Afroameričané neskrývají obavy. Co jim přinese rok, kdy Donald Trump vstoupí do Bílého domu? | info.cz

Články odjinud

Afroameričané neskrývají obavy. Co jim přinese rok, kdy Donald Trump vstoupí do Bílého domu?

Republikánský kandidát nedokázal černošskou komunitu před volbami oslovit, spíš se jí ještě víc vzdálil. Mnozí Afroameričané tak stejně jako Hispánská menšina očekávají nadcházející měsíce s obavami. Bude to doba hledání sjednocujících témat a vůdčích typů, naznačuje ve svém textu server DailyBeast.

První černošský prezident USA Barack Obama je na odchodu z Bílého domu a jeho nástupce představuje pro menšiny ve Spojených státech nejistotu. Sám Donald Trump skeptikům situaci nijak neulehčuje. Stačí si připomenout jeho povolební turné, kdy si našel čas i pro "speciální" poděkování. 

Afroameričany neobratně ocenil za to, že zůstali doma a nešli volit (jeho protikandidátku), a to je jedním z kamenů úrazu. Černoši v jeho slovech opakovaně cítí jízlivý podtón nebo povrchnost a nezájem. Výchozí podmínky pro vztahy mezi budoucím prezidentem a jednou z nejvýznamnějších menšin v zemi jsou díky podobným gestům stále více podrývány.

Velká část voličů z řad Afroameričanů ve srovnání s volbami z předchozích let skutečně zůstala tentokrát doma a hlasování se zdržela. V jižanských státech s početnou populací černochů klesla volební účast místy až o pět procent. 

Důvod je jasný a do jisté míry kopíruje i celkovou náladu ve společnosti, i když do hry vstupují specifické vlivy. Když z pohledu černochů nastala situace, kdy by volili mezi dvěma zly, rozhodli se mnozí z nich nedat hlas ani jednomu. Ani jeden nepředstavoval potřebnou změnu. Další se zase cítili oběma kandidáty přehlíženi. V situaci, kdy měli dojem, že se jim nedostává uznání a respekt, pociťovali jako by jejich životy pro žádného z politiků neměly cenu.

Volby navíc přišly po měsících, kdy bylo policejní násilí, jehož obětí se mnohdy stali právě černoši, víc na očích než kdy dřív. Následný vzestup protestního hnutí Black Lives Matter v mladé generaci ještě posílil pocity beznaděje a anti-systémové nálady. Právě pro tuto generaci je Trump - prostořeký republikán a prototyp bílého amerického byznysmena poněkud nevytříbených způsobů - jen těžko přijatelnou realitou.

Jeden názor za všechny: „Posun, který nastal za Obamy, vedl Afroameričany k tomu, že hodili strach za hlavu a jejich názory se začaly ve společnosti ozývat stále hlasitěji. Teď se ke slovu opět dostává nadřazenost v podání bělochů v osobě Donalda Trumpa a radosti, že se černoši vzdali volebního práva,“ píše redaktor tmavé pleti Barrett Holmes Pitner v deníku Daily Beast.

Faktem je, že jedním z ústředních motivů Trumpovy politiky je snaha odlišit se od Obamy. Co to znamená směrem k afroamerické menšině není těžké dovodit. Pitner vzpomíná třeba Jeffa Sessionse nominovaného na ministra spravedlnosti. Je těžko představitelné, že by senátor z jihoamerické Alabamy pokračoval v linii nastolené Ericem Holderem, prvním černošským šéfem justice, a jeho následovnici Lorettou Lynchovou, která rovněž není běloškou. Nemusí jít rovnou o „škrty" v dosavadní politice. Trend se jednoduše může jen zastavit, protože najednou bude v administrativě chybět vůle a motivace společenské změny prosazovat.

Témat, která dokážou otrávené černošské voliče sjednotit přitom podle Pitnera může být dost. A už sama osoba Donalda Trumpa je důvodem, proč hledat přirozeného lídra, který s odchodem Baracka Obamy z vrcholné politiky vymizí. Na druhou stranu Obamova budoucnost je otevřená a on sám nenaznačuje, že by měl v plánu totálně se stáhnout z veřejného života.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud