Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americká armáda se chystá na válku s KLDR. Spustit ji může i chyba, připomeňte si ty minulé

Americká armáda se chystá na válku s KLDR. Spustit ji může i chyba, připomeňte si ty minulé

Jaderný konflikt mezi Spojenými státy a Severní Koreou může začít navzdory ochotě obou stran jednat. Jak ukazují historické paralely, stačí drobná technická či lidská chyba a svět bude na prahu nukleární války. Že omyl není vyloučený, dokazuje i selhání, po němž v sobotu vyděsil obyvatele Havaje falešný poplach.

Ačkoli rétorika a slovní výpady lídrů USA a KLDR nejsou zdaleka tak ostré jako ve druhé polovině loňského roku, americká armáda nic nepodceňuje. Podle zjištění listu New York Times se stále připravuje na možný konflikt se Severní Koreou.

Napříč Spojenými státy probíhají cvičení, na nichž se jednotky snaží vypilovat přepravu sebe samých i vojenského materiálu přes oceán. Zkouší výsadky a průběh invaze. Zhruba tisícovka vojáků trénovala minulý měsíc postup pro případ náhlé mobilizace.

Začátkem února, krátce před startem olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, vyslat ke Korejskému poloostrovu své speciální jednotky. Má jít o pojistku pro případ náhlého útoku ze strany KLDR.

Ministr obrany USA James Mattis však tvrdí, že válka by byla katastrofálním scénářem. Také prezident Donald Trump v posledních dnech upustil od varianty preventivního úderu. A severokorejský diktátor Kim Čong-un souhlasil s jednáním obou Korejí o účasti sportovců z KLDR na olympiádě.

Vždy připraven

Konflikt ale může vypuknout během okamžiku bez předchozích signálů. Klidně zcela náhodou. „Úkolem armády je být připraven na jakékoli nepředvídatelné události, které mohou být na obzoru,“ vysvětluje Michele Flournoy, jenž byl jednou z předních osob v Pentagonu během éry Baracka Obamy.

Válka může přijít prakticky odkudkoli. Naposledy v sobotu vyděsil obyvatele Havaje poplach, že na jejich domovy míří balistická raketa. Výstražný systém je přitom jasně upozorňoval, že nejde o cvičení a mají vyhledat úkryt. Oznámení se ale ukázalo být falešné.

Podle guvernéra Davida Igea vyvolal poplach zaměstnanec havajské agentury pro mimořádné situace, který při střídání směn zmáčkl špatné tlačítko. „Rozeslání zprávy způsobila lidská chyba, která je naprosto neodpustitelná,“ konstatoval senátor Brian Schatz.

Jen pět střel? Nesmysl

Systém varování pochází z dob studené války, kdy měl varovat před sovětským útokem. Do provozu se vrátil loni a cílí právě na severokorejskou hrozbu. Právě studená válka ale nabízí několik příkladů, kdy chyba systému dovedla svět na hranu jaderného konfliktu.

Asi nejznámějším případem je událost z roku 1983. Sovětský poddůstojník Stanislav Petrov tehdy dohlížel na systém včasného varování Serpuchov-15. Ten mu během služby ohlásil, že na Sovětský svaz míří pětice amerických raket.

Petrov se musel rozhodnout, zda spustí krizový scénář, nebo hlášení označí za falešný poplach. Na základě intuice se rozhodl pro druhou možnost. Nezdálo se mu pravděpodobné, že by Američané vypálili jen pět střel. Takové množství by způsobilo minimální škody a vystavilo USA daleko ničivější odvetné reakci.

„Dvacet tři minut poté jsem si uvědomil, že se nic nestalo. Kdyby to byl skutečný útok, už bychom o něm věděli. Byla to obrovská úleva. Viděl jsem to tak padesát na padesát,“ vzpomíná Petrov. Rakety ve skutečnosti byly jen chybně interpretované odrazy slunce od mraků.

Když (ne)funguje zdravý rozum

Problémy měli i Američané. V roce 1961 vyslalo Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) hlášení o desítkách sovětských raket mířících na USA. V turbulentní době by takový útok znamenal vyhlášení třetí světové války.

Také tehdy ale situaci zachránil zdravý rozum. Odborníci usoudili, že je nepravděpodobné, aby Sověti útočili zrovna v době, kdy je jejich lídr Nikita Chruščov na návštěvě OSN v New Yorku. Po ověření informací zjistili, že systém za rakety označil nezvykle jasný východ Měsíce nad Norskem.

Zdravý rozum ale nefungoval vždy. Ve stejném roce, kdy Petrov válce zabránil, krok jiného sovětského důstojníka k ní svět naopak přiblížil. Voják špatně vyhodnotil civilní letadlo prolétající sovětským vzdušným prostorem na cestě do Soulu. Myslel si, že jde o americký špionážní letoun.

„Pokud se ptáte, zda bychom dnes byli připraveni bojovat, odpověď je ano.“
Mark Nowland, generál amerického letectva

Výsledkem bylo několik varovných výstřelů vypálených směrem k letadlu. Když posádka nereagovala, přišel ostrý úder. Všech 269 lidí na palubě zemřelo a mezi USA a SSSR se strhl diplomatický konflikt. Ten eskalovaly i přehmaty na obou stranách.

„Sověti ví, že šlo o chybu,“ reportovala CIA prezidentu Ronaldu Reaganovi. Reagan si ale zprávy ve svém ranním přehledu nevšiml a dál pokračoval ve vyostřené rétorice. Sovětští lídři navíc omyl nikdy nepřiznali a dál trvali na svém, že sestřelili špionážní letadlo. To vedlo k čekání, která země zaútočí dříve. Ani jedna z nich ale o válku nestála.

Pokud by ke konfliktu z jakéhokoli důvodu došlo dnes mezi USA a KLDR, americká armáda ujišťuje, že je připravena. Generál Mark Nowland, nejvyšší důstojník letectva, to na nedávné tiskové konferenci prohlásil jasně. „Pokud se ptáte, zda bychom dnes byli připraveni bojovat, odpověď je ano.“

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1