Aféra okolo bodyguarda, odchody ministrů a žluté vesty. Těžký rok Emmanuela Macrona

Milan Rokos

V roce 2017 triumfoval ve volbách do Elysejského paláce a mluvilo se o něm jako o novém vůdci Evropy, letošek končí s podporou ani ne čtvrtiny obyvatel. Francouzský prezident Emmanuel Macron prožil bouřlivý rok a poznal, jaké to je měnit zemi, kteří mnozí označují za nereformovatelnou. Na konci roku se ale zdá, že lidí skandujících v ulicích hesla typu „Macrone, demisi“ přece jen ubývá a nejtěžší krizi svého dosavadního mandátu prezident ustojí.

Na začátku roku přitom podobnému vývoji nic nenasvědčovalo. Macron se věnoval diplomacii, už v prvních dnech roku přivítal v Elysejském paláci například svůj turecký protějšek Recepa Tayyipa Erdogana. Od levicových politiků si sice vyslechl kritiku, že vítá na červeném koberci autokrata, jenž masivně porušuje lidská práva, Macron ale toto téma při jednání s Erdoganem neopomněl připomenout.

V polovině února pak prezident představil dlouho očekávaný plán, jak v zemi organizovat muslimskou víru. Macron v něm především usiluje o to, aby se francouzský islám zbavil financování ze zahraničí, které v minulosti často vedlo k radikalizaci mešit. Francie chce do budoucna platit imámy ze svého a v zemi se vede diskuze i o zavedení daně z halal potravin, tu ale velká část veřejnosti (nejen muslimů) odmítá.

Žluté vesty slábnou, hněv Francouzů trvá. Protesty poškodily obraz prezidenta reformátora

sinfin.digital