ANALÝZA: Hizballáh dostal největší lopatku na horkém libanonském pískovišti. Co teď čekat?

Jitka Jeníková

Jako by aktuální situace na Blízkém východě nebyla dostatečně bezvýchodná, svoje si k ní teď řekl i Libanon. Nedělní parlamentní volby, první po devíti letech, mají jasného poraženého i jasného vítěze. A ten minimálně na další volební období vychýlí jazýček mocenských vah od Saúdské Arábie a Západu k Íránu.

Navzdory očekávání totiž získal většinu v parlamentu ší’itský blok – Hizballáh (13 křesel), hnutí Amal (16 křesel) a jejich spojenci. Zato Saúdskou Arábií a Západem podporovaný stávající premiér Sa’ad Harírí, jeho Hnutí budoucnosti a spřátelené strany přišli zkrátka. Harírí přijde o 13 křesel, tedy o celou třetinu, a místo dosavadních čtyřiatřiceti se bude muset spokojit s jedenadvaceti. „Je pravda, že jsme doufali v lepší výsledek. A je také pravda, že doufáme v širší blok, v němž budou více zastoupení ší’ité a křesťané,“ vyjádřil se premiér po zveřejnění prvních odhadů.

Volební účast u dlouho odkládaného a očekávaného hlasování nakonec nebyla nijak závratná. Ministr vnitra Nihád al-Mašnúq na pondělní tiskové konferenci oznámil, že volební účast nepřesáhla ani padesát procent. Odvolilo nakonec 49,2 % (oproti 54 % v posledních volbách), tedy 3,75 milionu Libanonců, přičemž 63 % z nich byli muslimové a zbytek křesťané. Nízkou účast ve volbách má podle něj na svědomí nový volební systém. „Problém těchto voleb spočíval v tom, že jim spousta lidí vůbec nerozuměla.“

„Národní úspěch“ Hizballáhu

Radovat se mohl vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh, který označil výsledky voleb za „národní úspěch“, jenž zajistí pokračování v „odporu“ vůči Izraeli. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Naftali Bennett, člen izraelské vlády, tweetoval hned v pondělí po oznámení předběžných výsledků velice stručně: „Hizballáh = Libanon.“ Poté ještě dodal, že „Izrael nebude rozlišovat mezi suverénním státem Libanon a Hizballáhem a bude považovat Libanon odpovědný za jakoukoliv akci, k níž dojde na jeho území.“  

Hnutí Hizballáh, nebo-li Strana Boží, vzniklo v roce 1982 jako hnutí odporu vůči izraelské okupaci Libanonu a od prvopočátku významně těžilo z politické, ekonomické a vojenské podpory Sýrie a Íránu, jež mu pomohly s přerodem z lokální milice v regionálně významnou sílu. Řada západních zemí považuje minimálně jeho ozbrojené křídlo za teroristickou organizaci a mnozí jej viní z atentátu na někdejšího premiéra Rafíqa Harírího.

Hizballáh ani přes všechnu podporu ze strany Íránu nemá v Libanonu nic jistého a bez svých ší’itských voličů by na domácí politické scéně nesvedl vůbec nic. A přesto, že v několika zásadních regionech Hizballáh tentokrát ztratil, celkově jej jeho stoupenci podrželi. Přitom především severní provincie, tradiční bašty hnutí, Biká’a a Ba’albek-Hermel, mohly mít oprávněně pocit, že by pro ně jejich političtí představitelé měli dělat více a nesypat peníze pouze do jižní části země – obzvláště teď, když stovky mladých mužů ze severních provincií odjely bojovat do sousední Sýrie za zájmy Íránu a na pomoc režimu Baššára Asada.

sinfin.digital