Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americká ústava ženám možná zaručí rovná práva. Po desetiletích chybí souhlas jediného státu

Americká ústava ženám možná zaručí rovná práva. Po desetiletích chybí souhlas jediného státu

Zákonodárci ve státě Illinois ve středu schválili dodatek k americké Ústavě, který zaručuje rovný přístup k lidem bez ohledu na jejich pohlaví. Chybí tak již souhlas pouze jediného státu, aby legislativa vstoupila v platnost. Příběh dodatku je však složitější. Kongres jej schválil už v roce 1972.

Je to jeden z nejdelších příběhů americké politiky. Debatovat se o dodatku zaručujícím rovnoprávnost mužů a žen začalo již ve 20. letech minulého století. Po desetiletích sporů se kongres v roce 1972 rozhodl dodatek schválit.

Návrh ústavně zaručoval rovnost obou pohlaví. Takové ustanovení dosud v základním dokumentu Spojených států chybí. Rovnoprávnost řeší například 19. dodatek, který unie ratifikovala v roce 1920. Jenže ten se týká pouze volebního práva pro ženy, nikoli rovnoprávnosti jako celku.

Tzv. ERA (Equal Rights Amendment) to měl napravit. Jenže narazil hlavně na tradičně konzervativním americkém Jihu. Během prvních 10 let, které byly zákonem vyhrazeny pro jeho ratifikaci, jej schválilo pouze 35 států. Aby začal dodatek platit, musely by se přidat ještě tři. Od roku 1977 se však dlouhých čtyřicet let nenašel nikdo další.

Zdánlivě mrtvý legislativní proces ožil až loni, když v březnu ERA stvrdili nevadští zákonodárci. Letos 30. května se k nim přidal i stát Illinois. V současnosti tak chybí už jen, aby svůj názor změnil jeden ze třinácti států, které dosud souhlas nedaly. Mezi nimi jsou například Florida, Georgia, Louisiana, Virginie nebo Arkansas.

„Je těžké posilovat postavení žen, když nejsou součástí naší Ústavy. ERA je jednoduše to, co potřebujeme k ochraně ženských práv,“ prohlásila herečka Alyssa Milanová, která byla jednou z hlavních tváří kampaně proti sexuálnímu obtěžování MeToo.

I pokud by se jeden ze států rozhodl dodatek ratifikovat, stále ještě nemusí začít platit. Spory se vedou o to, zda je možné jej schválit, ačkoli vypršela doba, kterou pro to Kongres určil. Příznivci dodatku poukazují na případ 27. dodatku, který Kongres schválil v roce 1789, ale ratifikace úspěšně skončila až v roce 1992, kdy svůj souhlas daly Alabama a Missouri. Kongres by podle zastánců návrhu mohl časový limit zpětně odstranit a státům umožnit hlasovat znovu nebo uznat jejich předchozí potvrzení.

Chybějící dodatek neznamená, že by americké právo ženy nechránilo nebo je dokonce diskriminovalo. Spíše jde o nejvyšší formu uznání rovnoprávnosti obou pohlaví. Některé státy již dávno před schválením ERA přijaly vlastní legislativu, která práva žen upravuje.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1