ANALÝZA: Konec reforem, jde o národ. Ukrajinský prezident vsadil před volbami na konzervatismus | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Konec reforem, jde o národ. Ukrajinský prezident vsadil před volbami na konzervatismus

„Armáda, jazyk, víra“ – tahle hesla zdobí plakáty ukrajinského prezidenta Petra Porošenka před březnovými prezidentskými volbami. Muž, který před pěti lety vyhrál volby jako liberální reformátor, si chce změnou obrazu zajistit znovuzvolení. Momentálně je podle průzkumů veřejného mínění na třetím místě, ale stále má šanci obhájit svůj mandát.

Většina Ukrajinců je z dosavadní vlády prezidenta silně rozčarovaná. V průzkumech veřejného mínění si Petro Porošenko vůbec nevede dobře – nevěří mu téměř 80 procent lidí. A podle posledních předvolebních šetření by ve volbách skončil třetí, až za bývalou premiérkou Julijí Tymošenkovou a televizním komikem Volodymyrem Zelenským. Volilo by ho 10–17 procent Ukrajinců. V roce 2014 přitom získal ve volbách 54 procent odevzdaných hlasů. Co způsobilo propad jeho popularity a může ještě uspět?

Nesplněné sliby

Hlavní slabinou prezidenta Porošenka je propad životní úrovně Ukrajinců za jeho vlády. Podle agentury Reuters klesla průměrná ukrajinská mzda za posledních pět let v přepočtu ze 450 na 380 dolarů. Slibované reformy se podle Porošenkových odpůrců buď neuskutečnily, nebo nebyly dotaženy do konce. Země je stále považovaná za nejzkorumpovanější stát v Evropě. Domoci se práva u soudu je těžké a policie – přes vznik nových pořádkových sil s novými uniformami a vyššími platy v roce 2015 – je stále považovaná za úplatnou. Na východě Ukrajiny pokračuje válka a stále tam umírají lidé – to vše přes opakované Porošenkovy sliby, že konflikt s proruskými separatisty vyřeší. Vrácení Ruskem anektovaného Krymu je v nedohlednu. Ukrajina od roku 2014 fakticky přišla o sedm procent svého území a 13 procent obyvatel.

Topol Show

Přibližování Ukrajiny k NATO a Evropské unii narazilo na své meze. Ukrajinci sice můžou cestovat do Evropské unie bez víz, Ukrajina už má asociační dohodu s EU i dohodu o volném obchodu, ale o možném budoucím členství v unii už téměř nikdo ani nemluví.

Porošenko byl přitom zvolen do funkce jako reformátor a člověk, který Ukrajinu Evropě skutečně přiblíží. Prezidentem se stal po pádu prezidenta Viktora Janukovyče, kterého svrhly lidové protesty v roce 2014 poté, co zemi odvrátil od prounijního kurzu. Janukovyč asociační dohodu s EU odmítl podepsat a chtěl Ukrajinu orientovat na Rusko. Vypukly pouliční demonstrace a Porošenko, který měl v té době majetek v hodnotě přes miliardu dolarů a ovládal vlivnou televizi Kanál 5, toto úsilí mediálně a údajně i finančně podpořil.

Nyní je ale prezident považován značnou částí Ukrajinců za jednoho z ukrajinských oligarchů brzdících reformy. Oficiálně se Porošenko vzdal přímé správy svých společností, ale ve skutečnosti je údajně stále řídí a objevily se i dokumenty, podle kterých těží z obchodů se státem. Kouzlo reformátora a Evropana Porošenka se vytratilo, začal místo toho hrát na národní notu. Není to ostatně první podobný obrat v jeho kariéře. Už dříve dokázal hbitě měnit politické zaměření i strany a ne nadarmo mu jeho kritici vyčítají, že je „příliš pružný“ a že už spolupracoval snad s téměř každým v ukrajinské politice.

Neustálá změna stran

Stačí se podívat na historii posledních dvaceti let. Vystudovaný právník a ekonom Porošenko se nejprve zabýval obchodem. Velké jmění vydělal na dovozu kakaových bobů, skoupil několik výrobců cukrovinek a spojil je do firmy Rošén. To mu také vyneslo přezdívku „čokoládový král“. V roce 1998 vstoupil do politiky a do parlamentu kandidoval za stranu tehdejšího autoritářského prezidenta Leonida Kučmy potlačujícího opozici všemi prostředky. Pak Porošenko vytvořil vlastní stranu Solidarita, která se stala jedním ze základů Janukovyčovy Strany regionů.

Následoval ale obrat. Porošenko se sblížil s tehdejším premiérem Viktorem Juščenkem – jsou navzájem kmotry svých dětí – a v roce 2004 za takzvané Oranžové revoluce stál proti Janukovyčovi na straně Juščenka. Janukovyč se tehdy měl stát nástupcem Kučmy, kvůli podvodům a neférovosti voleb ale do ulic vyšly statisíce Ukrajinců a v opakovaném hlasování – tentokráte už bez podvodů – zvítězil Juščenko. Porošenko se měl stát premiérem, ale Juščenko si místo něj zvolil populární Juliji Tymošenkovou.

