sasku podařilo dokonce získat tři přímé poslanecké mandáty. Němci mají ve volbách dva hlasy - prvním volí přímo osobnost, druhým politickou stranu, potažmo lidi z její kandidátní listiny. Právě většinu prvních hlasů dokázali od voličů získat kandidáti AfD v obvodech Zhořelec, Budyšín I a Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří. Za poslední z nich ve spolkovém parlamentu usedne předsedkyně AfD Frauke Petryová.

Volebním lídrům strany Alice Weidelové a Alexanderovi Gaulandovi, kteří jsou vnitrostranickými oponenty Petryové, se v jejich volebních obvodech přímý mandát získat nepodařilo. To by podle mnohých mohlo opět posílit oslabenou pozici Petryové ve straně. Po oznámení odhadů už předsedkyně AfD oznámila, že výsledek hlasování je pro ni podnětem k přípravám na „změnu vlády v roce 2021“. 

Spory uvnitř vedení Petryovou skutečně smetly. Šéfka AfD oznámila, že se nepřipojí k poslaneckému klubu. Ve Spolkovém sněmu bude působit jako nezařazená poslankyně.  

Kromě AfD přišla CDU v Sasku o jeden přímý mandát také ve prospěch strany Levice, která se s 16,1 procenty hlasů stala třetí nejsilnější stranou ve spolkové zemi u hranic s Českem.

Podle drážďanského politologa Hanse Vorländera je výsledek parlamentních voleb „ranou do tváře“ saské CDU, které předsedá zemský premiér Stanislaw Tillich.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1