Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Hizballáh dostal největší lopatku na horkém libanonském pískovišti. Co teď čekat?

ANALÝZA: Hizballáh dostal největší lopatku na horkém libanonském pískovišti. Co teď čekat?

Jako by aktuální situace na Blízkém východě nebyla dostatečně bezvýchodná, svoje si k ní teď řekl i Libanon. Nedělní parlamentní volby, první po devíti letech, mají jasného poraženého i jasného vítěze. A ten minimálně na další volební období vychýlí jazýček mocenských vah od Saúdské Arábie a Západu k Íránu.

Navzdory očekávání totiž získal většinu v parlamentu ší’itský blok – Hizballáh (13 křesel), hnutí Amal (16 křesel) a jejich spojenci. Zato Saúdskou Arábií a Západem podporovaný stávající premiér Sa’ad Harírí, jeho Hnutí budoucnosti a spřátelené strany přišli zkrátka. Harírí přijde o 13 křesel, tedy o celou třetinu, a místo dosavadních čtyřiatřiceti se bude muset spokojit s jedenadvaceti. „Je pravda, že jsme doufali v lepší výsledek. A je také pravda, že doufáme v širší blok, v němž budou více zastoupení ší’ité a křesťané,“ vyjádřil se premiér po zveřejnění prvních odhadů.

Volební účast u dlouho odkládaného a očekávaného hlasování nakonec nebyla nijak závratná. Ministr vnitra Nihád al-Mašnúq na pondělní tiskové konferenci oznámil, že volební účast nepřesáhla ani padesát procent. Odvolilo nakonec 49,2 % (oproti 54 % v posledních volbách), tedy 3,75 milionu Libanonců, přičemž 63 % z nich byli muslimové a zbytek křesťané. Nízkou účast ve volbách má podle něj na svědomí nový volební systém. „Problém těchto voleb spočíval v tom, že jim spousta lidí vůbec nerozuměla.“

„Národní úspěch“ Hizballáhu

Radovat se mohl vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh, který označil výsledky voleb za „národní úspěch“, jenž zajistí pokračování v „odporu“ vůči Izraeli. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Naftali Bennett, člen izraelské vlády, tweetoval hned v pondělí po oznámení předběžných výsledků velice stručně: „Hizballáh = Libanon.“ Poté ještě dodal, že „Izrael nebude rozlišovat mezi suverénním státem Libanon a Hizballáhem a bude považovat Libanon odpovědný za jakoukoliv akci, k níž dojde na jeho území.“  

Hnutí Hizballáh, nebo-li Strana Boží, vzniklo v roce 1982 jako hnutí odporu vůči izraelské okupaci Libanonu a od prvopočátku významně těžilo z politické, ekonomické a vojenské podpory Sýrie a Íránu, jež mu pomohly s přerodem z lokální milice v regionálně významnou sílu. Řada západních zemí považuje minimálně jeho ozbrojené křídlo za teroristickou organizaci a mnozí jej viní z atentátu na někdejšího premiéra Rafíqa Harírího.

Hizballáh ani přes všechnu podporu ze strany Íránu nemá v Libanonu nic jistého a bez svých ší’itských voličů by na domácí politické scéně nesvedl vůbec nic. A přesto, že v několika zásadních regionech Hizballáh tentokrát ztratil, celkově jej jeho stoupenci podrželi. Přitom především severní provincie, tradiční bašty hnutí, Biká’a a Ba’albek-Hermel, mohly mít oprávněně pocit, že by pro ně jejich političtí představitelé měli dělat více a nesypat peníze pouze do jižní části země – obzvláště teď, když stovky mladých mužů ze severních provincií odjely bojovat do sousední Sýrie za zájmy Íránu a na pomoc režimu Baššára Asada.

Výsledek voleb umožní Hizballáhu posílit politické pozice, a to jak v samotném Libanonu, tak i za jeho hranicemi, neboť jej bude chránit široká koalice, které je součástí. Ta získala celkem 67 ze 128 parlamentních křesel. Kvorum je v libanonském parlamentu nastavené na dvou třetinách hlasů, což znamená, že by Hizballáh ve spojenectví s Volným vlasteneckým hnutím (FPM) prezidenta Aúna mohl případně zablokovat hlasování o zásadních otázkách, jako jsou změny ústavy nebo volba prezidenta. Nikde však není psáno, že dvanáctileté spojenectví Hizballáhu a FPM vydrží. Podle politického analytika Samího Nádira z al-Monitoru ší’itské duo Hizballáh a Amal vůbec nepotřebují „Aúnisty“ (tedy FPM), protože blokovací většinu v parlamentu získají i bez nich.

720p 360p
Co je Islám? Animace vysvětluje spor mezi sunnity a šíity

Libanonské síly na vzestupu

Velkým překvapením voleb je křesťanská strana Libanonských sil, v jejímž čele stojí Samír Dža’dža’. Strana byla v 90. letech rozpuštěna a Dža’dža’ odsouzen hned čtyřikrát k doživotí. Soud jej tehdy shledal vinným z „vybudování a vedení milice vydávající se za politickou stranu“, podněcování násilí a vraždění za občanské války. Podle zprávy amerického ministerstva zahraničí to neměl za mřížemi vůbec lehké. Jeho cela ve sklepě ministerstva obrany byla špatně větraná, chabě osvětlená a mizerné hygienické podmínky stály Dža’dža’u téměř život. Propuštění se dočkal o jedenáct let později, po cedrové revoluci. Jeho strana zdvojnásobila počet křesel z osmi na šestnáct a připravila tím o křesťanský monopol Volné vlastenecké hnutí.

„Země je roztříštěná,“ konstatuje analytik Samí Nádir. „Jak zformují novou vládu? Kdo bude pověřen jejím sestavením? Rovnováha moci se nahnula ve prospěch Hizballáhu.“ Výsledek navíc ukazuje, že už neplatí, že by se země neobešla bez Sa’ada Harírího. Do popředí se totiž dostávají jiné silné sunnitské osobnosti jako bývalý premiér Nadžíb Míqátí v čele Hnutí Madžd nebo Fajsal Karámí z Arabské osvobozenecké strany.

Poprvé za víc než deset let proti sobě nebudou v parlamentu stát dva jasně rozdělené tábory, jejichž prostřednictvím soupeří o vliv v Libanonu Saúdská Arábie, respektive Írán. Navíc narůstá napětí mezi Izraelem na jedné straně a Hizballáhem a Íránem na druhé. Nesmírně důležité teď bude, aby si v Libanonu udržely vliv Spojené státy. „Pokud by Spojené státy svůj boj o Libanon prohrály, přišly by zároveň o hlavní přístupové místo ke Středozemnímu moři – kde se strategicky usídlilo Rusko – a Írán by získal jasnou základnu na severní hranici Izraele,“ píše pro Foreign Policy Bilal Y. Saab.

Libanon zůstává v regionu unikátní zemí. Je to svobodná, pluralistická a relativně tolerantní společnost, v níž spolu dokážou vedle sebe žít muslimové a křesťané. Navíc tu panuje jakás takás demokracie, jež by mohla posloužit jako vzor okolním zemím, jež hledají cestu ven z vlastních konfliktů. Jenže to by se nejdřív museli velcí a vlivní sousedé o ten malý libanonský píseček přestat přetahovat. A výsledek voleb nenasvědčuje tomu, že by měl jejich zájem nějak opadnout. Spíše naopak.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1