Američané dráždí Teherán. „Koalice ochotných“ má Íránu sebrat klíč od strategické ropné brány | info.cz

Články odjinud

Američané dráždí Teherán. „Koalice ochotných“ má Íránu sebrat klíč od strategické ropné brány

ANALÝZA | USA vyzvaly své spojence, aby jejich lodě spolu s americkými námořníky hlídkovaly u íránských a jemenských břehů. Oficiálním důvodem je ochrana cest, po kterých se plaví ropné tankery. Washington ale otevřeně konstatuje, že mu jde i o vznik vojenské koalice. Místa jejího nasazení pak dávají tušit, že nepřítelem takového vojenského svazku bude Írán. Ten se nechal slyšet, že americké letadlové lodě i regionální základny jsou v pohodlném dosahu jeho raket. Blízký východ je opět blíže konfliktu.

Už během dvou až tří týdnů hodlají Spojené státy vytvořit spojenectví ochotných. Tedy zemí, které do výbušného regionu vyšlou vlastní lodě. Oznámil to nejvyšší profesionální voják v USA, tedy šéf sboru náčelníků štábů Joseph Dunford. „Právě teď vyjednáváme s řadou zemí, abychom zjistili, jestli jsme schopni sestavit koalici, která by garantovala svobodu plavby v Hormuzském průlivu a úžině Báb al-Mandáb,“ citoval jeho slova list The Guardian.

Tato dvě místa jsou přitom jen s trochou verbální nadsázky neuralgickými body planety. V místy jen 33 kilometry širokém Hormuzském průlivu, kudy tankery převáží celou pětinu ropy vytěžené na světě, obývají protilehlé břehy Omán, Spojené arabské emiráty a Írán. Průliv je branou do Zálivu, tedy do přístavů ropných gigantů, nejen Íránu a Emirátů, ale rovněž Saúdské Arábie, Kuvajtu, či Iráku. (Pro úplnost: Katar tudy exportuje zemní plyn.) Írán už několikrát naznačil, že je v případě krize schopen průliv zablokovat. Následky by pocítili především asijští zákazníci: kromě Číny hlavně také Japonsko, nebo Jižní Korea. Je tedy možné, že zřejmě na Tokio či Soul se Spojené státy s nabídkou členství v nově vznikající námořní koalici také obrátily.

Hormuzský průliv

Báb al-Mandáb je pak průliv mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Tedy mezi africkými státy Eritreou a Džibutskem, respektive jihoarabským Jemenem. Na nejužším místě dělí břehy obou světadílů jen 26 kilometrů. I proto saúdský investor (mimochodem, nevlastní bratr Usámy bin Ládina) zvažuje výstavbu mostu, který by si cestou odpočinul na nevelkém ostrově Perim. A spojil by tak černý kontinent s Arabským poloostrovem. Průlivem projíždějí všechny nákladní lodě, které míří z nebo k Suezu, tedy ze Středozemního do Arabského moře. A posléze do Asie, respektive do evropských přístavů. Jen pro srovnání: zatímco Hormuzským průlivem denně na tankerech propluje asi sedmnáct a půl milionu barelů ropy, Báb al-Mandáb za tu samou dobu vidí čtyři miliony barelů ropy.

Americké síly v AfriceAmerické síly v Africeautor: INFO.CZ

Ostatně, Džibutsko se díky své strategické poloze stalo navýsost nadbíhanou nevěstou: vojenské základny zde mají Evropané i Američané, peníze zde rozhazuje i Čína. Region si zamilovali i novodobí piráti, kteří buď přímo v průlivu, či nedaleko od něj řádili do té doby, než je společná mezinárodní koalice námořních jednotek pochytala, vsadila do vězení, nebo zahnala na břeh. Situace v tomto kousku planety ovšem ještě komplikuje občanský konflikt v Jemenu, který je takřka ukázkovou bitvou zástupné války mezi sunnitskými zeměmi Zálivu v čele se Saúdskou Arábií na straně jedné a Íránem na té druhé. Bohaté ropné monarchie se sunnitskými vládci bojují proti severojemenským šíitským rebelům, které podporuje Írán.

Válka v Jemenu

Velmi, velmi zjednodušeně řečeno: ty státy, které vyšlou vlastní námořníky do nové koalice vyhlášené Spojenými státy se v obou úzkých místech planetární bezpečnosti mohou zaplést s Íránem, respektive jeho spojenci. Učiní tak sice ve jménu volného pohybu ropy po této planetě, fakticky ale mohou být považovány za spojence armádního svazku, které vystupuje proti Teheránu. A to tím spíše, že podle washingtonského ministra zahraničí Mikea Pompea (a agentury AFP)  bude v této koalici možná i více než dvacet zemí, ovšem včetně Saúdské Arábie a Emirátů, kteří proti-šíitskou frontu sunnitských zemí v podstatě vedou.

Co se teheránské reakce týče, její elitní vojáci na poslední události reagovali ujištěním, že k americkým základnám lokalizovaným na Blízkém východě to mají jejich rakety opravdu blízko. „Pokud se dopustí té chyby a budou provokovat, naše rakety zničí jejich letadlové lodě. Američané jsou si velmi dobře vědomi následků případné vojenské konfrontace s námi,“ cituje jednoho z lídrů elitních Revolučních gard server Middle East Eye.

Íránské balistické rakety

Pro nynější americkou administrativu – a hlavně jejího šéfa (prezidenta a celoživotního obchodníka Donalda Trumpa) – je typické, že globální operaci na ochranu ropného byznysu nechce platit celou. USA by podle čerstvého plánu poskytly jen velitelské lodě a postavily se do čela akce, ostatní účastníci by pak dodali potřebná vojenská plavidla, která by komerční lodě klíčovými strategickými úseky doprovázela.

Napětí mezi Íránem a USA trvá od loňska, kdy americká administrativa odstoupila od tzv. Jaderné dohody (JCPOA). Washington posléze uvalil na Teherán opět sankce, které pocítila nejen íránské ekonomika, ale i občané země. Írán pak nedávno oznámil, že přestává plnit některé závazky z dohody JCPOA: nejprve překročil ten článek, který stanovuje, že smí držet nejvýše 300 kilogramů nízko obohaceného uranu. Poté Teherán přiostřil a konstatoval, že začíná potenciálně nebezpečný prvek obohacovat na vyšší úroveň, což lze vykládat i jako počátek cesty k jaderné zbrani.

Sankce proti Íránu

Minulý měsíc navíc blízko Hormuzského průlivu došlo k útokům na dva ropné tankery, z nichž Spojené státy obvinily právě Írán. Už v červnu se odehrály jiné ataky proti hned čtyřem nákladním lodím. A i tehdy se spekulovalo o angažmá iránských Revolučních gard. Nicméně, Írán odpovědnost za takové námořní operace jasně odmítl a naopak obvinil USA z toho, že jejich bezpilotní letoun v červnu narušil jeho vzdušný prostor. Proto také specialisté íránských gard tento dron sestřelili.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud