Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Jaderná dohoda nad propastí. Dostane „Bibi“ povolení k odstřelu íránského vlka?

ANALÝZA: Jaderná dohoda nad propastí. Dostane „Bibi“ povolení k odstřelu íránského vlka?

Dohoda s Íránem je ta „nejhorší ze všech“, opakovaně prohlašuje Donald Trump a 12. května se ji nejspíš chystá vypovědět. Co na tom, že k tomu nemá vlastně žádný důvod. Před tímto krokem varuje už i generální tajemník OSN António Guterres. Ve vyjádření pro BBC řekl, že jadernou dohodu považuje za „velký úspěch diplomacie“ a její vypovězení s sebou přinese velké riziko nového válečného konfliktu. A není jediným, kdo takový názor má. Je samozřejmě možné se smlouvou pracovat, případně ji pozměnit, vyjít z ní a vytvořit novou verzi, ale zahodit ji do škarpy, aniž bychom měli funkční alternativu, to je podle Guterrese velice neprozřetelné.

Donaldova osma

O co vlastně jde: Před třemi lety 14. července podepsal ve Vídni Teherán dohodu se stálými členy Rady bezpečnosti OSN, tedy Spojenými státy, Čínou, Velkou Británií, Ruskem, Francií a navíc s Německem. Zavázal se tak, že zásadním způsobem omezí své aktivity na poli jaderného výzkumu a výměnou za to se dočká zrušení sankcí. Ty byly na zemi uvaleny na konci července 2006 rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1696 v reakci na odmítnutí Teheránu vzdát se programu na obohacování uranu.

Ve Společném komplexním akčním plánu (JCPOA), jak zní oficiální název „jaderné“ dohody, Írán přislíbil, že radikálně omezí počet odstředivek, jež jsou pro obohacování uranu nezbytné. Dále měl zásadně snížit množství skladovaného, již obohaceného uranu a zbývající uran neobohacovat do takové míry, jaká je nezbytná pro jeho využití v jaderných zbraních. Krátce po podepsání dohody se počet odstředivek skutečně zásadním způsobem snížil, tuny mírně obohaceného uranu putovaly do Ruska a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) mohla provádět, a také prováděla náhodné kontroly. Všechno běželo skoro jako na drátkách.

Jenže pak přišel nový americký prezident, který je přesvědčený, že JCPOA je – když vybereme pětici adjektiv z mnoha, jimiž plán počastoval – „hrozný“, „příšerný“, „strašlivý“, „špatný“ a „absurdní“. Trumpovi vadí, že dohoda omezuje íránské jaderné aktivity jen na dobu určitou, že mu nezabraňuje vyvíjet balistické střely a že podle něj navíc nasypala do teheránské kasičky 100 miliard dolarů. Ty pak údajně posloužily íránskému režimu jako „tajný fond k financování zbraní, teroru a útlaku“.

Trump by rád vypovězením „jedné z nejhorších a nejjednostrannějších dohod, které kdy Spojené státy uzavřely,“ dosáhl „změny v chování íránského režimu“, pod což spadá ukončení:

  • 1) rozšiřování arzenálu balistických střel
  • 2) podpory terorismu
  • 3) podpory syrského prezidenta Bašára Asada
  • 4) neutuchajícího nepřátelství vůči Izraeli
  • 5) konstantního ohrožování svobody lodní dopravy v Perském zálivu
  • 6) kybernetických úroků na Spojené státy a jejich spojence
  • 7) porušování lidských práv
  • 8) svévolného věznění amerických občanů

Rozhodování, zda skutečně za pár dní dohodu vypovědět, chtěl svému kamarádovi zjevně ulehčit izraelský premiér Benjamin Netanjahu. A při jednom sfoukl i íránské strategické cíle v sousedství, které jsou mu pochopitelným trnem v oku.

Nejprve, minulou neděli, došlo k leteckému útoku stíhaček F-15, o nichž se všeobecně soudí, že byly izraelské, na syrské cíle, v nichž se ukrývali Íránci a jejich spojenci. Při útoku na skladiště nedaleko Hamá zahynulo 16 lidí, z toho 11 Íránců, a bylo zničeno na 200 raket.

Íránské balistické raketyÍránské balistické raketyautor: Info.cz

O den později následovala brilantní powerpointová prezentace ze sídla ministerstva obrany v Tel Avivu, při které premiér odhalil úlovek Mossadu z jistého tajného teheránského skladiště. Ten měl na mnoha tisících stranách dokazovat, že Írán lhal a dál usilovně pracoval na vývoji jaderné bomby. Co na tom, že podle deseti zpráv MAAE Írán (na rozdíl od Spojených států) jadernou dohodu neporušil. Ukazovátko, knihovnička s šanony a dramatické strhávání černého závěsu jsou přece argumentem samy o sobě.

Ve stejné době, kdy premiér skvělou angličtinou prezentoval v živém televizním vysílání úspěchy tajné služby, prošel návrh nového zákona, který umožňuje vyhlásit válku nebo povolit vojenskou operaci izraelské národní bezpečností radě a za (blíže nedefinovaných) „mimořádných okolností“ i premiérovi a ministrovi obrany. Znamená to, že pro příště už nebude potřeba souhlas celé vlády.

