Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americké překvapení. Proč se průzkumy mýlily

Americké překvapení. Proč se průzkumy mýlily
 

Připomíná to Brexit. Nikdo to nečekal. Přestože většina předvolebních průzkumů dávala Donaldu Trumpovi setrvale nižší šance, s přehledem vyhrál. Dokonce i známý analytický server FiveThirtyEight udělal chybu. Přitom třeba vítězství Baracka Obamy předpověděl správně v každém americkém státě.

Teď odborníci dumají nad tím, jak se mohli tak nesmírně splést. Předvolební průzkumy se sice liší metodikou, obvykle je ale tvoří především tři hlavní faktory – demografické složení daného státu, jak bude daná skupina pravděpodobně hlasovat a zda vůbec k volbám půjde.

Hodnota těchto faktorů se odvíjí od předběžných výsledků získaných od dané skupiny lidí. Jenže některé skupiny ve volebních průzkumech nechtějí odpovídat a jejích předpokládané chování se pak stanovuje na základě malého vzorku lidí. Takovými skupinami jsou třeba mladí hispánští muži, jak píše The Economists.

Ve státech, kde žijí především vzdělaní běloši, jako jsou Colorado nebo Virginie, průzkumy odhadly výsledky přesně. Naopak v jižních státech, kde převažují bílí muži bez vysokoškolského vzdělání, se spletla většina analýz. Zdá se, že právě tyto voliče průzkumy odhadly špatně.

Nabízejí se pak minimálně dvě vysvětlení. Buď Trump mobilizoval nové, bílé voliče, kteří k volbám před tím nechodili nebo zapůsobil efekt „stydím se za Trumpa.“ Tito voliči prostě do poslední chvíle nepřiznali, že muž, který je označovaný za šovinistu a rasistu, je pro ně přijatelnější volba.

K překvapení ovšem přispěla také média. Ve skutečnosti totiž existovaly předvolební průzkumy, které se nepletly. Média je ale ignorovala a dále favorizovala Clintonovou. Navíc se za ni postavily známé americké celebrity, a tak se zdálo, že má Clintonová vítězství jisté.

V závěru kampaně  předpověděli správně konečné výsledky analytici z USC Dornsife-Los Angeles Times a Investor’s Business Daily-TechnoMetrica Market Intelligence. Právě tyto analýzy jsou přitom kritizovány za to, že používají příliš složitou metodu odhadů. Nakonec sami odborníci pak upozorňují na fakt, že se jedná vždy jen o odhady a v nich se prostě mýlit mohou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1