Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američané otestovali chytrou atomovou bombu, která si poradí i s podzemím. Pořídí si jich stovky

Američané otestovali chytrou atomovou bombu, která si poradí i s podzemím. Pořídí si jich stovky

Americká armáda otestovala chytrou jadernou bombu, kterou mnozí označují za nejnebezpečnější atomovou zbraň, která kdy byla vyrobena. Může být namontována na "neviditelná" letadla F-35, která dokáží proniknout protivzdušnou obranou nepřítele, má vlastní precizní naváděcí systém nezávislý na satelitech a škálovatelnou sílu výbuchu. Ta sahá od 300 tun TNT až k trojnásobné síle bomby která srovnala Hirošimu se zemí.

Mnozí ji popisují jako nejnebezpečnější bombu, kterou budou USA mít ve své výzbroji, a mají nejspíše pravdu. Bomba B61-12 sice není nejsilnější na světě, ale její hrozba vyplývá z jiných vlastností. Oproti ostatním jaderným bombám či silným konvenčním střelám, jako je MOAB, totiž dokáže proniknout hluboko pod zemský povrch a vybuchnout přímo u podzemního cíle, například bunkru nebo tunelu.

Další klíčovou vlastností bomby je její extrémní přesnost. Tato zbraň má totiž vlastní, na satelitech nezávislý naváděcí systém. Právě navigace a satelity by totiž nejspíše byly v případě jaderného konfliktu podrobeny útoku jako první. Druhá nejvýznamnější jaderná velmoc, Rusko, navíc na svém území nainstalovala rušičky naváděcího signálu právě jako obranu před bombami.

A posledním klíčovým prvkem bomby je její škálovatelnost. Armáda totiž před umístěním bomby na patřičný letoun (stíhače F15, F16 a F35, případně bombardéry B-2 a B-21) bude moci regulovat sílu výbuchu. Ten bude moci být od nejslabších 300 tun TNT až po 50 kilotun TNT. Exploze, která srovnala se zemí japonské město Hirošima během 2. světové války měla sílu 16 kilotun.

Právě přizpůsobitelnost síly exploze se však stává terčem kritiky. Někteří analytici totiž tvrdí, že možnost nastavení nejmírnější úrovně výbuchu může americké představitele lákat k tomu, aby bombu spíše použili. Konflikt tím může následně eskalovat do plné jaderné války.

Americká armáda hodlá na bomby B-61 12 přestavět své starší jaderné zbraně B61: verze 3,4,7 a 11. Letectvo by mělo mít k dispozici asi 400 těchto bomb, jejich modernizace přijde americké daňové poplatníky na 11 miliard dolarů.

Plně operační by bomby B61-12 měly být v roce 2020. „Program prodlužování životnosti B61-12 postupuje podle plánu tak, aby byly naplněny požadavky národní bezpečnosti,“ uvedl Phil Calbos z amerického Národního úřadu jaderné bezpečnosti.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1