Bibiho volné ruce

Netanjahuovi se tak podařilo během pár dní zatlačit na Írán jak na konvenční, tak na jaderné frontě a ještě si zákonem uvolnit ruce, aby mohl i bez souhlasu zbytku kabinetu v případě nutnosti dovést zemi do války. Sám chtěl na íránská jaderná zařízení zaútočit už v roce 2010, ale jeho vlastní vláda mu to opakovaně znemožnila. V roce 2015 pak přišla jaderná dohoda, kterou izraelský premiér opakovaně ostře kritizoval, neboť podle jeho názoru povede jedině k tomu, že bude mít Írán během pár let nachystané jaderné zbraně, jimiž bude ohrožovat jeho zemi. A už měsíce se Netanjahu snaží zabránit Íránu, aby mohl Izrael ohrozit konvenčními způsoby ze syrského území.

„Celé roky se držel zpátky,“ komentoval situaci sloupkař Nahum Barnea z deníku Jedioth Ahronoth, „a myslím, že bychom měli ocenit, že byl v otázkách bezpečnosti tak opatrný. Teď se zdá, že tlačí všechny do mnohem nepřátelštějšího prostředí.“

Podle Amose Jadlina, bývalého šéfa izraelské vojenské zpravodajské služby, který dnes stojí v čele telavivského Institutu pro studia národní bezpečnosti, se bude chleba lámat až 12. května. Teprve když by americký prezident skutečně od klíčové dohody odstoupil, vidělo by se podle íránské reakce, zda Izrael a Írán vykročí na cestu ozbrojeného konfliktu. „Ke střetu na severu ale může dojít klidně tento týden, tento měsíc,“ varoval zpravodajec v New York Times.

Premiér Netanjahu o zastavení Íránu mluvil v posledních letech velice často, podle analytiků však zůstává cíl, k němuž má vést série rázných kroků, které učinil v posledním týdnu, nejasný. A pokud se mu skutečně povede přispět ke zhroucení jaderné dohody s Íránem, co potom?

Zastrašit Írán

Podle Barnea je Netanjahu přesvědčený, že by odstoupení USA od dohody Írán zastrašilo a odradilo ho od pokračování v jaderném programu. A zdá se, že se Trumpovi trefil svým vystoupením do noty. Na tiskové konferenci ve Washingtonu podle listu Washington Post Trump prohlásil, že Netanjahuova odhalení „ukázala, že jsem měl stoprocentní pravdu“, když nazval jadernou dohodu „nejhorší smlouvou“, která byla kdy podepsána.

Jenže jediné, co podle odborníků Netanjahuovo vystoupení v televizi dokázalo, bylo, že Írán experimentoval s vývojem jaderných zbraní před rokem 2003 a následně o tom lhal. Podle výkonného ředitele Arms Control Associaton Daryla Kimballa tyhle informace nejsou nic nového a právě ony vedly v prvé řadě ke vzniku jaderné dohody. „To, že Írán experimentoval s jadernými hlavicemi a měl v jisté době aktivní zbrojní program, jen podtrhuje, jak nutné je, aby JCPOA dál platil a bránil Íránu promptně nahromadit dostatek štěpného materiálu, byť na jedinou bombu,“ sdělil Kimball deníku Washington Post. „Je absurdní radit… aby byla dohoda vypovězena, to by akorát Íránu uvolnilo cestu.“

Íránské úřady oznámily, že pokud k vypovězení dohody dojde, velice rychle znovu navýší počty odstředivek, jejichž počet momentálně dohoda striktně omezuje. Podle íránského prezidenta Rúháního nemá Trump ani právo znovu projednávat podmínky sedmistranné dohody. Už v dubnu Rúhání jasně řekl, že se k dohodě nebude přidávat ani slovo a ani slovo z ní nezmizí, a varoval Spojené státy a jejich spojence před „vážnými následky“, které ponesou, pokud se dohoda rozpadne. „Odvážný íránský lid se Trumpových směšných diplomatických manévrů nebojí,“ prohlásil tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání, „Americe odpovíme ve správný čas.“ Stejný názor prezentoval i ministr obrany Amír Hátamí – pokud Washington jadernou dohodu vypoví, jeho ministerstvo „zrealizuje ve vhodné době vlastní plán“.

Íránská politikaÍránská politika

Pondělní televizní vystoupení izraelského premiéra vyvolalo v íránských řadách – alespoň navenek – pouze úsměv. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf si z Netanjahua na Twitteru dokonce utahoval, když zveřejnil jeho starou fotografii z roku 2012 z projevu na půdě Valného shromáždění OSN, na níž třímá na kusu papíru nakreslenou bombu se zprávou, že „Kluk, co nedokáže přestat křičet ‚pozor, vlk‘ je zpátky. Obrázkové fiasko v OSN ho neodradilo. Některé lidi můžete oblbovat donekonečna.“ V dalším tweetu pak ještě dodal, že to bylo vskutku příhodně načasované vystoupení, na něž Trump skočil. Írán každopádně odmítá jakákoliv další omezení nad rámec dohody a trvá na tom, že rakety, které testoval, nejsou navrženy k tomu, aby nesly jaderné hlavice, a jeho jaderný program je mírový a slouží čistě energetickým účelům.

Nezbývá než čekat na dvanáctý květen, který v případě, že prezident Trump od dohody skutečně odstoupí, může být prvopočátkem příběhu o chlapci, kterému nakonec vlk na dvorek skutečně vlezl, ale na pomoc už mu nikdo nepřišel. Anebo to může být tentokrát jinak – chlapec se totiž při čekání na íránského vlka stihl vyzbrojit a pořídit si za „mimořádných okolností“ povolení k odstřelu dřív, než se sám stane kořistí. A kamarád za velkou louží mu loveckou sezónu může snadno pomoct odstartovat.

  
 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1