Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Aby tanky nezabloudily, USA se lekly a důchodci mlčeli. Co Putin sleduje obřími manévry?

ANALÝZA: Aby tanky nezabloudily, USA se lekly a důchodci mlčeli. Co Putin sleduje obřími manévry?

Přes 300 tisíc vojáků, 36 tisíc tanků a obrněných vozidel a tisíc letounů se zúčastní týdenních vojenských manévrů na východě Ruska, které odstartovaly právě dnes. Analytici teď spekulují o tom, co takovým obřím vojenským cvičením Rusko sleduje. Zvláště když se původně předpokládalo, že bude zhruba třetinové.

Velká cvičení v terénu jsou pro moderní armády stále nutná, tvrdí Shashank Joshi, specialista na vojenskou problematiku z týdeníku The Economist. Je potřeba prověřit spolupráci jednotlivých druhů zbraní, koordinaci různých stupňů velení, skutečný pohyb na cvičišti se skutečnou technikou – prostě něco, co nejde nasimulovat jinak a dělají to všechny armády na světě.

Důležitou součástí nynějšího ruského cvičení s názvem Vostok 2018 (Východ 2018) je také přesun techniky a logistika. To je pro Rusko obzvláště důležité – zdá se, že právě s přesunem svých vojsk a jejich orientací měla jeho armáda problémy v průběhu války s Gruzií před deseti lety. Nehledě na dřívější podobně neblahé zkušenosti sovětské armády, které se spolehlivě povedlo v osmdesátých letech „ztratit“ v průběhu manévrů některé jednotky i v Evropě. Část expertů uvádí že Rusové nyní nacvičují situace, kdy budou muset přesunout velké množství techniky buď do oblasti Pacifiku, nebo do Evropy.

„Tohle cvičení je příležitostí pro nacvičení vedení velké války a krizových scénářů,“ uvedl v americkém listu The Wall Street Journal Clint Reach analytik z think-tanku Rand. „Pozornost je upřena na pacifickou oblast, kde jsou jednotky odpovědné za řešení nepředvídaných událostí kolem Severní Koreje, ale to, co se zkouší, může být použito také proti Západu,“ tvrdí Reach. Jinak řečeno, jde o nácvik velké války či zásahu proti cizí mocnosti v Pacifiku, například v případě zhroucení Severní Koreje. Cizími mocnostmi tu jsou Spojené státy, Jižní Korea a Japonsko dohromady. Nebo o zásah proti NATO v Evropě, uvádí analytik Jack Watling z britského think-tanku The Royal United Services Institute.

Použití tak velké síly proti jiným menším zemím by nemělo smysl. S jedinou výjimkou, a tou je Čína. Ostatně původní scénář cvičení Vostok 2018 je obrana proti invazi z východu a předchozí cvičení v této oblasti byly zaměřeny proti Pekingu. Tentokráte se ovšem čínská lidová armáda účastní cvičení společně s ruskými vojáky. Má jít o více než 3000 vojáků s nejmodernějšími tanky a ruské letouny mají přistávat na čínských lodích a naopak. Jde o jasný signál toho, že Čína je tentokráte přítelem, dokonce novým spojencem Kremlu a Západ, zejména Spojené státy, by si to měly podle ruského vedení uvědomit.

Infografika: Tajné služby USA a RuskaInfografika: Tajné služby USA a Ruskaautor: INFO.CZ

Rusko naznačuje, že má v Číně nového „kamaráda“, říká Mark Galeotti, odborník na Rusko z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Moskva prý dokonce přistoupila na to, že se s Čínou podělí o své zkušenosti z válek v Čečensku a v Sýrii. Od logistiky, přes těsné propojení, získávání informací a velení v reálném čase až po užitečnosti některých zbraní otestovaných v bojových podmínkách. Pro čínskou armádu, která neválčila od sedmdesátých let minulého století, kdy se střetla s Vietnamem, to bude podle expertů mimořádně cenná zkušenost. Stejně jako spolupráce s cizími jednotkami.

V neposlední řadě se experti shodují na tom, že Vostok 2018 má zapůsobit i na domácí ruské publikum. I když cvičení takového rozsahu se obvykle plánuje minimálně několik měsíců či spíše několik let dopředu, jeho přesné načasování zřejmě bylo určeno teprve nedávno. Byl také zvýšen počet vojáků, kteří se účastní cvičení – ze 100 tisíc na 300 tisíc. Určitě nejde o náhodu. Popularita ruského prezidenta Vladimira Putina spadla z 80 na 65 procent a v zemi se objevily protesty proti zvýšení věku pro odchod do důchodu. Velké vojenské cviční má povzbudit vlastenectví (jeho nárůst byl zatím vždy spojen s nárůstem popularity Putina) a ukázat, že ušetřené peníze na důchody budou obětí, která se vyplatí.

Zároveň je i připomínkou „starých dobrých časů“ Sovětského svazu, na které Putinovi příznivci slyší. Ostatně ruský ministr Sergej Šojgu ho neváhal srovnat veřejně s posledním takto velkým cvičením, které provedla tehdy ještě sovětská armáda. Šlo o manévry Západ v roce 1981, které byly nácvikem boje s NATO a zároveň hrozbou Polákům, kde tehdy sílilo nezávislé odborové hnutí Solidarita. Polská komunistická strana pak vzala sovětský nátlak vážně, vyhlásila výjimečný stav a předáky Solidarity pozavírala.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1