Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Alžírsko se brání: Migranty netýráme. Pozvali novináře, aby se přesvědčili na vlastní oči

Alžírsko se brání: Migranty netýráme. Pozvali novináře, aby se přesvědčili na vlastní oči

Aby dokázalo neoprávněnost obvinění ze špatného zacházení s imigranty ze subsaharské Afriky, pozvalo Alžírsko novináře, aby se podívali na vyhoštění více než 300 lidí do Nigeru. Jídlo, voda, klimatizovaný autobus, odpočinek v nových budovách, píše o cestě agentura AFP, jejíž žurnalisté byli mezi pozvanými.

Ze zatýkání a kolektivního vyhošťování lidí pocházejících ze subsaharské Afriky nedávno alžírské úřady obvinily některé domácí i mezinárodní nevládní organizace. Podle nich jsou vyhoštění někdy ponecháni napospas uprostřed pouště bez jídla a bez vody. Alžír to vehementně popřel s tím, že jde o nepřátelskou kampaň.

Dlouhá pouť do Nigeru začíná ve středisku na okraji Alžíru. Tam bylo shromážděno asi 300 Nigeřanů, většinou žen a dětí, a několik lidí z Mali, Kamerunu nebo Guineje. Byli zatčeni o několik dní dříve na severu Alžírska.

Po desetihodinové noční cestě na jih se konvoj 12 nových a klimatizovaných autobusů zastavuje v Laghautu. Alžírští dobrovolníci rozdávají snídani a pro malé děti pleny. Po 90 minutách se konvoj vydává znovu na cestu a jede ke druhé zastávce v saharském In Saláhu, vzdáleném 1300 kilometrů od Alžíru. Tamní tranzitní středisko se blýská novotou, podle úřadů jeho vybudování stálo 2,2 milionu eur (57 milionů Kč). Tam se mohli uprchlíci dosyta najíst, dostali lahve s vodou a keksy a odpočinuli si. Brzy ráno se vydali na další úsek do Tamanrasetu. Konvoj tam dorazil večer a uprchlíci byli znovu shromážděni ve středisku s kapacitou 1000 míst.

Šestapadesátiletý Abdelkader Adam je tady, 200 kilometrů od hranic své vlasti, a už znovu přemýšlí o návratu do Alžírska. „Nechci se vrátit do Nigeru. Musím živit své dvě manželky a sedm dětí, zůstaly v Nigeru,“ říká novinářům. V Alžírsku byl 14 měsíců a pracoval na stavbě v Tízí-Uzú, 100 kilometrů východně od Alžíru. Tam byl zatčen. „Udělám vše pro to, abych se do Alžírska vrátil. Je mi tam dobře, přijel jsem, abych rodině posílal peníze,“ říká muž obklopený desítkou dalších Nigeřanů.

Sedmadvacetiletý Chazali Harouna hranici přešel teprve před týdnem a dostal se do Tízí-Uzú, kde prý „rychle našel práci“. I on byl zatčen. Také on ujišťuje, že se vrátí, „jakmile se naskytne příležitost“. Uprchlíci říkají, že se rozhodli jet do Alžírska, protože tam poměrně lehce nacházejí práci, hlavně na stavbách. Podle alžírských úřadů mnozí žebrají.

V roce 2014 alžírské úřady nechaly odvézt zpět do vlasti 33.000 Afričanů ze subsaharské oblasti, uvedl oficiální alžírský zdroj. Úřady ujišťují, že respektují práva vyhoštěných. Přesto koncem června ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch (HRW) oznámili, že od ledna byly do Nigeru a Mali za „nelidských podmínek“ vyhoštěny tisíce lidí. V mnoha případech se prý nebral ohled na jejich právní status, někteří tvrdili, že měli vízum.

Tamanrasetský prefekt Džílálí Dúmí řekl, že repatriace z minulých dní má prokázat, jaké úsilí Alžírsko vynakládá na práci s uprchlíky. Byli při ní i zástupci Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Pascal Reyntjiens, který zastupuje IOM v Alžírsku, ocenil spolupráci všech zúčastněných, kteří měli lidi „nacházející se v nouzi“ na starost.

V pondělí večer mohlo být 354 nigerských uprchlíků - mezi nimi 197 dětí a 77 žen - dovezeno do nigerské Assamaky, vzdálené asi deset kilometrů od hranice, a pak podle dohody s Niamey do oblasti Agadez.

Ostatní, kteří nebyli Nigeřané, měli být podle zástupce alžírského ministerstva vnitra propuštěni. Všichni o návrat do Alžírska nestojí. „Já jsem hranici přešel před rokem. Dal jsem za to přes 1000 eur, ale nakonec jsem se vrátil tam, odkud jsem vyjel. Konec, já se nevrátím,“ řekl devatenáctiletý Malijec Abdoulaye, který pracoval na stavbě v Alžíru, kde mu nezaplatili.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1