ANALÝZA: Hizballáh dostal největší lopatku na horkém libanonském pískovišti. Co teď čekat? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Hizballáh dostal největší lopatku na horkém libanonském pískovišti. Co teď čekat?

ANALÝZA: Hizballáh dostal největší lopatku na horkém libanonském pískovišti. Co teď čekat?

Jako by aktuální situace na Blízkém východě nebyla dostatečně bezvýchodná, svoje si k ní teď řekl i Libanon. Nedělní parlamentní volby, první po devíti letech, mají jasného poraženého i jasného vítěze. A ten minimálně na další volební období vychýlí jazýček mocenských vah od Saúdské Arábie a Západu k Íránu.

Navzdory očekávání totiž získal většinu v parlamentu ší’itský blok – Hizballáh (13 křesel), hnutí Amal (16 křesel) a jejich spojenci. Zato Saúdskou Arábií a Západem podporovaný stávající premiér Sa’ad Harírí, jeho Hnutí budoucnosti a spřátelené strany přišli zkrátka. Harírí přijde o 13 křesel, tedy o celou třetinu, a místo dosavadních čtyřiatřiceti se bude muset spokojit s jedenadvaceti. „Je pravda, že jsme doufali v lepší výsledek. A je také pravda, že doufáme v širší blok, v němž budou více zastoupení ší’ité a křesťané,“ vyjádřil se premiér po zveřejnění prvních odhadů.

Volební účast u dlouho odkládaného a očekávaného hlasování nakonec nebyla nijak závratná. Ministr vnitra Nihád al-Mašnúq na pondělní tiskové konferenci oznámil, že volební účast nepřesáhla ani padesát procent. Odvolilo nakonec 49,2 % (oproti 54 % v posledních volbách), tedy 3,75 milionu Libanonců, přičemž 63 % z nich byli muslimové a zbytek křesťané. Nízkou účast ve volbách má podle něj na svědomí nový volební systém. „Problém těchto voleb spočíval v tom, že jim spousta lidí vůbec nerozuměla.“

„Národní úspěch“ Hizballáhu

Radovat se mohl vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh, který označil výsledky voleb za „národní úspěch“, jenž zajistí pokračování v „odporu“ vůči Izraeli. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Naftali Bennett, člen izraelské vlády, tweetoval hned v pondělí po oznámení předběžných výsledků velice stručně: „Hizballáh = Libanon.“ Poté ještě dodal, že „Izrael nebude rozlišovat mezi suverénním státem Libanon a Hizballáhem a bude považovat Libanon odpovědný za jakoukoliv akci, k níž dojde na jeho území.“  

Hnutí Hizballáh, nebo-li Strana Boží, vzniklo v roce 1982 jako hnutí odporu vůči izraelské okupaci Libanonu a od prvopočátku významně těžilo z politické, ekonomické a vojenské podpory Sýrie a Íránu, jež mu pomohly s přerodem z lokální milice v regionálně významnou sílu. Řada západních zemí považuje minimálně jeho ozbrojené křídlo za teroristickou organizaci a mnozí jej viní z atentátu na někdejšího premiéra Rafíqa Harírího.

Hizballáh ani přes všechnu podporu ze strany Íránu nemá v Libanonu nic jistého a bez svých ší’itských voličů by na domácí politické scéně nesvedl vůbec nic. A přesto, že v několika zásadních regionech Hizballáh tentokrát ztratil, celkově jej jeho stoupenci podrželi. Přitom především severní provincie, tradiční bašty hnutí, Biká’a a Ba’albek-Hermel, mohly mít oprávněně pocit, že by pro ně jejich političtí představitelé měli dělat více a nesypat peníze pouze do jižní části země – obzvláště teď, když stovky mladých mužů ze severních provincií odjely bojovat do sousední Sýrie za zájmy Íránu a na pomoc režimu Baššára Asada.

Výsledek voleb umožní Hizballáhu posílit politické pozice, a to jak v samotném Libanonu, tak i za jeho hranicemi, neboť jej bude chránit široká koalice, které je součástí. Ta získala celkem 67 ze 128 parlamentních křesel. Kvorum je v libanonském parlamentu nastavené na dvou třetinách hlasů, což znamená, že by Hizballáh ve spojenectví s Volným vlasteneckým hnutím (FPM) prezidenta Aúna mohl případně zablokovat hlasování o zásadních otázkách, jako jsou změny ústavy nebo volba prezidenta. Nikde však není psáno, že dvanáctileté spojenectví Hizballáhu a FPM vydrží. Podle politického analytika Samího Nádira z al-Monitoru ší’itské duo Hizballáh a Amal vůbec nepotřebují „Aúnisty“ (tedy FPM), protože blokovací většinu v parlamentu získají i bez nich.

720p 360p
Co je Islám? Animace vysvětluje spor mezi sunnity a šíity

Libanonské síly na vzestupu

Velkým překvapením voleb je křesťanská strana Libanonských sil, v jejímž čele stojí Samír Dža’dža’. Strana byla v 90. letech rozpuštěna a Dža’dža’ odsouzen hned čtyřikrát k doživotí. Soud jej tehdy shledal vinným z „vybudování a vedení milice vydávající se za politickou stranu“, podněcování násilí a vraždění za občanské války. Podle zprávy amerického ministerstva zahraničí to neměl za mřížemi vůbec lehké. Jeho cela ve sklepě ministerstva obrany byla špatně větraná, chabě osvětlená a mizerné hygienické podmínky stály Dža’dža’u téměř život. Propuštění se dočkal o jedenáct let později, po cedrové revoluci. Jeho strana zdvojnásobila počet křesel z osmi na šestnáct a připravila tím o křesťanský monopol Volné vlastenecké hnutí.

„Země je roztříštěná,“ konstatuje analytik Samí Nádir. „Jak zformují novou vládu? Kdo bude pověřen jejím sestavením? Rovnováha moci se nahnula ve prospěch Hizballáhu.“ Výsledek navíc ukazuje, že už neplatí, že by se země neobešla bez Sa’ada Harírího. Do popředí se totiž dostávají jiné silné sunnitské osobnosti jako bývalý premiér Nadžíb Míqátí v čele Hnutí Madžd nebo Fajsal Karámí z Arabské osvobozenecké strany.

Poprvé za víc než deset let proti sobě nebudou v parlamentu stát dva jasně rozdělené tábory, jejichž prostřednictvím soupeří o vliv v Libanonu Saúdská Arábie, respektive Írán. Navíc narůstá napětí mezi Izraelem na jedné straně a Hizballáhem a Íránem na druhé. Nesmírně důležité teď bude, aby si v Libanonu udržely vliv Spojené státy. „Pokud by Spojené státy svůj boj o Libanon prohrály, přišly by zároveň o hlavní přístupové místo ke Středozemnímu moři – kde se strategicky usídlilo Rusko – a Írán by získal jasnou základnu na severní hranici Izraele,“ píše pro Foreign Policy Bilal Y. Saab.

Libanon zůstává v regionu unikátní zemí. Je to svobodná, pluralistická a relativně tolerantní společnost, v níž spolu dokážou vedle sebe žít muslimové a křesťané. Navíc tu panuje jakás takás demokracie, jež by mohla posloužit jako vzor okolním zemím, jež hledají cestu ven z vlastních konfliktů. Jenže to by se nejdřív museli velcí a vlivní sousedé o ten malý libanonský píseček přestat přetahovat. A výsledek voleb nenasvědčuje tomu, že by měl jejich zájem nějak opadnout. Spíše naopak.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.