Američané si připomínají padlé vojáky. Řeší válečné trauma i budoucnost prestižního hřbitova | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američané si připomínají padlé vojáky. Řeší válečné trauma i budoucnost prestižního hřbitova

Američané si připomínají padlé vojáky. Řeší válečné trauma i budoucnost prestižního hřbitova

Spojené státy si připomínají svátek všech vojáků padlých v boji. Tzv. Memorial Day je příležitostí k debatě o válečných konfliktech, vzpomínkám na zesnulé hrdiny i přemýšlení o budoucnosti. Jednu takovou nyní musí řešit správa Arlingtonského hřbitova. Na prestižním místě pro veterány dochází místo.

Arlingtonský hřbitov je mementem válečných konfliktů, kterých se Spojené státy účastnily. Místo, kde v současnosti leží 420 tisíc těl padlých vojáků a jejich příbuzných, však naráží na své limity. Každý rok sem přibývá sedm tisíc dalších mrtvých. Pokud by tempo vydrželo, dojde za 25 let místo pro nově zesnulé.

To se nelíbí americké armádě, jež by ráda viděla hřbitov v provozu ještě následujících 150 let. Uvažuje proto o přísnějších pravidlech, která by značně omezila, kdo na Arlingtonu může mít hrob. Nejpřísnější varianta počítá s výsadou pouze pro vojáky zabité v boji nebo oceněné Medailí cti – nejvyšším vyznamenáním za hrdinství.

„Nevím, jestli je férové odstoupit od slibu celé populaci veteránů,“ oponuje myšlence John Towels, zástupce ředitele neziskové organizace Veteráni zahraničních válek. Poukazuje na fakt, že by se mnoho vojáků bojujících v často krvavých konfliktech muselo rozloučit s vidinou posmrtné odměny. Podle něj by měla armáda nechat hřbitov naplnit a pravidla neměnit. „Můžeme mezitím postavit nový, který bude stejně tak výjimečný,“ praví.

Arlington samozřejmě není jediným místem, na kterém leží američtí vojáci. Mezi 135 lokalitami roztroušenými po celých Spojených státech však pohřebiště ležící ve Virginii nedaleko budovy ministerstva obrany, slavného Pentagonu, zůstává tím nejprestižnějším.

Debata o omezeních na Arlingtonu ožívá v den, kdy Američané slaví tzv. Memorial Day. Jeden z deseti federálních svátků platných ve všech 50 státech unie připomíná právě vojáky, kteří zemřeli v boji.

Média na tento den každoročně přináší tklivé příběhy hrdinů, jejich činů nebo pozůstalých, kteří se vyrovnávají se ztrátou nejbližších. A pravidelně se také vrací otázka, na kterou nikdo neumí dát odpověď – Kdy už konečně skončí válka v Afghánistánu?

Nejdelší americká účast v ozbrojeném konfliktu sice zdaleka není tak krvavá jako například ta ve Vietnamu, přesto se i ona na omezování volného místa na Arlingtonu podepsala. Během téměř 17 let přišly Spojené státy o více než 2270 vojáků.

Američané navíc ztrácí přesvědčení, že oběti mají smysl. List Washington Post například přinesl obsáhlou výpověď rodičů 22letého Gabriela Condeho, který padl na konci letošního dubna krátce předtím, než se měl z mise vrátit zpět domů. Jejich příběh noviny uvedly jako příklad lidí, kteří se ptají, proč mladí stále ztrácejí životy ve válce, v níž se už roky nedaří uspět. Ve válce, o které i veterán John McCain tvrdí, že se ji USA snaží nikoli vyhrát, ale neprohrát.

„Nevyvracím, že je to dlouhé. Sám jsem byl v Afghánistánu poprvé v listopadu 2001, uznávám, že je to dlouhé,“ komentoval ministr obrany James Mattis. Ani on, ani nikdo jiný však nedokáže odpovědět, kdy už bude konec.

Vedení Pentagonu má navíc před sebou děsivé memento stahování vojáků z Iráku, které uvolnilo prostor islámským radikálům. Také omezování kontingentu v Afghánistánu v minulosti přineslo územní zisky radikálnímu hnutí Tálibán. I kvůli tomu je konec vyčerpávajícího konfliktu, jenž USA stál již více než bilion dolarů, v nedohlednu.

Čím více padlých v ozbrojených konfliktech bude, tím rychleji se Arlington zaplní. O jeho osudu by však mohlo být jasněji dříve než o tom, kdy se válka v Afghánistánu přesune ze současnosti do historie. Armáda chce přes léto formou ankety zjistit názory lidí na navrhované změny. Podle nich rozhodne, jak velká omezení budou.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.