Američané staví vojenskou hráz proti agresivní Číně. Tchaj-wanu prodají desítky stíhaček | info.cz

Články odjinud

Američané staví vojenskou hráz proti agresivní Číně. Tchaj-wanu prodají desítky stíhaček

Americké ministerstvo zahraničí schválilo prodej šestašedesáti nových stíhaček Tchaj-wanu. Předtím tento obchod odhlasoval Kongres a posvětil jej prezident Donald Trump. Čína, která považuje ostrov za svou odpadlickou provincii, proti vojenským nákupům protestuje. V letos aktualizované Bílé knize o národní obraně navíc Peking znovu varoval, že Tchaj-wan bude k Číně připojen i silou, bude-li to nutné.

Spojené státy na Tchaj-wan dodají velmi pravděpodobně celkem 66 strojů typu F-16C/D Block 70 v ceně asi 8 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba za 185 miliard korun. Pokud se nakonec uskuteční, půjde o největší tchajwanský zbrojní nákup v posledních dvou dekádách. Nové stroje osazené nejmodernější technikou, které případně nahradí starší letouny typu F-16, budou podle jejich výrobce, tedy společnosti Lockheed Martin, moci létat „jistě do roku 2070“.

Demokraticky řízený a prozápadně orientovaný ostrov Tchaj-wan přitom nedávno oznámil, že ze Spojených států odebere 108 tanků typu M1A2T Abrams plus příslušnou munici a další vojenské zařízení. V této várce objednal i protiletadlové střely Stinger. To vše za odhadem 2,2 miliardy dolarů, tedy přes 51 miliard korun.

Prodej kromě ministerstva zahraničí schválil už i Kongres, a to ve vzácné shodě. „Prodejem letounů F-16 Tchaj-wanu dáváme jasně najevo, že Spojené státy neberou své bezpečnostní závazky v Asii na lehkou váhu. A že plně stojíme na straně demokracie,“ cituje stanice CNN ze společného prohlášení demokrata Eliota Engela a republikána Michaela McCaula. Oba politici jsou členy zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů. „Se stoupající vojenskou agresivitou Číny cítíme povinnost podpořit naše přátele v regionu,“ dodává zpráva podepsaná zástupci obou hlavních amerických stran. Prezident Donald Trump dal už před hlasováním zákonodárců najevo, že se mu dohoda s Tchaj-wanem zamlouvá.

Peking se rozčiluje. Podle očekávání. „Musíme zdůraznit, že tato záležitost zneklidňuje Čínu, která trvá na své územní integritě a suverenitě. Chci dodat, že Spojené státy ponesou všechny odpovídající následky, pokud tedy od vojenských dodávek neodstoupí,“ prohlásila poněkud výhružně mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing, kterou cituje i web televize CNN. Režimní deník China Daily konstatuje, že USA tímto prodejem vyslaly „tchajwanským separatistům pomýlený signál“. Stranický list zřízený pekingskými komunisty pak cituje pročínské opoziční politiky z Tchaj-wanu, podle kterých není nákup amerických strojů nic než „výpalné“ a obyvatelé Tchaj-wanu se stali pouhými „americkými pěšáky“.

Tchajwanské obavy vyjádřené také vojenskými nákupy v celkové ceně přes 10 miliard dolarů se ovšem zdají být namístě. Podle všeho nejsou motivovány pouze snahou o modernizaci ostrovní armády. Experti se shodují, že Čína letos ohledně Tchaj-wanu přitvrdila. V aktualizované Bílé knize o národní obraně se píše, že tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen je vůči pevninské Číně „stále více nepřátelská, posiluje ducha konfrontace a o pomoc se při tom obrací na zahraniční síly,“ čímž Peking myslí USA. Mluvčí ministerstva obrany Wu Čchien pak při veřejném představení tohoto dokumentu dodal: „Pokud se někdo opováží oddělit Tchaj-wan od Číny, naše armáda samozřejmě zasáhne, aby rázně ochránila suverenitu a územní celistvost státu.“

Čína se přitom neomezuje jen na slovní přestřelky. Na moři mezi ní a Tchaj-wanem došlo zkraje srpna ke srážce ostrovní nákladní lodě s čínským vojenským plavidlem, které navzdory signálům odmítlo změnit kurs. Na jaře pak do tchajwanského vzdušeného prostoru vlétly dva čínské vojenské letouny. Od roku 2018 Peking také nařídil několik vojenských cvičení v blízkosti ostrova, na což Tchaj-wan odpovídá podobnými manévry.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud