Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americká ambasáda se bude do Jeruzaléma stěhovat do konce příštího roku, řekl v Izraeli Pence

Americká ambasáda se bude do Jeruzaléma stěhovat do konce příštího roku, řekl v Izraeli Pence

USA hodlají přesunout svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma do konce roku 2019. Před izraelským parlamentem to oznámil viceprezident Mike Pence. Zamýšlený krok Washingtonu dlouhodobě vyvolává napětí v arabském světě a ohrožuje blízkovýchodní mírový proces. Izraelská vláda si naopak postoj Trumpovy administrativy nemůže vynachválit.

"V nadcházejících týdnech naše administrativa učiní kroky, které povedou k plánovanému otevření americké ambasády v Jeruzalémě před koncem nadcházejícího roku" řekl Pence.

"Jeruzalém je hlavní město Izraele a prezident Donald Trump tak pověřil americké ministerstvo zahraničí, aby se začalo připravovat na přesunutí naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma," dodal, aniž by upřesnil konkrétní datum otevření zastupitelského úřadu.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

Premiér Benjamin Netanjahu při dnešním setkání Pencovi poděkoval za "historické" gesto Trumpa, který 6. prosince loňského roku uznal Jeruzalém jako izraelské hlavní město a oznámil svůj záměr přesunout tam americkou ambasádu z Tel Avivu. Netanjahu prohlásil, že pouto mezi Spojenými státy a Izraelem "nikdy nebylo silnější".

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael anektoval v roce 1967 bez schválení mezinárodního společenství, zatímco izraelská vláda považuje Jeruzalém za nedělitelný.

Trumpovo rozhodnutí rozhněvalo Palestince, se kterými se Pence při své současné návštěvě nesetká, a také mnoho arabských lídrů. Napětí bylo zjevné například, když se Pence v sobotu sešel s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím či když v neděli hovořil s jordánským králem Abdalláhem II. Egypt i Jordánsko jsou totiž blízkými spojenci USA, ale rozhodnutí o Jeruzalémě vnímají jako kontraproduktivní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1