Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americký ministr obrany tvrdě udeřil na Čínu: Militarizací Jihočínského moře chce zastrašovat

Americký ministr obrany tvrdě udeřil na Čínu: Militarizací Jihočínského moře chce zastrašovat

Militarizací ostrovů ve sporné oblasti Jihočínského moře se Čína snaží zastrašovat a vytvářet nátlak na ostatní země regionu. Na bezpečnostním fóru Šangri-la v Singapuru to dnes řekl americký ministr obrany Jim Mattis, informovala agentura AP. Zároveň varoval, že nedávné zrušení pozvání Číny k účasti na rozsáhlém námořním cvičení v Tichém oceánu bylo „počáteční reakcí“ na tuto militarizaci. USA jsou podle Mattise odhodlány zajistit volnou cestu pro námořní dopravu v Jihočínském moři.

„Navzdory čínským tvrzením, že tomu tak není, je umístění těchto zbraňových systémů přímo spojeno s vojenským využitím pro účely zastrašení a nátlaku,“ uvedl Mattis s odkazem na umístění raketových systémů země-vzduch na jednom ze sporných Paracelských ostrovů v Jihočínském moři.

Bezpečnostnímu fóru, kterého se účastní ministři obrany a vysocí vojenští představitelé asijsko-tichomořských zemí a USA, Mattis rovněž řekl, že Spojené státy budou nadále dodávat Tchaj-wanu obranné vybavení a budou se stavět proti tomu, aby se jakkoli měnil status quo v tchaj-wanské otázce.

Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii. Ostrov se nicméně vyvíjí samostatně od roku 1949, kdy na něj před komunisty uprchli čínští nacionalističtí politici. Většina zemí světa nároky Pekingu na ostrov uznává, byť jen formálně. S Tchaj-wanem nicméně udržují styky na nižší úrovni.

Navzdory kritice Číny Mattis na konferenci Šangri-la zároveň řekl, že Spojené státy vítají spolupráci s Pekingem, „kdykoli je to možné“. Oznámil také, že před časem přijal pozvání do Číny. Zda bude pozvání platit i po konferenci v Singapuru, není jasné, poznamenala agentura AP.

Paracelské ostrovy jsou jedním ze sporných území v Jihočínském moři, Peking nad nimi převzal plnou kontrolu v roce 1974 po námořním konfliktu s Vietnamem. Čína si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Nároky na určité oblasti si činí i Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

Tématu Severní Koreje se Mattis dotknul jen zběžně. Cílem Spojených států je podle něj nadále „zcela ověřitelná a nevratná denuklearizace Korejského poloostrova“. Řekl rovněž, že téma přítomnosti amerických jednotek v Jižní Koreji nebude tématem summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, který by se měl uskutečnit 12. června.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1