Američtí demokraté přitvrdili vůči Izraeli. Obamovo ustupování „Bibimu“ je minulostí | info.cz

Články odjinud

Američtí demokraté přitvrdili vůči Izraeli. Obamovo ustupování „Bibimu“ je minulostí

Názory na Izrael se v americké Demokratické straně pomalu mění. Zatímco Barack Obama schválil navzdory špatnému vztahu s premiérem Benjaminem Netanjahuem rekordní finanční pomoc židovskému státu, jeho možní následovníci ji chtějí použít jako páku k tlaku na izraelskou vládu.

Nad americkou podporou Izraeli se stahují mračna. Na jeruzalémské Herclově konferenci o současném sionismu to minulý týden řekl bývalý americký senátor a také kandidát na viceprezidenta Joe Lieberman. Sedmasedmdesátiletý politický veterán a bývalý člen Demokratické strany tak reagoval na diskuzi, která se strhla mezi demokratickými uchazeči o kandidaturu do Bílého domu.

Téma americké pomoci židovskému státu oživila svým projevem na kongresu židovské liberální organizace J Street massachusettská senátorka Elizabeth Warrenová. Když mluvila o své politice k Izraeli, bylo jasné, že by postupovala rázněji než Obama a prakticky opačně než nynější prezident Donald Trump.

„Musíme najít způsoby, jak dosáhnout hmatatelného pokroku směrem k dvoustátnímu řešení,“ prohlásila s tím, že někdy to může znamenat i vyvíjení tlaku na Izrael. „Pokud například izraelská vláda pokračuje v krocích směřujících k formálnímu zabrání Západního břehu, Spojené státy by měly dát jasně najevo, že naše pomoc nemůže být použita na podporu anexe.“

Na otázku, jak by měl takový tlak na Izrael vypadat, už Warrenová odpověděla jen vyhýbavě: „Možné je všechno.“ Senátorka stojí v tomto směru mezi uchazeči o nejvyšší úřad někde uprostřed. Stejně jako vermontský senátor Bernie Sanders je ostře kritická vůči politice Netanjahuových vlád, na druhou stranu ale stejně jako středový kandidát Joe Biden zdůrazňuje i nebezpečí, kterému židovský stát v neklidném regionu čelí.

Přesměrovat pomoc do Gazy

Všichni tři se přitom shodují v odmítání Trumpovy politiky, která v izraelsko-palestinském konfliktu jednostranně preferuje izraelskou stranu. Všichni by také zrušili Trumpovo rozhodnutí o seškrtání pomoci Palestincům.

Warrenová by stejně jako Sanders byla ochotna použít americkou vojenskou pomoc (zhruba 3,8 miliardy dolarů ročně) jako páku v jednání s izraelskou vládou. K jejímu vedení má sice nyní blíž generál Benny Ganc než západem kritizovaný Netanjahu, ani on ale nenabízí v přístupu k Palestincům holubičí taktiku a také mluvil o anexi. Senátorka nicméně odmítla specifikovat, jak by přesně postupovala.

To Sanders byl otevřenější a delegátům kongresu J Street své představy konkretizoval – je podle svých slov připraven vzít část americké pomoci a přesměrovat ji k Palestincům v Gaze. „Pokud chcete vojenskou pomoc, budete muset zásadně změnit váš vztah k lidem v Gaze,“ vzkázal doslova izraelským politikům. O Netanjahuovi v létě řekl, že „vede extrémně pravicovou vládu s rasistickými tendencemi“.

Obecně by mohly USA zatlačit na Izrael třemi způsoby – přímým snížením vojenské pomoci (její výše je 38 miliard dolarů na deset let), osekáním čtyřmiliardové záruky na izraelské půjčky v Americe, nebo začít – podobně jako Evropané – označovat izraelské výrobky z osad na okupovaných územích.

Tlak na vládu chtějí i židovští liberálové

K takovému postupu se ostatně hlásí i aktivisté liberální organizace J Street, kteří chtějí vyvíjet tlak v případě, že by Netanjahu nebo nějaký jeho následovník trvali na plánu anexe palestinských území. Rovněž k izraelské vládě kritická židovská skupina IfNotNow hodlá tlačit na prezidentské kandidáty, aby americkou pomoc Izraeli využili jako vyjednávací taktiku v případě dalšího rozšiřování ilegálních izraelských osad.

„Je zajímavé, že většina židů v Americe upřednostňuje Demokratickou stranu, i když tito voliči patří spíše k těm bohatším. Izraelská lobby ve Spojených státech začíná být rozdělená a mnozí nepodporují agresivní plány bývalého premiéra Netanjahua,“ potvrzuje posuny Kryštof Kozák, expert na americkou politiku z Fakulty sociálních věd UK. Soudí nicméně, že podpora pro Izrael v USA je a v nejbližší době i zůstane vysoká. Nemyslí si přitom, že by téma pomoci židovskému státu mělo hrát v demokratických primárkách zásadnější roli.

Použít peníze pro Izrael jako páku hlasitě odmítá z prezidentských kandidátů jen Biden, jenž to v listu The Wall Street Journal označil za „zcela pobuřující“.

Výše zmíněný Lieberman, který nyní vede lobbistickou organizaci bojující proti tomu, aby se Írán nezmocnil jaderné zbraně, upozorňuje, že se vztah části americké společnosti k židovskému státu mění. Podpora Izraele podle něj ubývá nejen mezi demokraty a liberály, ale i mezi mladými Američany, takzvanými mileniály.

Obama i Clintonová Bibimu ustupovali

Ještě před pár lety byla situace zcela odlišná. Demokratický prezident Obama sice izraelského premiéra Netanjahua často kritizoval, navzdory tomu ale v roce 2016 schválil nejvyšší vojenskou pomoc Izraeli v historii. „Bibi“ přitom ani o píď nezměnil politiku vůči Palestincům, bojoval proti Obamou podporované smlouvě o kontrole íránského jaderného programu (JCPOA) a veřejně odmítl představu Bílého domu o dvoustátním řešení s návratem k hranicím z roku 1967.

Když pak další demokratická uchazečka o nejvyšší post Hillary Clintonová mluvila v kampani o Izraeli, slíbila pozvat Netanjahua do Bílého domu během prvního měsíce svého mandátu. Ve své knize z roku 2014 pak o „Bibim“ napsala, že je třeba se na něj dívat jako na přítele, a ne ho zahánět do kouta.

O měnícím se pohledu Američanů na svého letitého spojence mluví i průzkumy. Deník amerických židů Forward informoval o sondáži Marylandské univerzity, podle níž 57 procent demokratů podporuje ekonomické sankce nebo „něco ostřejšího“ jako reakci na rozšiřování osad. Další průzkum z dílny Centra pro americký pokrok tento měsíc ukázal, že 71 procent demokratů a 56 procent Američanů si myslí, že by Washington neměl Izraeli poskytovat „neomezenou finanční a vojenskou pomoc“.

Sanders se této změny nálady snaží využít a poukázat i na to, jakým způsobem Izraelci americkou pomoc používají. Zjistit mohou podle listu Forward například to, že 25 procent z vojenské pomoci utrácejí Izraelci za zbraně vyrobené v Izraeli. Fakt, že USA financují zbrojní průmysl, který jim konkuruje, se nebude líbit ani Trumpovým příznivcům, uzavírá židovský deník.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud