Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Listopadové volby napoví o Trumpově osudu. Jaké šance mají největší strany?

ANALÝZA: Listopadové volby napoví o Trumpově osudu. Jaké šance mají největší strany?

Blíží se konec Donalda Trumpa v prezidentském úřadu. Ve Spojených státech po nejnovějších aférách sílí spekulace o impeachmentu. Na ten reálně může dojít po listopadových kongresových volbách. Záleží na jejich výsledku. Jaký je současný poměr sil mezi demokraty a republikány?

Odsouzení někdejšího šéfa jeho kampaně Paula Manaforta a přiznání bývalého dlouholetého osobního právníka Michaela Cohena dostalo amerického prezidenta Donalda Trumpa do ještě větších problémů, než kterým čelil do tohoto týdne. Zámořská média opět spekulují, zda Trump dokončí volební období, nebo jej Kongres podrobí procesu odvolání.

Jak moc se má prezident obávat impeachmentu, napoví kongresové volby 6. listopadu. V nich se bude volit celá Sněmovna reprezentantů, která má v procesu odvolání roli jakéhosi žalobce podávajícího návrh na zbavení úřadu, a třetina Senátu, jenž vystupuje jako soud a na němž je finální verdikt. Pro konec Trumpa v Bílém domě musí hlasovat dvě třetiny senátorů.

Celkem jsou tři základní scénáře. V prvním demokraté získají většinu v obou komorách. Pak je pokus o impeachment pravděpodobnější. Demokraté musí samozřejmě kalkulovat i s vlastními politickými cíli, ale k odvolání prezidenta budou nejblíže ze všech tří variant. De facto by jim stačilo přesvědčit zhruba 16 republikánských senátorů (záleží na výsledku voleb).

Druhá verze počítá s demokratickou většinou ve Sněmovně a republikánskou v Senátu. Nebo opačně, ale taková možnost je málo pravděpodobná. Demokraté by v tu chvíli sice měli sílu impeachment vyvolat, ale šance na úspěch by byla výrazně nižší. Reálně by Trumpovi museli dokázat, že provedl opravdu závažný zločin (například koluzi s Ruskem), aby republikány přesvědčili.

Třetí variantou je republikánská většina v obou komorách. Při té platí poslední věta předchozího odstavce i pro Sněmovnu. Republikáni v posledních dvou letech prokázali, že až na výjimky (jimiž jsou spíše zasloužilí senátoři jako John McCain nebo Lindsey Graham) prezidenta vzešlého z vlastních řad nehodlají potopit.

Senát zůstane republikánský, demokraty by spasil jen zázrak

Jaký scénář je nejpravděpodobnější? Primárky v jednotlivých stranách ještě neskončily, ale výzkumné agentury už přišly s prvními předpověďmi, od kterých se lze při hledání odpovědi odrazit. Prognózy zveřejnila například televizní stanice CNN, specializovaný web Real Clear Politics, analytici z organizace Inside Election či Cook Political Report, týdeník Economist nebo známý agregátor průzkumů Natea Silvera FiveThirtyEight.com.

Z čísel je jasné, že nejméně pravděpodobnou verzí je ta, v níž demokraté ovládnou obě komory. Většina v Senátu je jim výrazně vzdálená. Po volbách by potřebovali 51 ze 100 hlasů. Republikánům teoreticky stačí 50, jelikož v případě shody rozhoduje hlas viceprezidenta Mika Pence.

Žádný z průzkumů demokratům nedává velkou naději, spíše by musel přijít volební zázrak. Real Clear Politics jim po volbách přisuzují 45 mandátů, republikánům 48. Sedm duelů zůstává nerozhodných, jenže k „modré většině“ by museli demokraté vyhrát 6 z nich. Spekulativnější model na webu přitom říká, že by výsledné skóre bylo z jejich pohledu 49 ku 51. CNN uvádí také 7 nerozhodnutých duelů, ale republikánům věstí 49 křesel, demokratům 45. Cook má o jeden nerozhodnutý duel více, což republikánské skóre sráží na 48.

Modrá vlna ve Sněmovně? Možná, ale zatím nejistá

Senát tedy zřejmě zůstane pod taktovkou republikánské většiny. Ve Sněmovně, která se mění celá, je situace zajímavější. Demokraté vyhlíží "modrou vlnu", Trump mluví naopak o vlně červené - republikánské.

Stav dolní komory řeší hned 5 srpnových průzkumů. Ze tří se přitom dá vyčíst celkový poměr sil. Pro informaci, k většině ve Sněmovně reprezentantů je třeba 218 z 435 hlasů. Inside Election favorizuje republikány. Ti podle něj získají 219 mandátů, demokraté 202 a o 14 dalších se teprve rozhodne. Economist se naopak kloní na stranu demokratů, kteří mají získat 224 křesel proti 211 republikánským. Spekulativnější varianta na agregátoru FiveThirtyEight se také přiklání k demokratům, určila finální skóre na 225 ku 210.

Nate Silver a jeho lidé ale počítali i opatrněji. Zbylo jim 18 nerozhodnutých duelů. Z těch dalších by 212 vyhráli demokraté a 205 republikáni. Také Economist přiznává 20 nerozhodnutých soubojů. Nejopatrnější jsou v tomto ohledu lidé z Real Clear Politics. Ti demokratům přisuzují 199 mandátů, republikánům 193. Celkem 43 bitev nechtějí predikovat.

V současnosti tedy nejpravděpodobněji vypadá prostřední varianta s demokratickou Sněmovnou a republikánským Senátem. Nejdůležitější informaci však nepřináší průzkumy, nýbrž kalendář. Do voleb zbývají ještě více než dva měsíce. Horká fáze kampaně je teprve na svém začátku a poměry sil se mohou změnit.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1