Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Nejčistší rasa, jejíž vůdce zmůže vše. KLDR ukazuje vstřícnost, ale ideologie se nevzdá

ANALÝZA: Nejčistší rasa, jejíž vůdce zmůže vše. KLDR ukazuje vstřícnost, ale ideologie se nevzdá

„Klima usmíření a dialogu“ panuje nyní podle severokorejského vůdce Kim Čong-una mezi Severní a Jižní Koreou, které jsou technicky stále ve válce. Kim to prohlásil po návštěvě severokorejské delegace na olympiádě na Jihu a pozval na návštěvu Severu jihokorejského prezidenta. Zapůsobila snad olympiáda a život kolem ní na severokorejskou delegaci, která doma vidí strádající obyvatele a nerozvinutou zemi? Chystají se Severokorejci konečně usmířit se světem?

Severní Korea vykazuje až neuvěřitelnou odolnost vůči mezinárodním sankcím, které na ni byly uvaleny kvůli jejímu jadernému a raketovému programu. A svérázný má dlouhodobě i pohled na Jižní Koreu, svého ekonomicky pokročilejšího souseda. Jedním z důvodů je severokorejská vládní ideologie čučche, kterou jsou indoktrinováni všichni obyvatelé Severní Koreje a která jim umožňuje vyrovnat se s realitou. Čučche totiž není jen ideologií soběstačnosti, směsí komunismu, rasismu, nacionalismu a myšlenky, že člověk – zejména vůdce – zmůže vše bez ohledu na materiální podmínky.

Ani odborníci na Severní Koreu si nejsou jisti, z čeho vlastně tahle ideologie vznikla. Existují tři teorie, uvádí Grace Leeová, odbornice na Severní Koreu v časopise Stanford Journal of East Asian Affairs. Podle první z nich vznikla jako nástroj, který použil zakladatel Severní Koreje Kim Ir-sen, aby si vybudoval vlastní kult osobnosti a potřel své nepřátele. Kim Ir-sen, nejstarší z dynastie Kimů (zemi dnes vládne jeho vnuk Kim Čong-un, který nastoupil po jeho synovi Kim Čong-ilovi) se oficiálně hlásil k marxismu-leninismu. Neváhal ale poslat do vězení své stranické odpůrce, kteří sice měli mnohem blíže k myšlenkám marxismu-leninismu, jenže ohrožovali jeho moc. Navíc balancoval mezi dvěma komunistickými velmocemi, Čínou a Sovětským svazem, takže i jeho ideologie přijímala myšlenky z obou zemí a vyvíjela se podle toho, jak to bylo potřeba v boji o moc.

Podle dalších odborníků, které zmiňuje Leeová, je zdrojem severokorejské ideologie tradiční korejská politická kultura, která je založena na odporu proti cizím vetřelcům, konfuciánské filosofii prosazující úctu ke starším a nadřízeným. Korejci tak prý získali jakýsi „obranářský postoj,“ odpor vůči cizímu vlivu a snahu o soběstačnost. Sám Kim Ir-sen mluvil v souvislosti s čučche o tom, že vychází z „historického vývoje“ a „geografické polohy“ Koreje, která byla v minulosti často cílem cizích invazí. Severní Korea také převzala myšlenky válečného Japonska s jeho rasismem a nákloností k fašismu, přestože se severokorejský režim oficiálně prohlašuje za jediného dědice protijaponského odboje za druhé světové války. Japonsko Korejský poloostrov okupovalo od roku 1910 do konce druhé světové války a spravovalo ji jako svoji kolonii.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Americký expert Brian Reynolds Mayers navíc uvádí ve své knize o Severní Koreji, že se Severokorejci po vzoru válečného Japonska považují za „nejčistší rasu,“ která je nadřazena ostatním lidem, se kterými by se neměli míchat. V Severní Koreji jsou podle zpráv uprchlíků diskriminováni lidé se smíšeným původem, ať už mají předky z Evropy či třeba právě z Japonska. Severní Korejci se dokonce považují i za nadřazené nad Korejci z jihu, ačkoliv mají stejný etnický původ. Jižní Korea byla dle této úvahy „znečištěna“ Američany, kteří v Korejské válce v letech 1950 - 1953 pomohli zastavit útok Severu na Jih a dodnes mají v zemi své vojenské základny. Dodnes jsou Severní a Jižní Korea formálně ve válce, protože konflikt v roce 1953 ukončilo jen dodnes trvající příměří.

