Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američtí vládní činitelé netuší, co Trump dohodl na pondělním summitu s Putinem, píše deník

Američtí vládní činitelé netuší, co Trump dohodl na pondělním summitu s Putinem, píše deník

Američtí vládní činitelé se od počátku týdne marně snaží zjistit, co prezident Donald Trump vlastně dohodl na pondělním summitu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Helsinkách. Napsal to dnes list The Washington Post. Mluvčí ministerstva obrany USA například nejsou schopni odpovědět na dotazy novinářů, jaký dopad může schůzka mít na americkou armádu.

Washingtonský list poukázal na středeční informaci ruského velvyslance v USA Anatolije Antonova, že jednání ve Finsku vyústilo ve „významná ústní ujednání“ ohledně kontroly zbrojení. Putin prý rovněž Washingtonu předložil „specifické a zajímavé návrhy“ spolupráce Ruska a USA v Sýrii. Ani ti nejvýše postavení američtí vojenští činitelé ale podrobnější informace nemají, případně nevědí vůbec nic, píše list.

Ministr obrany Jim Mattis se podle The Washington Post nezúčastnil středečního zasedání vlády, od počátku týdne se na veřejnosti neobjevil a summit nekomentoval. Podle vládních zdrojů může trvat několik dní, než poradci zpracují a vydají interní zprávu o průběhu besed během summitu. Situaci může komplikovat i skutečnost, že víc než dvouhodinový rozhovor s Putinem absolvoval Trump jen s tlumočníky, bez stenografů.

Podle mluvčí Bílého domu Sarah Sandersové byla předmětem diskuse řada témat včetně „humanitární pomoci Sýrii, íránského jaderného programu, izraelské bezpečnosti, severokorejské denuklearizace, Ukrajiny a okupace Krymu, omezení jaderných arzenálů USA a Ruska a pochopitelně ruského vměšování do našich voleb“. Sandersová ani nikdo jiný ale neupřesnil, jakých konkrétních výsledků bylo dosaženo. Omezili se na tvrzení o "počátku dialogu s Ruskem," uvádí list.

S dotazem, zda může podat svědectví o besedě státníků tlumočník, odkázala Sandersová novináře na ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Heather Nauertová označila takový požadavek za neobvyklý a dodala, že žádnou podobnou žádost ministerstvo nedostalo, uvedl The Washington Post.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1