Afghánistán 2030: Dívky končí školu v 11 letech, Paštunové mají autonomii a USA zavřely oči | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Afghánistán 2030: Dívky končí školu v 11 letech, Paštunové mají autonomii a USA zavřely oči

Afghánistán 2030: Dívky končí školu v 11 letech, Paštunové mají autonomii a USA zavřely oči

Píše se rok 2030. Je deset let od podpisu mírové dohody mezi USA a hnutím Tálibán, Kábul slaví. Veteráni v amerických uniformách i muži s plnovousy sedí bok po boku a vzpomínají na vzájemné půtky. O sebevražedných atentátnících se nemluví, i když v nové Paštunské autonomii po nich pojmenovali ulice. Afghánky vidět není: vdané zůstaly doma, dívky mladší jedenácti roků sedí ve škole a hrstka nejšťastnějších studentek se učí na univerzitách, kde jim muži přednášejí přes obrazovku. Pojďte se s námi podívat, jak by mohla jednou vypadat země dlouhodobě sužovaná násilím a válkou.

V létě roku 2018 jistě není snadné odhadnout, jak bude vypadat Afghánistán za jedenáct let, ba dvacet roků. Pravděpodobné je, že na řadě míst podobně jako teď: v izolovaných údolích bude život pokračovat v zaběhlých, konzervativních kolejích. Ženy zůstanou patriarchální tradicí připoutány k plotnám, či spíše ohništím, venkovský způsob přežívání však neumožní jejich naprostou izolaci. Musejí ven, i když jen za obživou. Ostatně, ve zdejším kraji mimo vesnici zbytečně nechodí ani muži.

Přesto: jak může zemi ovlivnit případná mírová smlouva, o které teď USA s Tálibánem jednají? Ještě zhorší život Afghánek? A je možné, že by se Afghánistán rozpadl? Zatím jen málokdo ví, co obě stany dojednaly, pokud vůbec k něčemu došly. Pokud se ale Tálibán v důsledku dohody stane respektovanou politickou silou, změní to buď toto hnutí, nebo Afghánistán.

Paštunové asijských zemí, spojíte se?

Tálibán se zrodil z paštunského etnika, které obývá převážně jihovýchod Afghánistánu, kde je doma i nyní. Z případné mírové dohody může vyplynout jakási autonomie pro jím kontrolovaná území. V sousedním Pákistánu při hranici s Afghánistánem rovněž žijí příslušníci tohoto etnika a někteří z nich volají po vytvoření společného státu se soukmenovci zpoza hranice. Vznik takové země si ale vysloveně přeje málokdo, nevěří v něj ostatně ani mnozí Paštunové.

Přesto: etnikum čítá podle různých odhadů 45 až 60 milionů lidí (asi dvě třetiny Paštunů žijí v Pákistánu). Hranice mezi oběma státy je už teď velmi průchodná (rozuměj nekontrolovaná) a pokud v Afghánistánu vznikne cosi jako Paštunská autonomie, může to myšlenku společného domova celého etnika přiživit.

Takový proces navíc může nastartovat rozpad Afghánistánu, i když třeba jen vnitřní. Paštuni tvoří něco málo přes dvě pětiny obyvatel země. Tádžiků je zde třetina, Uzbeků téměř desetina, přičemž obě etnika mají oporu v nezávislých (postsovětských) státech, které s Afghánistánem sousedí. I zdejší Uzbeci a Tádžici sice zastávají konzervativní postoje, ve srovnání s paštunskými sousedy jsou ovšem poměrně liberální. Zhruba deset procent Afghánců pak představují Hazarové, kteří jsou si jazykově i nábožensky (jako šíité) blízcí s Íránem, kam hojně odcházejí za prací.

720p 360p
Terezu H. v Pákistánu nechytili náhodou. Sousední stát heroinem zásobuje celý svět

Paštunky zůstanou doma, ostatní mohou na střední

Tálibán v době své vlády (1996 až 2001) proslul mysogynními zákony, drakonickými tresty a bigotním výkladem islámu. V posledních letech na svých územích zvolnil, svobodomyslnými demokraty se ovšem vousatí bojovníci věru nestali. Dívky už sice do škol můžou, končí ale v jedenácti letech. Ženy už nemusejí nosit pouze neforemné burky a zahalovat si celou tvář (včetně očí), žádné módní výstřelky se ale rozhodně netrpí. Skončil i naprostý zákaz hudby i televize známý z konce 90. let.

V Kábulu i na severu země se ale ženám dýchá o poznání svobodněji: studují nejen na středních, ale i vysokých školách, pracují mimo domov jako relativně svobodné bytosti. Nicméně, ani tato afghánská území nejsou feministickou avantgardou islámského světa. Podle organizace Human Rights Watch je v zemi násilí na ženách fakticky tolerované a konzervativní poslanci si loni na prezidentovi Ašrafovi Gháním vyvzdorovali stažení normy, která by znovu – a přísněji – definovala i trestala znásilnění.

Typy muslimských oděvů

Lze předpokládat, že umírněnější Tálibánci si s parlamentními konzervativci padnou do noty a společně zablokují byť jen náznaky společenských reforem. Mimochodem, pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví, jakkoli mezi afghánskými muži nezřídka praktikovaný, je stále trestný. A odsouzený může jít do vězení až na 15 let.

Pesimisté tvrdí, že taková aliance může stávající nedobrou situaci nejen zabetonovat, ale i zhoršit. Spojené státy a Západ sice s takovou konstelací získají nejspíš mír – oči ale nepostačí přimhouřit, bude je nutné zavřít.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.