Články odjinud

Amerika ochutnala nový Kongres. Co prozradil první den pod taktovkou Trumpových odpůrců?

Amerika ochutnala nový Kongres. Co prozradil první den pod taktovkou Trumpových odpůrců?

S novou demokratickou většinou, ale také platební neschopností vlády v zádech začala ve čtvrtek zasedat americká Sněmovna reprezentantů. A už první den naznačil, jakým směrem se bude následující dva roky ubírat politika ve Spojených státech. Potvrdilo se také, že Trumpa čeká s novou sněmovnou víc konfliktů – jasně to ukázalo setkání v Bílém domě, které mělo ukončit finanční spor kvůli stavbě zdi u hranic s Mexikem. Schůzka opět skončila hádkami a krachem. Podle demokratů je Trump ochoten blokovat financování federálních úřadů měsíce i roky, ačkoli to má v praxi závažné dopady.

Od listopadových kongresových voleb jsou zřejmé dvě věci: Americká politika dostala zcela novou dynamiku na obou stranách spektra a prezident Donald Trump bude zažívat horké chvilky. První jednací den nového Kongresu ale přesto odhalil další zásadní informace, a ty již známé upřesnil.

Úvodní měsíce fungování zákonodárného sboru budou zajímavé i s ohledem na demokratické, a možná nezvykle též republikánské (to pokud se najde vyzyvatel Donalda Trumpa) prezidentské primárky. Silné osobnosti už se hlásí o slovo a minimálně u demokratů je vnitrostranické napětí cítit prakticky neustále. Dají se očekávat silné mediální výstupy, jelikož je vzhledem k republikány ovládanému Senátu nepravděpodobné, že by došlo ke skutečně zásadním politickým změnám. Prezentace obou táborů před voliči tak bude hrát ještě důležitější roli než v předchozích dvou letech.

Dvojí tvář demokratů

Zatímco situace u republikánů se bude odvíjet primárně od působení prezidenta Trumpa, demokraté budou bojovat mezi sebou v Kongresu. První den přinesl signály, že jejich strana není ani zdánlivě jednotná. Vzhledem ke specifickému systému a širokému stranickému záběru obou hlavních partají v USA to ostatně není nic překvapivého, i republikáni mají mezi sebou umírněnější a radikálnější křídlo. Podceňovat štěpení na levici s ohledem na ambice v prezidentském klání ale nelze.

Nejde přitom zdaleka jen o 15 demokratických kongresmanů, kteří odmítli podpořit staronovou šéfku dolní komory, demokratku Nancy Pelosiovou. Paradoxně větší problém mohou představovat ti, kteří pro zasloužilou washingtonskou persónu hlasovali. Volba lídra totiž byla jen formalitou, tuhý boj se svede o prosazení konkrétních návrhů. A progresivistické křídlo dává najevo, že se nebojí jít do konfrontace uvnitř strany.

INFO.CZ už dříve psalo, že mladí a radikálněji naladění demokraté osnují plány, jak dostat stranu pod kontrolu a v budoucnu prosadit návrhy typu rozšíření programu veřejného zdravotního pojištění pro všechny, 90procentní daň na příjmy nad milion dolarů nebo zákaz imigrační agentury ICE.

Nejnověji se znovu ozvala populární 29letá kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, která se spolu s kolegou Ro Khannaem postavila proti návrhu na zavedení tzv. principu PAYGO, jenž vyžaduje, aby navrhovatelé rozpočtových výdajů museli vždy hledat, kde peníze vezmou – ať už škrty nebo zvýšením příjmů. „PAYGO není jen špatná ekonomika, je to temný manévr, jak ochromit pokrok ve zdravotní péči. Neměli bychom si házet klacky pod nohy už od začátku,“ tweetovala Ocasio-Cortezová den před zasedáním, na němž pravidla navzdory třem demokratickým rebelům prošla. 

PAYGO přitom není návrh pravicových republikánů hájících rozpočtovou odpovědnost, nýbrž zatím nejambicióznějším demokratickým legislativním plánem, který má změnit dosud platný systém CUTGO zavedený republikány, jenž nepočítá se zvyšováním příjmů, ale vyžaduje jen škrty. 

Konstruktivní, nebo mrhající časem?

Demokraté se vlastní spory snaží zastínit prací. Hned první den prosadili návrh, kterým chtějí ukončit vládní platební neschopnost. Nezačlenili do něj ale peníze na stabu „protiimigrační“ zdi na hranici s Mexikem, kvůli kterým se s Kongresem pře prezident Trump. „Pokud tam není zeď, není dohoda,“ kontroval okamžitě prostřednictvím televize Fox News viceprezident Mike Pence. Pelosiová následně označila páteční setkání v Bílém domě za místy hádavé. Podle ní naopak dohoda na obnoveném financování úřadů musí předcházet jednání o financování zdi.

Ačkoli je prakticky vyloučené, že by demokratický návrh přinesl řešení současné krize, pro prezidentovy oponenty má svoji cenu. Už nyní americká veřejnost vnímá jako hlavního viníka stavu, v němž federální zaměstnanci nedostávají za svou práci peníze, Bílý dům. Demokraté tak nyní mohou posílit svoji pozici konstruktivní síly a podpořit obrázek Trumpa jako osoby blokující dohodu. 

Šéf demokratů v americkém Senátu Chuck Schumer po páteční schůzce prohlásil, že Trump je připraven blokovat financování federálních úřadů měsíce i roky. Kongresoví předáci i prezident se nicméně dohodli, že budou o hledání východiska nadále debatovat.

Republikáni už ale na nový vývoj reagují. Kvůli negativnímu obrazu u veřejnosti už se dostává pod tlak šéf senátní většiny Mitch McConnell. Právě Senát bude výše zmíněný návrh Demokratů posuzovat nyní a republikánský senátor Cory Gardner vyzval kolegy, aby peníze pro vládu odblokovali. „Senát to udělal v minulém Kongresu, měli bychom tak učinit i tentokrát,“ prohlásil v rozhovoru pro list The Hill.

Ke Gardnerovi se přidala i senátorka Susan Collinsová, jeden z nejvíce umírněných republikánských hlasů v horní komoře. Podle ní by bylo dobré, kdyby se finance pro ministerstvo vnitřní bezpečnosti, pod něž spadá i Trumpova vysněná zeď, oddělily od dalších kapitol, na nichž panuje shoda, čímž by se odblokovala většina úřadů a agentur. Přesně s tím demokratický návrh počítá.

McConnell ale v horní komoře zopakoval, že Senát neschválí žádný návrh, který nemá šanci na to být podepsán prezidentem. „Neplýtvejme časem. Nevykračujme špatnou nohou, když demokraté využívají Sněmovnu reprezentantů jako svoji novou platformu k vytváření politických prohlášení místo skutečných řešení,“ snažil se utnout jakékoli debaty McConnell.

 

Články odjinud