Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Evropa chce vytvořit tábory pro migranty v chaotické Libyi. Je to ale vůbec reálné?

ANALÝZA: Evropa chce vytvořit tábory pro migranty v chaotické Libyi. Je to ale vůbec reálné?

Evropská unie diskutuje o zřízení táborů pro africké migranty ještě na černém kontinentě. Nejčastěji se hovoří o Libyi, která je hlavním nástupištěm běženců pro cestu na starý kontinent. Proč právě Libye? Kdo jí vládne? A jak na takové řešení reagovala severní Afrika?

Proč je Libye hlavním tranzitem pro cestu do EU?

Nemá silnou a efektivní vládu, která by ovládala alespoň výraznou většinu území předválečné Libye. Na její pobřeží se proto sbíhají uprchlické trasy ze všech stran černého kontinentu. 

Kdo zemi vládne? Jak efektivně?

Země nelítostného i výstředního diktátora Muammara Kaddáfího (1942–2011) nedlouho po jeho smrti upadla do chaosu. Opět se rozhořely diktaturou potlačené, ale nevyřešené spory.

Brzy se odtrhla východní Libye, historická Kyrenaika. Její vláda stále jedná samostatně, i když v Tripolisu, tedy na západě země, vznikla před dvěma lety tzv. Vláda národní jednoty. Vedle dvou vlád se někdejší diktaturou prohánějí jistě stovky milic organizovaných podle kmenové i politické příslušnosti. Uchytil se zde i Islámský stát, místní radikálové jsou ale mnohem životaschopnější a ti nejumírněnější z islamistů se dokonce podílejí na vládě.

Jakkoli se oba kabinety snaží vytvořit dojem, že mají svá území pod kontrolou, v Libyi zůstává značný prostor pro kriminální i islamistické skupiny.

Jak se Libyjci staví k migrantům?

Spíše negativně.

Země se nachází v chaosu, ke kterému proud uprchlíků přispívá. Nejde jen o samotné Afričany: na obchodu s nimi totiž profitují kriminální gangy novodobých otrokářů, které se prolínají s organizacemi radikálních islamistů přivydělávajících si pašováním zboží i lidí.

Mnozí Libyjci mají vůči obyvatelům subsaharské Afriky také výhrady politické a rasové. Na vině je i bývalý diktátor Muammar Kaddáfí, který se zhlédl v projektu Africké unie (vznikla v roce 2002). Zlí jazykové tvrdí, že poté, co jeho vůdcovstvím pohrdli ostatní arabské země, rozhodl se opanovat černý kontinent. Kaddáfí při podpoře unie nešetřil penězi. A do Libye, kterou obývají převážně arabizovaní Berbeři, pozval Afričany z jižnějších částí kontinentu. Pobídl prý dokonce své spoluobčany a spoluobčanky k tomu, aby co největší náklonností k černošským příchozím vytvořili novou, společnou africkou rasu.

Konzervativní Libyjci podobné nápady odmítali. Nejen kvůli rasovým, jistě rozšířeným předsudkům: černí Afričané, kteří byli Kaddáfímu vděční za ekonomickou příležitost, mu byli většinou oddáni i v boji s rebely. Autor tohoto textu, který v srpnu roku 2011 referoval o povstaleckých bojích v Tripolisu, viděl v parcích několik pohozených mrtvol černošských bodyguardů, které nikdo z domácích nespěchal pohřbít.

Jak se k návrhům na vytvoření táborů staví Libye? 

Odmítá je. Podobně jako další severoafrické státy.

Libyjský vicepremiér Ahmad Maítík evropský návrh vyloučil toto pondělí. „Musíme pohyb migrantů zastavit na jižní hranici Libye,“ prohlásil lídr tripoliské Vlády národní jednoty. Její pobřežní stráž sice zachraňuje topící se migranty z moře, hlídky ale mají omezené kapacity. Zachráněné běžence Libye umisťuje do táborů, které ale prosluly špatnými životními podmínkami.

O záchytných střediscích na svém území nechtějí slyšet ani alžírský ministr zahraničí Abdal Kádir Misálih a jeho marocký kolega Násir Búrita. Alžírsko navíc zvolilo vůči běžencům krutý postup: jeho úřady během posledních 14 měsíců vyhnaly asi 13 tisíc migrantů zpět do Sahary. Bez jídla a vody. Afričané museli pešky dojít do sousedního Nigeru, což se mnohým z nich nepodařilo – k dispozici zatím nejsou ani hrubé odhady ztrát na životech.

Kde by tedy tábory případně mohly být?

Těžko říci. Jih Libye (i dalších severoafrických zemí) tvoří Sahara, kde jsou životní podmínky (samozřejmě) velmi krušné. Což ale platí i o území na druhé straně libyjské hranice. Pokud případná střediska vzniknou v mnohem pohostinnějším přímořském pásu, jistě se mnozí běženci pokusí tábory opustit a dostat se na vlastní pěst do Evropy – zde umístěná střediska by tedy plnila účel jen zčásti. Takové řešení navíc velmi pravděpodobně nikdy neodsouhlasí severoafrické země, i kdyby se k jednání časem uvolily.

Otázkou také je, kdo by případná unijní střediska mimo kontinent chránil. Přítomnost evropských jednotek na ochranu imigračních úředníků by byla zřejmě nezbytná.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232