Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Arméni slaví svoji sametovou revoluci. Ke skutečné změně je ale ještě dlouhá cesta

ANALÝZA: Arméni slaví svoji sametovou revoluci. Ke skutečné změně je ale ještě dlouhá cesta

Premiérovi odzvonilo. V neděli 22. dubna v jedenáct večer se nočním Jerevanem symbolicky rozezněla kakofonie těch, kteří se nemohli zúčastnit protestů, bušících z oken vařečkami na hrnce. Iniciativu narychlo svolala radní Zara Batojan na podporu protestů za odstoupení premiéra nazvané „Odmítněme Serže.“ Den poté propukly jerevanské ulice v nadšení a spontánní oslavy. Premiér Serž Sarkisjan po deseti dnech většinou nenásilných protestů odstoupil.

Demonstrace začaly před deseti dny, vedené opozičními politiky a ztělesněné nespokojenou mládeží.  Hlavním důvodem bylo rozhodnutí dosavadního prezidenta Sarkisjana kandidovat na premiéra. Předsedu vlády přitom volí parlament, který je ovládán jeho vlastní Republikánskou stranou. Sarkisjan byl arménským prezidentem od roku 2008. Jeho vláda započala příznačně rozsáhlými a násilnými protesty proti volebním podvodům, které byly zakončeny výjimečným stavem po smrti sedmi demonstrantů a jednoho policisty. Sarkisjan vedl zemi poslední dekádu skrze ekonomickou stagnaci, zhoršující se bezpečnostní situaci ve válce s Ázerbájdžánem, rostoucí vliv Moskvy a složitý vztah s Evropou.

Politické šachy

Ke konci jeho druhého a posledního volebního období se v prosinci 2015 prezident odhodlal k odváženému kroku. Svolal referendum o změně politického systému země z prezidentské republiky na parlamentní. Již před hlasováním jej odpůrci referenda nařkli, že za ústavními změnami je snaha prodloužit si mandát a v roce 2018 pokračovat ve vládě „na neurčito“ v křesle premiéra. Prezident tehdy sliboval, že o nic takového nemá zájem a změny byly v referendu schváleny.

V lednu 2018 vybral Serž Sarkisjan svého nástupce v křesle prezidenta, Armena Sarkisjana (nejedná se o jeho příbuzného). V březnu 2018 podpořila Armena Sarkisjana vládnoucí Republikánská strana a na začátku dubna se stal, nyní již spíše ceremoniálním, prezidentem.

První větší demonstrace proti nominaci bývalého prezidenta do křesla předsedy vlády a nejmocnějšího muže země se v Jerevanu odehrála 13. dubna. Bylo jasné, že kandidát Republikánské strany, která parlament v koalici ovládá, se stane premiérem. Protesty byly svolány mládežnickým hnutím „Odmítněme Serže“ a do čela se postavil poslanec Nikol Pašinjan, jeden ze tří předsedů opozičního hnutí Yelk („Odchod“). Liberální prozápadní strana, jejíž název odkazuje k odchodu z Eurasijského ekonomického svazu, kterého je Arménie členem od roku 2015, se dostala nově do parlamentu v dubnu 2017. Pašinjan se k protestům připojil symbolicky po čtrnáctidenním protestním pochodu z druhého největšího města Gjumri. Po cestě od města k městu přesvědčoval občany, aby zabránili zvolení Sarkisjana.

Bouřlivý Jerevan

I navzdory protestům dalších poslanců hnutí Yelk, kteří v parlamentu odpálili dýmovnice, byl Sarkisjan svojí stranou nominován. Za doprovodu každodenních protestů byl pak 17. dubna zvolen novým premiérem. Po jeho zvolení začaly nepokoje nabývat na síle a přidali se k nim i původně spíše pasivní části společnosti. Demonstranti se několikrát střetli s policejními těžkooděnci a stovky z nich byly zadrženy. Policie ale byla překvapivě zdrženlivá vůči rozsáhlému zásahu. Pašinjan, zkušený a často rebelující politik a vůdce, dokázal protesty vést skutečně sametově nenásilnou cestou.