Porošenko se stal šéfem Juščenkovy národní bezpečnostní rady a i z ní rezignoval kvůli obvinění z korupce. Za jeho pádem prý byly spory s Tymošenkovou. Nakonec ale právě Tymošenková jmenovala Porošenka ministrem zahraničí. A když se k moci vrátil Juščenkův oponent Junukovyč, pomohl Porošenkovi k místu ministra obchodu a ekonomického rozvoje. Porošenko pak údajně pomohl Tymošenkové dostat se z vězení, kde byla kvůli obviněním z korupce. Pak se stáhl, stal se řadovým poslancem a ani do parlamentu příliš často nechodil.

Ve válce s Ruskem

Zpátky do vrcholové politiky, a to přímo do křesla prezidenta, Porošenka nakonec vynesla až zmíněná proevropská revoluce proti Janukovyčovi v roce 2014. Stal se válečným prezidentem. Těsně před jeho nástupem Rusko zabralo a anektovalo poloostrov Krym. Na východní Ukrajině vypukla válka s Kremlem podporovanými separatisty, která si vyžádala přes 13 tisíc obětí. Zasáhla osobně i Porošenka, který přišel o svoji loděnici na Krymu, továrnu v ruském Lipecku a Moskva zmrazila jeho bankovní konta v Rusku. Porošenkův majetek je dnes proto odhadován na „pouhých“ 585 milionů dolarů.

Porošenkova vláda mobilizací dobrovolníků zabránila Rusku zabrat celé území, o které původně mělo zájem. Proruští separatisté nekontrolují například Charkov, Dnipropetrovsk či pobřeží Azovského moře od ruských hranic až ke Krymu, jak původně plánovali. Porošenko dokázal vybudovat funkční armádu a získat v konfliktu s Ruskem na svoji stranu Západ. A nakonec, jak tvrdí jeho příznivci, právě on přesvědčil Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajině dodávali i skutečné zbraně místo do té doby zasílaného „nesmrtícího“ vojenského materiálu. Je to něco, čím se jeho konkurenti v předvolební kampani nemohou chlubit.

Podařilo se mu i oživit ukrajinské hospodářství. Po téměř desetiprocentním propadu HDP v roce 2015 dnes Ukrajina má zhruba tříprocentní růst ekonomiky. Povedly se některé reformy, například decentralizace země. Stát postavil nové silnice, vznikají nové podniky a poklesla závislost na obchodu s Ruskem. Ukrajinské firmy vyvážejí do Evropy a těží z volného obchodu s EU i z oslabení ukrajinské měny – tedy jednoho z důvodů propadu platů. Velký pokrok Ukrajina udělala v oblasti „ukrajinizace“, vytváření národního státu a podpory národní kultury. Ukrajinština, která byla v carském Rusku od roku 1881 zakázána na veřejných školách a v Sovětském svazu vyjma krátkého období ve dvacátých letech potlačována, je nyní skutečně národním a oficiálně používaným jazykem. Ani v této oblasti nemůže Porošenkovi žádný z jeho protikandidátů konkurovat.

Nezávislá církev a násilí

V neposlední řadě se pak Porošenko chlubí tím, že se podílel na vytvoření ukrajinské pravoslavné církve nezávislé na Moskvě. Omezil tím vliv Ruska. Porošenko, který je znám jako věřící člověk nosící na krku kříž, dnes objíždí Ukrajinu a ukazuje výnos, kterým letos v lednu konstantinopolský patriarcha schválil vytvoření nové nezávislé ukrajinské církve. Snaží se tak získat věřící, nacionalisticky smýšlející voliče.

Zda to bude Porošenkovi stačit k vítězství, není jisté. Ukrajinský novinář a aktivista Volodymyr Jermolenko nedávno napsal ve svém rozboru pro americký think-tank Atlantic Council, že výsledek prezidentské volby 31. března je nejspíš „nejméně předvídatelný v historii“. Porošenko má ale podle něj stále šanci vyhrát. Minimálně se může dostat do druhého kola voleb, kde by se mohl střetnout s Julijí Tymošenkovou. Porošenkův současný propad v průzkumech veřejného mínění může být jen dočasný a jeho předvolební kampaň může ještě mnohé změnit, píše například Leonid Ragozin na internetových stránkách televizní stanice Al-Džazíra.

Analytici předpokládají, že Porošenko má nějaký plán v záloze. Nevylučují, že dojde ke zvýšení napětí s Ruskem nebo nebo zásahu proti extrémistům, díky čemuž by prezident mohl ukázat, že je zárukou stability, umírněnosti a pevné vlády práva. Definitivně zatím Porošenka odepsala jen státní ruská média. V jejich případě jde ale spíše o to, že přání je otcem myšlenky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud