Alpy jsou stále nebezpečnější. Změny klimatu vedou k sesuvům půdy a kamenným lavinám | info.cz

Články odjinud

Alpy jsou stále nebezpečnější. Změny klimatu vedou k sesuvům půdy a kamenným lavinám

Jednou z oblastí, kterou postihují globální změny klimatu nejvíce, jsou Alpy. V těch švýcarských stoupá teplota dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Výsledkem jsou sucha střídající se s prudkými dešti, častější sesuvy půdy a na to navazující ekonomické ztráty v turismu i zemědělství.

V posledním týdnu zažilo Švýcarsko dopady globálních změn klimatu na vlastní kůži. Vše začalo nedělní prudkou bouřkou, při níž se rozvodnila říčka u města Chamoson. Vzniklý proud vody, zeminy a kamení s sebou bral vše, co mu stálo v cestě, včetně několika zaparkovaných aut. V jednom z nich byla šestiletá dívka z Francie. Kromě ní se pohřešuje i 37letý obyvatel Ženevy.

V pondělí pak poničil sesuv půdy silnici a železnici i mezi Saint Nicolasem a Zermattem. A a několik hodin tak ochromil dopravu. Další silnice u obce Avers (kanton Grisons) je už několik dní uzavřená právě kvůli sesuvům stejně jako pádům kamení. O den později se utrhl 100 tun vážící kus skály v obci Brienz ve stejném kantonu a skončil na poli nedaleko místa, kde si obvykle hrávají děti. Ve středu došlo k dalšímu sesuvu půdy na hoře Piz Cengalo u švýcarsko-italské hranice.

Přívalová vlna u města Chamoson ve Švýcarsku, srpen 2019 autor: Reuters

Když prudce prší, sesuvy jsou častější

Podle geologa Simona Lowa ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu jsou tyto incidenty výsledkem prudkých výkyvů počasí způsobených klimatickými změnami. Low připomíná, že když v horách prší, nebezpečí sesuvů půdy se výrazně zvyšuje. „V nové studii jsme ukázali, že v průběhu posledních 300 let vyvolaly klimatické změny nárůst pádů kamenů vážících mezi 10 a 100 tunami,“ citoval ho server 20 minutes. Právě klimatické změny přitom stojí za dynamikou a intenzitou srážek, tvrdí vědec.

Deště si přitom letos v srpnu „užívají“ Švýcaři více než kdy jindy. Například na meteorologické stanici Magadino/Cadenazzo naměřili za poslední dva týdny 267 milimetrů srážek – tedy o polovinu víc, než obvykle spadne za celý měsíc. V některých oblastech to bylo až 141 litrů na metr čtvereční.

Švýcarská vláda si rostoucí nebezpečí uvědomuje a snaží se před ním lidi chránit. Každý rok proto investuje asi 100 milionů franků do ochrany před sesuvy půdy a lavinami. Jak ale přiznává Arthur Sandri z Federálního úřadu pro životní prostředí, nejdůležitější je odpovědnost jednotlivce. Nejlepší ochranou je podle něj sledovat mapu rizik a nevyskytovat se na vyznačených místech v době, kdy silně prší.

Přívalové proudy trápí i Česko

„Nezáleží až tak na tom, zda teplota postupně stoupne o stupeň nebo dva, pro sesuvy jsou mnohem důležitější klimatické výkyvy jako jsou intenzivní deště,“ vysvětlil INFO.CZ geolog Petr Kycl z České geologické služby. I v České republice jsou podle něj nyní častější nebezpečné tzv. přívalové hlinité a hlinitokamenité proudy, například v Krkonoších. Sesuvy půdy v horách byly často spojené buď s nějakou přírodní událostí – například prudkým táním spojeným s deštěm – nebo lidskou činností. „Naši předkové měli větší respekt a znali krajinu, dnes se staví i přímo na sesuvech,“ upozorňuje geolog.

V jinak poklidné alpské zemi se globální změny klimatu projevují rychleji než jinde. Od začátku měření ve druhé polovině 19. století se průměrná teplota zvýšila o dva stupně Celsia, tedy dvakrát více, než je celosvětový průměr (0,9 stupně). O tání ledovců mluví vědci již dlouho, k němu se ale přidávají i další dopady, jako jsou častější sesuvy půdy, ekonomické škody a úmrtí z horka.

Odtávání ledovců pozorují vědci v celém alpském regionu od poloviny 80. let, což je podle nich spojené s nárůstem emisí oxidu uhličitého a následným zvýšením teplot. Známý ledovec Aletsch, který je nyní dlouhý 23 kilometrů, se od roku 1870 zmenšil o tři kilometry. Odtávání ledovce způsobuje mimo jiné i menší stabilitu horských svahů v jeho okolí.

Kromě ledovců pomalu roztává i permafrost, věčně zmrzlá půda v nejvyšších partiích Alp. To sice na první pohled není patrné, v delším časovém měřítku ale tento proces představuje riziko i pro početné lanovky, které vozí turisty na vrcholky hor. Jejich pilíře jsou totiž ukotvené ve zmrzlé půdě a mohou se uvolňovat. To samé platí i pro kameny a skalní masivy.

Lyžařská sezona se zkrátí o několik týdnů

Ubývání sněhu výrazně ovlivňuje lyžařskou sezonu. Odborníci očekávají, že se v budoucnu zkrátí o několik týdnů a zasněžené oblasti se posunou o několik stovek metrů výše. Už dnes přichází sněhová pokrývka švýcarských Alp o 12 dní později než v roce 1970. A mizí zhruba o 25 dní dříve. Nejvíce postižené jsou v tomto směru střediska ležící pod úrovní dvou tisíc metrů nad mořem.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. autor: NASA

K ekonomickým ztrátám v turistickém průmyslu se přidávají i dopady na zemědělství a problémy v dalších oborech. Farmáři pociťují stále více sucho a v budoucnu budou závislejší na zavlažování. Sucho škodí, podobně jako v Česku, zvláště jehličnanům. Nedostatek vody - navíc ve spojením s kůrovcem - může v budoucnu způsobit vymizení smrků, které hrají klíčovou roli v dřevařském průmyslu.

V neposlední řadě trpí klimatickými změnami i alpská flóra a fauna. Například svišti se kvůli rostoucím teplotám přesunují do vyšších poloh, tam ale nemají vhodnou půdu pro vyhrabávání bezpečných nor. Podobně postižení jsou alpští zajíci, kteří do roku 2100 přijdou o třetinu území, které obývají. Teplo naopak svědčí mnohým škůdcům, jako jsou mšice, mandelinka bramborová nebo různé druhy kůrovců.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud