Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američané se dohodli s Tureckem, jak postupovat ve sporné syrské Manbidži. Plán má tři fáze

Američané se dohodli s Tureckem, jak postupovat ve sporné syrské Manbidži. Plán má tři fáze

Turecko a Spojené státy se shodly na třífázovém plánu, jak postupovat v severosyrském okrese Manbidž, informovala dnes agentura Anadolu. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu bude 4. června ve Washingtonu a pokud obě země dohodu potvrdí, syrská kurdská milice YPG by měla oblast opustit do 30 dnů, po 45 dnech v ní převezmou dohled turecké a americké vojenské síly a do dvou měsíců od uzavření dohody zde bude zformována místní správa.

Vztahy mezi Washingtonem a Ankarou v poslední době poznamenalo několik kauz. V polovině května poslal newyorský soud na více než dva a půl roku do vězení tureckého bankéře Mehmeta Hakana Atillu, kterého v lednu uznal vinným z obcházení sankcí vůči Íránu. To Ankara označila za politický útok.

Turecko také nesouhlasí s přesunem americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma; dlouhodobě se také staví proti americké podpoře syrských kurdských milicím YPG, které Ankara označuje za teroristy.

Proti YPG je zacílena operace Olivová ratolest, kterou turecká armáda zahájila v lednu. V březnu ovládly armády Turecka a Sýrie severosyrské město Afrín, které bylo do té doby pod kontrolou Kurdů. Erdogan už dříve několikrát pohrozil, že operaci rozšíří dál na východ k iráckým hranicím. V oblasti Manbidže na západním břehu Eufratu je nasazeno kolem dvou tisíc amerických vojáků.

Napětí mezi Washingtonem a Ankarou dále přiživuje proces s americkým pastorem Andrewem Brunsonem, který byl v Turecku zadržen předloni a obviněn z vazeb na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jemuž Ankara připisuje odpovědnost za nezdařený puč v létě 2016. Brunson, kterému podle Reuters hrozí až 35 let vězení, obvinění odmítá.

Çavuşoglu dnes oficiálně potvrdil, že pokud Pentagon zruší dodávku nejnovějších amerických letounů F-35 Turecku, Ankara si stíhačky pořídí jinde. Turecký provládní list Yeni Şafak v pondělí napsal, že Turecko by si v tom případě pořídilo ruské „neviditelné“ stíhačky Su-57, a to za poloviční cenu. Ruský analytik Igor Korotčenko zprávu označil za „výlučně politický signál Ankary vyslaný do Washingtonu“.

Komise amerického Senátu minulý týden zahrnula do návrhu zákona o rozpočtu na obranu opatření, které prodeji stíhaček brání. Vedle procesu s Brunsonem komise jako důvod uvedla, že Turecko, členský stát NATO, koupilo systém protivzdušné obrany S-400 od Ruska.

Turecký ministr zahraničí si ale nemyslí, že z obchodu sejde. Turecko už podle něj složilo zálohu a nejedná se o prostý nákup, nýbrž o společnou výrobu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1