Dohoda s Íránem je ta „nejhorší ze všech“, opakovaně prohlašuje Donald Trump a 12. května se ji nejspíš chystá vypovědět. Co na tom, že k tomu nemá vlastně žádný důvod. Před tímto krokem varuje už i generální tajemník OSN António Guterres. Ve vyjádření pro BBC řekl, že jadernou dohodu považuje za „velký úspěch diplomacie“ a její vypovězení s sebou přinese velké riziko nového válečného konfliktu. A není jediným, kdo takový názor má. Je samozřejmě možné se smlouvou pracovat, případně ji pozměnit, vyjít z ní a vytvořit novou verzi, ale zahodit ji do škarpy, aniž bychom měli funkční alternativu, to je podle Guterrese velice neprozřetelné.
Donaldova osma
O co vlastně jde: Před třemi lety 14. července podepsal ve Vídni Teherán dohodu se stálými členy Rady bezpečnosti OSN, tedy Spojenými státy, Čínou, Velkou Británií, Ruskem, Francií a navíc s Německem. Zavázal se tak, že zásadním způsobem omezí své aktivity na poli jaderného výzkumu a výměnou za to se dočká zrušení sankcí. Ty byly na zemi uvaleny na konci července 2006 rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1696 v reakci na odmítnutí Teheránu vzdát se programu na obohacování uranu.
Ve Společném komplexním akčním plánu (JCPOA), jak zní oficiální název „jaderné“ dohody, Írán přislíbil, že radikálně omezí počet odstředivek, jež jsou pro obohacování uranu nezbytné. Dále měl zásadně snížit množství skladovaného, již obohaceného uranu a zbývající uran neobohacovat do takové míry, jaká je nezbytná pro jeho využití v jaderných zbraních. Krátce po podepsání dohody se počet odstředivek skutečně zásadním způsobem snížil, tuny mírně obohaceného uranu putovaly do Ruska a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) mohla provádět, a také prováděla náhodné kontroly. Všechno běželo skoro jako na drátkách.
Jenže pak přišel nový americký prezident, který je přesvědčený, že JCPOA je – když vybereme pětici adjektiv z mnoha, jimiž plán počastoval – „hrozný“, „příšerný“, „strašlivý“, „špatný“ a „absurdní“. Trumpovi vadí, že dohoda omezuje íránské jaderné aktivity jen na dobu určitou, že mu nezabraňuje vyvíjet balistické střely a že podle něj navíc nasypala do teheránské kasičky 100 miliard dolarů. Ty pak údajně posloužily íránskému režimu jako „tajný fond k financování zbraní, teroru a útlaku“.
Trump by rád vypovězením „jedné z nejhorších a nejjednostrannějších dohod, které kdy Spojené státy uzavřely,“ dosáhl „změny v chování íránského režimu“, pod což spadá ukončení:
- 1) rozšiřování arzenálu balistických střel
- 2) podpory terorismu
- 3) podpory syrského prezidenta Bašára Asada
- 4) neutuchajícího nepřátelství vůči Izraeli
- 5) konstantního ohrožování svobody lodní dopravy v Perském zálivu
- 6) kybernetických úroků na Spojené státy a jejich spojence
- 7) porušování lidských práv
- 8) svévolného věznění amerických občanů
Rozhodování, zda skutečně za pár dní dohodu vypovědět, chtěl svému kamarádovi zjevně ulehčit izraelský premiér Benjamin Netanjahu. A při jednom sfoukl i íránské strategické cíle v sousedství, které jsou mu pochopitelným trnem v oku.
Nejprve, minulou neděli, došlo k leteckému útoku stíhaček F-15, o nichž se všeobecně soudí, že byly izraelské, na syrské cíle, v nichž se ukrývali Íránci a jejich spojenci. Při útoku na skladiště nedaleko Hamá zahynulo 16 lidí, z toho 11 Íránců, a bylo zničeno na 200 raket.
