Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Albánie se stala marihuanovým rájem, kde zločin kvete díky politikům. Nepustí ji kvůli tomu do EU

Albánie se stala marihuanovým rájem, kde zločin kvete díky politikům. Nepustí ji kvůli tomu do EU

Albánské policii se v posledních letech dařilo úspěšně zasahovat proti výrobcům a pašerákům marihuany. I přesto ale produkce této drogy v jedné z nejchudších zemí Evropy vzkvétá. Minimálně na to upozorňuje nedávno zveřejněná zpráva americké vlády. Vedle vysoké míry korupce, nedostatečného boje proti organizovanému zločinu či dosud neprovedeným reformám v justici se tak konopí řadí k překážkám, které brání Albánii na její cestě do Evropské unie.

Pěstování konopí a jeho pašování do dalších zemí Evropy z Albánie nezneklidňuje pouze Spojené státy, ale i Evropskou komisi. Albánie požádala o členství v EU v roce 2009 a kandidátský status se jí podařilo získat o pět let později. Přístupová jednání ale zatím výrazněji nepokročila. Kromě vysoké míry korupce, nedostatečně fungujícího právního státu či chybějících klíčových reforem v oblasti justice za to může právě i konopí.

Albánská opozice už dlouho upozorňuje na to, že marihuanové farmy, které jsou rozšířené po celé zemi, jsou propojené s organizovaným zločinem a lidé kolem nich udržují kontakty rovnou s některými členy vlády. „Nikdo v Albánii dnes nevěří, že se to všechno může dít bez zapojení určitých kruhů v policii a politice,“ uvedl pro německý server Deutsche Welle předseda opoziční Demokratické strany Lulzim Basha.

Vláda staronového premiéra Ediho Ramy, jehož socialisté zvítězili v nedávných parlamentních volbách, provedla v minulosti několik razií proti výrobcům a pašerákům drog. Jen v loňském roce albánské úřady nechaly zlikvidovat kolem dvou a půl milionu konopných rostlin, což je čtyřnásobek množství zničeného o rok dříve. Kromě toho policisté zabavili na hraničních přechodech nebo v pašeráckých člunech mnoho tun marihuany. Drogy, které při svých zásazích zabavili, byly určené k distribuci v Itálii, Řecku, Kosovu a Černé Hoře.

„Vládě se povedlo v roce 2014 zničit obrovskou pěstírnu konopí na jihu země v oblasti Lazarat,“ vysvětluje bývalý ministr Ramyho vlády Ylli Manjani. „V následujících dvou letech se ale produkce konopí rozšířila po celé zemi pětinásobně. Policii se navíc nepovedlo zatknout (drogového bosse) Klementa Baliliho, kterého od loňského května stíhá také Řecko,“ dodal.

Jak upozorňují zahraniční média, pěstování konopí, z něhož se produkuje hašiš a marihuana, souvisí také s neschopností vlády bojovat s vysokou chudobou v zemi.

„Tisíce Albánců nemají jinou možnost, protože zcela chybí sociální a ekonomická opatření, která by pomohla venkovským regionům,“ řekl opoziční politik Basha. „Lidé stojí před volbou, jestli nemít na jídlo pro děti, nebo pěstovat marihuanu. Mnoho z nich si vybralo druhou možnost.“

Podle statistik unijních institucí až čtvrtina Albánců v současné době žije v jiných evropských státech. Někteří se tam dostali legální cestou, jiní zvolili útěk. Důvodem je špatná ekonomická situace v zemi, ale i vleklá politická krize. INFO.CZ mělo možnost hovořit s pětičlennou albánskou rodinou, která se vydala přes Itálii do severofrancouzského města Lille. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1