Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americké drony nad Afrikou. Mají zničit islamisty a bránit migraci, mají šanci na úpěch?

Americké drony nad Afrikou. Mají zničit islamisty a bránit migraci, mají šanci na úpěch?

Procházejí tudy migranti do Evropy, ukrývají se zde radikální islamisté. Pracují tu pašeráci cigaret i otrokáři obchodující s běženci. Sahara je nehostinný kraj, kde se daří smrti i nelegálnímu obchodu. I proto v pouštním Nigeru vzniká americká základna pro řízení dronů a země regionu se dohodli na společné ostraze hranic. Bude to ale stačit? A jak dlouho Američané v Nigeru vydrží?

Bývá označováno za africkou metropoli pašeráků zboží i lidí. Nigerské město Agadés má zhruba 120 tisíc obyvatel, starou mešitu, novou univerzitu a dlouhou tradici v subsaharském obchodě - leží na jižním okraji pouště. Také proto je místem, odkud se na riskantní cestu k libyjskému pobřeží Středozemního moře vydávalo - a zřejmě dosud vydává - nejvíce migrantů ze subsaharské Afriky.

Mapa AfrikaMapa Afrikaautor: Info.cz

V okolí Agadésu se pak těží uran, který tvoří téměř tři čtvrtiny exportu Nigeru. Nyní ale městu i zemi přibyl další významný zdroj obživy, totiž americká základna známá jako Niger Air Base 201. V tomto táboře teď stovky amerických vojáků s pomocí místních budují letiště, odkud by ještě letos měly (kromě jinýého) startovat i drony typu MQ-9 Reaper a pilotované letouny C-17 Globemaster III.

Stroj Reaper řízený ze země vydrží ve vzduchu až 16 hodin, pokud ovšem nese všechny zbraně. Bez nich - tedy na pozorovatelské misi - vydrží putovat až třicet hodin a dolet má přes 1800 kilometrů. Jinými slovy: dokáže přehlédnout tu oblast Sahary a polopouštního Sahelu, ve které se pohybují nejen migranti a pašeráci, ale i stále nebezpečnější islámští radikálové.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

Sahara i Sahel už jsou bojištěm islámské války

Afrika zůstává stanou zájmu některých armád i většiny médií, přesto je specialistům jasné, že se Sahara i Sahel už staly novým bojištěm islámské války. Třeba i pro ty radikály afrického původu, kteří museli utéct z blízkovýchodních konfliktů. Přidávají se k místním skupinám, z nichž některé bez rozpaků a rychle mění role: z pašeráků a banditů se stávají programoví islamisté a naopak, přičemž ideologickou motivaci není vždy snadné zhodnotit.

Kupříkladu jednooký alžírský radikál Mochtár Belmochtár, který je na poušti doma, prošel řadou džihádistických bitev třeba i v Afghánistánu. A byl to on, kdo svou skupinu připojil ke globální teroristické síti Al-Káida. Ten samý člověk získal přezdívku „Pan Marlboro", a to pro stěží uvěřitelné objemy cigaret, které přes písek propašoval.

Belmochtár je pravděpodobně opravdu oddaným radikálem, což nelze s jistotou říci o jeho obchodních partnerech. Přes Saharu se kromě tabáku, zbraní i dalšího zboží pašují prý také drogy, které mají muslimové zapovězeny. Podle některých zpráv tudy dokonce kolumbijské kartely přepravovaly do Evropy kokain. Ten vyložili v africkém písku, odkud je pašerácko-islamistické gangy přepravili ke Středozemnímu moři. Zde si je už převzali vyslanci evropských mafií.

Vědí Američané, kde všude bojují  jejich vojáci? 

Jakkoli se experti schodují, že zpravodajské infromace z této části Afriky jsou pro střet s globálním džihádem důležité, prodat takové akce západní veřejnosti není snadné.

„Častější starty dronů nám jistě poskytnou mnohem více dat,“ říká pro list The New York Times bezpečnostní expert P. W. Singer. „Zároveň to ale znamená větší americké angažmá ve zdejších operacích. Přičemž jen málo obyvatel USA tuší, že v tomto odlehlém regionu jejich armáda vůbec je," dodává Singer. Jen v Nigeru je nyní osm set amerických vojáků a nová základna pro drony bude Washington stát 110 milionu dolarů.

MigraceMigraceautor: Info.cz

Nadějí pro Západ může být, že se k obraně vlastních hranic (a tak i suverenity) mobilizují samy africké státy. Posledního květnového dne se sešli zástupci Nigeru, Libye, Čadu a Súdánu, aby uzavřeli novou bezpečnostní dohodu. Evropě jí prezentují jako počin, který bude bránit migraci, USA tyto státy ujišťují o oddaností v boji s terorem. Jde ale také o podloudnictví: v rozbouřené středomořské Libyi vlády část zboží subvencují, což z nich činí výhodný pašerácký artikl jižněji v Africe.

Niger, Libye, Čad i Súdán se shodly na společných hraničních patrolách i velícím centru. Úmluva je přelomová také v tom, že při ochraně společných hranic dovoluje nasazení cizích jednotek. Afričtí vojáci prý ale stojí hlavně o logistickou podporu a výcvik, nikoli o hlídkující vojáky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1