ANALÝZA: Konec reforem, jde o národ. Ukrajinský prezident vsadil před volbami na konzervatismus

Marek Hudema

„Armáda, jazyk, víra“ – tahle hesla zdobí plakáty ukrajinského prezidenta Petra Porošenka před březnovými prezidentskými volbami. Muž, který před pěti lety vyhrál volby jako liberální reformátor, si chce změnou obrazu zajistit znovuzvolení. Momentálně je podle průzkumů veřejného mínění na třetím místě, ale stále má šanci obhájit svůj mandát.

Většina Ukrajinců je z dosavadní vlády prezidenta silně rozčarovaná. V průzkumech veřejného mínění si Petro Porošenko vůbec nevede dobře – nevěří mu téměř 80 procent lidí. A podle posledních předvolebních šetření by ve volbách skončil třetí, až za bývalou premiérkou Julijí Tymošenkovou a televizním komikem Volodymyrem Zelenským. Volilo by ho 10–17 procent Ukrajinců. V roce 2014 přitom získal ve volbách 54 procent odevzdaných hlasů. Co způsobilo propad jeho popularity a může ještě uspět?

Nesplněné sliby

Hlavní slabinou prezidenta Porošenka je propad životní úrovně Ukrajinců za jeho vlády. Podle agentury Reuters klesla průměrná ukrajinská mzda za posledních pět let v přepočtu ze 450 na 380 dolarů. Slibované reformy se podle Porošenkových odpůrců buď neuskutečnily, nebo nebyly dotaženy do konce. Země je stále považovaná za nejzkorumpovanější stát v Evropě. Domoci se práva u soudu je těžké a policie – přes vznik nových pořádkových sil s novými uniformami a vyššími platy v roce 2015 – je stále považovaná za úplatnou. Na východě Ukrajiny pokračuje válka a stále tam umírají lidé – to vše přes opakované Porošenkovy sliby, že konflikt s proruskými separatisty vyřeší. Vrácení Ruskem anektovaného Krymu je v nedohlednu. Ukrajina od roku 2014 fakticky přišla o sedm procent svého území a 13 procent obyvatel.

sinfin.digital