Většina komentátorů byla ještě den před Sarkisjanovou rezignací k úspěchu protestů spíše skeptických. Podobné demonstrace se totiž v ulicích Jerevanu poslední dobou odehrávají celkem často a jsou vždy doprovázeny tvrdým zásahem policie. Naposledy v rámci politické krize v létě 2016. Kromě toho, že je Sarkisjanův režim arogantní, je navíc i notoricky zkorumpovaný a propojený s organizovaným zločinem. Armáda a policie mají v zemi téměř absolutní moc. Arménie je podle globálního indexu militarizace organizace Bicc třetí nejmilitarizovanější zemí světa a propojení společnosti s armádou se ještě prohlubuje v rámci nového programu „národní armády“. Patriarchální arménská společnost je zatížená kulturou násilí, jak politického, tak domácího. Režim v Jerevanu má ale stále hodně daleko k postsovětským diktaturám Střední Asie, Běloruska nebo sousedního Ázerbájdžánu.

Úspěch protestů byl do velké míry úspěchem politického umění jejich vůdce Pašinjana. Politik dokázal prozíravými kroky přilákat k protestům desetitisíce lidí. Připojily se i davy v dalších městech třímilionové země.  Premiér Sarkisjan souhlasil s osobním setkáním s Pašinjanem, který dorazil 22. dubna přímo z protestů v maskáčovém tričku s obvázaným zraněním na ruce. Naproti Sarkisjanovi v drahém obleku symbolizoval populární revoltu proti aroganci moci. Premiér odmítl diskutovat o rezignaci a ze setkání po dvou minutách odešel. Pašinjan byl následně i přes poslaneckou imunitu zatčen. To přilákalo na Náměstí Republiky, epicentrum protestů, podle odhadů až 100 000 demonstrantů. V klíčový moment následující den, v pondělí 23. dubna, se do čela protestů přidalo asi 200 vojáků v uniformách. Tento symbol vzpoury byl pro Sarkisjana poslední kapkou.

Sarkisjan vydal prohlášení a se slovy „Nikol Paštinjan měl pravdu. Já jsem se mýlil...“ rezignoval. Tento krok vlil novou krev do žil prozápadních sil v Arménské politice. Je to jejich druhá velká výhra v posledním půlroce. V listopadu 2017 podepsala Arménie novou dohodu s Evropskou Unií, která byla velkým úspěchem prozápadní orientace země. Bylo to velké vítězství, zejména po roce 2013, kdy měla Arménie podepsat dlouho vyjednávanou Asociační dohodu s EU, ale prezident Sarkisjan po návratu ze státní návštěvy v Moskvě na poslední chvíli od dohody odstoupil a rozhodl, že Arménie se místo toho přidá k Ruskem vedenému Eurasijskému svazu.

Arménská sametová

Události v Arménii v česko-slovenském prostředí většinou příliš nerezonují. Pokud současné protesty upoutaly pozornost, bylo to díky jejich sebeprezentaci jako arménská „Sametová revoluce.“ A protestům se opravdu, navzdory očekávání, podařilo dosáhnout svého bez většího násilí, což není v Arménii obvyklé. Překvapivý úspěch je nesporně důvodem k oslavám, ale těžko se již věří prohlášením o nové Arménii a začátku revoluce.

Republikánská strana je hluboce zakořeněna ve všech sférách arménské politiky. Ázerbájdžán, bezprostřední vnější nepřítel, stále zabraňuje uvolnění režimu. V průběhu protestů se také objevily spekulace, že se na frontové linii chystá nová ofenzíva. Arménie zůstává „obklíčená“ uzavřenými hranicemi nejen s nepřátelským Ázerbájdžánem, ale i s jeho spojencem Tureckem. V této situaci je stále životně závislá na spojenectví s Ruskem, které pravděpodobně za každou cenu zabrání prozápadní orientaci země. Rusko ovládá velkou část Arménské ekonomiky a politiky. Minulý premiér Karen Karpetjan je například bývalým vysokým manažerem ruského Gazpromu. Pokud by došlo k „nejhoršímu“, Moskva má stále vekou vojenskou základnu v arménském městě Gjumri.

Arméni teď oslavují a tančí v ulicích Jerevanu. K opravdovému úspěchu „Sametové revoluce“ a ke skutečné změně vede ale ještě dlouhá cesta.

Ondřej Zacha
Autor je analytik v organizaci STRATPOL – Strategic Policy Institute a nadšený cestovatel zejména po postsovětských zemích. Vystudoval mezinárodní vztahy na FSS MU v Brně. Věnuje se zejména Jižnímu Kavkazu, analýze konfliktů a lidským právům.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1