Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americké úřady budou dělat testy DNA u dětí migrantů. Kritici se bojí, že data zneužijí ke sledování

Americké úřady budou dělat testy DNA u dětí migrantů. Kritici se bojí, že data zneužijí ke sledování

Spojené státy provedou u dětí odebraných migrantům genetické testy, aby si během jejich vydávání rodičům byly jisté příbuzenskými vztahy. Oznámil to americký ministr zdravotnictví Alex Azar, který má na starosti péči o děti migrantů, kteří do USA vstoupili bez povolení. Azar také sdělil, že USA musí z rozhodnutí soudu vrátit rodičům zhruba 3000 dětí, což je asi o tisícovku více, než se dosud předpokládalo.

Azar uvedl, že návratový proces je velmi komplikovaný kvůli protichůdným imigračním zákonům, rozsahu verdiktu soudu a také kvůli nejasnostem v příbuzenských vztazích mezi dětmi a jejich předpokládanými rodinami. Zadržované děti podle Azara rovněž poskytují úřadům nespolehlivé informace. Zpoždění podle Azara způsobují také zákonodárci, kteří se hlásí o inspekční cesty do internačních středisek.

V případech, kde příbuzenské vztahy nebudou jasné a snadno prokazatelné, chtějí USA využívat genetické testy. To úřadům umožní rychle ověřit rodičovství, a vyhovět tak soudně stanovené podmínce pro navrácení dětí. Soud nařídil, že všechny děti mladší pěti let musí být zpět u rodičů do 10. července, ty starší pak do 26. července. Kritici se ale obávají, že vláda získané informace DNA může v budoucnu využít k jejich sledování, napsal zpravodajský portál BBC.

INFOGRAFIKA DNE: Trumpova válka s migrantyINFOGRAFIKA DNE: Trumpova válka s migrantyautor: INFO.CZ

Počet dětí, které USA musí vrátit, je nyní zhruba 3000. Zatímco na počátku června celní a pohraniční správa udávala, že na základě zásady nulové tolerance vůči migrantům bez dokladů bylo odebráno 2342 dětí, 20. června v Kongresu Azar hovořil o 2053 dětech, o týden později pak zákonodárcům číslo upřesnil na 2047. Tento týden ve čtvrtek ale Azar počet dětí, které čeká navrácení, zvýšil na asi 3000. Zdůvodnil to tím, že jeho úřad musel prověřit případy všech 11.800 dětí, které má v péči, neboť verdikt soudu se netýká jen potomků odebraných v rámci nyní zastavené praxe nulové tolerance. K té USA přistoupily v květnu a v červnu ji prezident Donald Trump pod tlakem domácí i zahraniční kritiky dekretem zastavil.

Téma DNA dětí se ve čtvrtek stalo tématem slovní přestřelky mezi Trumpem a demokratickou senátorkou Elizabeth Warrenovou, která v minulosti tvrdila, že má indiánské kořeny. Trump ji za to posměšně nazývá Pocahontas, což je jméno legendární indiánky z přelomu 16. a 17. století. O Warrenové se nyní spekuluje jako o možné Trumpově protikandidátce v prezidentských volbách v roce 2020.

"Dám milion dolarů vaší oblíbené charitě, když si uděláte test a ten prokáže, že jste indiánka," řekl Trump na setkání se svými příznivci v Montaně na účet senátorky. "Mám pocit, že odpoví ne," dodal s tím, že Warrenová celý svůj život založila na tom, že je příslušnicí menšiny. Připomněl také, že své indiánství Warrenová vysvětlila tím, že jí to jako dítěti řekla maminka, protože má vysoké lícní kosti.

"Měl byste se zaměřit na zlepšování životů, ne na jejich ničení," uvedla na twitteru v odpovědi Warrenová s tím, že prezident je posedlý jejími geny. Napsala také, že Trumpova administrativa nyní musí testovat děti na DNA, protože je předtím odtrhla od rodičů.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1