Podle Mayerse sama severokorejská propaganda dlouho tvrdila, že KLDR trpí vojenskou slabostí a jen silnější armáda a lepší zbraně jí chybí k tomu, aby se stala dokonalým státem. Zřejmě právě to je důvodem, proč země začala vyrábět jaderné zbraně a rakety, kterými ohrožuje i část území USA. Výdaje na jaderný program přitom zřejmě neomezila ani v době, kdy v zemi propukl ve druhé polovině devadesátých let minulého století hladomor, který si vyžádal zřejmě mezi 500 až 600 tisíci obětí. Nakonec Severokorejci uspěli. Tamní diktátor Kim Čong-un minulý rok po jaderném testu navzdory nelibosti mezinárodního společenství oznámil, že Severní Korea je „jaderným státem,“ zajistila si svoji bezpečnost a vyrovnala se dalším zemí. Naznačil, že se svých nukleárních zbraní nikdy nevzdá a postaral se o to, aby severokorejské zbrojní schopnosti nedaly politikům v USA, Jižní Koreji nebo v Japonsku spát.

Poslední teorie o zdroji severokorejské ideologie upozorňuje na vypjatý individualismus, který je v ní obsažen. Nejedná se o individualismus v západním smyslu, jde o nadvládu myšlenky nad hmotou a individuální vůli vůdce. Je to v příkrém protikladu vůči marxismu-leninismu, kde je důležitá materiální základna, vše se odvozuje od stavu ekonomiky a výrobních vztahů. Severní Korea tak může být podle čučche (nyní přejmenované na kimirsenismus-kimčongilismu) dokonalá a rozvinutá země, i když lidé mají problém zajistit si základní prostředky k životu. Vůdcova rozhodnutí totiž v očích stoupenců ideologie nakonec vše napraví a výše postavení členové vládnoucí strany – jako ti, co byli na olympiádě – tomu rádi uvěří. I když v Jižní Koreji viděli něco jiného.

Pravdu má v jejich očích zkrátka ideologie čučche, která se proměnila bez ohledu na realitu v náboženství svého druhu. Včetně obřadného klanění se sochám vůdců a pověstech o jejich nadpřirozených schopnostech. Například narození Kim Čong-ila a Kim Čong-una prý provázeli zázračné úkazy včetně podivného chování zvířat, zjevení hvězdy a Kim Čon-il dokázal ve třech letech pouhým postříkáním mapy Japonska inkoustem vyvolat nad japonskými ostrovy bouřit. V zemi je zhruba 40 tisíc soch Kim Ir-sena a v každé severokorejské domácnosti jsou povinně portréty Kim Ir-sena a jeho syna Kim Čong-ila. Jde v podstatě o domácí oltář a před jídlem lidé – alespoň pokud jsou v dohledu kamery nebo někdo cizí – děkují současnému vůdci Kim Čong-unovi a jeho předchůdcům za to, že mají co jíst.

Všichni Kimové včetně mrtvých vládců mají polobožský status a dokonce zastávají „funkce“ ve stranickém a státním aparátu. Například Kim Ir-sen je „věčným prezidentem“, Kim Čong-il je „věčný generální tajemník“ severokorejské vládnoucí strany zatímco současný vládce Kim Čong-un je „pouhý“ první tajemník Korejské strany práce. I ten chce ale vládnout jako jeho předci navždy a své moci se určitě sám nevzdá. Ostatně, mocenské hrátky v izolované totalitě provázejí mnohdy brutální zákulisní boje a černé praktiky.

Fungující ideologickou mašinérii ale v posledních letech narušuje růst tržního hospodářství v Severní Koreji. Země teď stojí na křižovatce, říká profesor Dongho Jo z jihokorejské Ewha Womans University, který se specializuje na severokorejské hospodářství. Rozvoj tržního hospodářství, které je maskované jako „socialistické“ umožnil právě současný severokorejský diktátor Kim Čong-un. Vznikly trhy, kde lidé prodávají výpěstky ze svých záhumenků, a soukromé podniky, které ale na papíře patří městu či státu. Cílem Kim Čong-una bylo zlepšit stav ekonomiky, mimo jiné aby měl režim více peněz na vývoj jaderných zbraní a raket. Navíc na Severní Koreu dopadají v posledních měsících tíživě mezinárodní ekonomické sankce, které se loni výrazně zpřísnily.

Podle Dongho Joa si teď Severokorejci, kteří okusili základy kapitalismu, přejí kapitalismu stále více. Kim Čong-un se tak bude muset v příštích několika letech rozhodnout co dál, tvrdí expert. Buď připustí změnu severokorejské ekonomiky na tržní, nebo bude muset opět posílit kontrolu nad společností. V prvním případě by zřejmě mohl být severokorejský režim ochotný k menším ústupkům, ale nikoliv pokud jde o vlastnictví jaderných zbraní či raket. V opačném případě půjde jen o jednání na oko, která severokorejská propaganda vyloží tak, že Jižní Korea za Severem „dolézá.“ A potvrdí si tak sama pro sebe, že čučche funguje a Sever má nad Jihem i nad jeho spojencem USA převahu.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1