Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americký senátor John McCain se rozhodl dál nepokračovat v léčbě nádoru na mozku

Americký senátor John McCain se rozhodl dál nepokračovat v léčbě nádoru na mozku

Americký republikánský senátor John McCain nebude pokračovat v léčbě nádoru na mozku. Oznámila to jeho rodina. Válečný veterán trpí glioblastomem, který je považovaný za nejagresivnější typ mozkových nádorů, který se dá jen obtížně léčit. Jednaosmdesátiletý politik překonal původní očekávání lékařů, přesto se jeho stav i kvůli věku dál zhoršuje a jeho tělo slábne. McCain, který se v roce 2008 postavil Baracku Obamovi v boji o prezidentský úřad, s agresivním onemocněním bojuje už více než rok.

"John překonal vyhlídky na to, jak dlouho bude žít," uvedla rodina v prohlášení. Senátor se podle ní rozhodl ukončit léčbu agresivního glioblastomu nejen kvůli postupující nemoci, ale i kvůli svému vysokému věku. Příští středu by měl oslavit 82. narozeniny.

"V souladu s jeho obvyklou silou vůle se nyní rozhodl přestat se léčit," napsala rodina.

Vlivný politik, který zastupuje v americkém Senátu stát Arizona a v roce 2008 svedl s Barackem Obamou neúspěšný boj o prezidentský úřad, oznámil loni na konci července, že mu lékaři diagnostikovali zhoubný nádor mozku. Od té doby se léčil, v letošním roce se proto senátních hlasování vůbec neúčastnil.

Glioblastom je označován za nejagresivnější typ mozkových nádorů. Pacienti s touto diagnózou umírají v průměru do tří měsíců a pokud jsou optimálně léčeni, pak v průměru za jeden rok.

McCain je synem a vnukem námořních admirálů. Jako pilot se účastnil vietnamské války, v říjnu 1967 byla ale sestřelen, zajat a v zajetí strávil následujících pět a půl roku. Ve vězení byl i mučen. Nabídky na propuštění však odmítal, protože jako syna vysokého důstojníka jej chtěli Vietnamci využít k propagandě. Ve Sněmovně reprezentantů a Senátu působí 35 let.

Republikán McCain je dlouhodobým kritikem prezidenta Donalda Trumpa, rovněž republikána. Podle zdroje blízkého senátorovi, který citovala agentura AP, si McCain nepřeje, aby byl šéf Bílého domu pozván na jeho pohřeb. Trump před časem mimo jiné řekl, že McCain není žádný válečný hrdina a s odkazem na období, které senátor strávil v zajetí, uvedl, že má rád lidi, kteří se do zajetí nedostali.

McCain sám usiloval o funkci prezidenta. V roce 2000 republikánskou nominaci získal ještě George Bush mladší, o osm let později se ale již demokratickému kandidátovi Baracku Obamovi postavil McCain.

Lítost nad informací o McCainově zdravotním stavu na twitteru vyjádřil mimo jiné vůdce republikánské většiny v senátu Mitch McConnell. "Máme štěstí, že jej můžeme nazývat přítelem a kolegou. John, (jeho manželka) Cindy a celá rodina McCainových jsou v této neuvěřitelně těžké hodině v našich modlitbách," napsal. Guvernér státu Arizona Doug Ducey McCaina na twitteru označil za "amerického hrdinu".


 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1