ANALÝZA: Netanjahuovi roste silná konkurence. Na souboj ho ve volbách vyzvou i generálové | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Netanjahuovi roste silná konkurence. Na souboj ho ve volbách vyzvou i generálové

Patrně každý izraelský politik touží mít vlastní stranu. I před dubnovými volbami se do politické soutěže přihlásily nejméně tři nové formace, které mají šanci probojovat se do Knesetu, tedy izraelského parlamentu. I když všechny průzkumy naznačují, že vítězství obhájí stále pravicovější strana Likud (stále autoritativnějšího) premiéra Benjamnina Netanjahua, rodí se mu nová opozice nejen zleva a středu, ale i z opačného směru, jakkoli se to nezdá možné.

Staré židovské rčení říká, že dva Židé reprezentují tři názory. V nynějším Knesetu se o stodvacet křesel dělí hned deset stran, přičemž polovina z nich má méně než deset zákonodárců. Důvodem pro četnost parlamentních stran je ovšem dána spíše nízkou volební klauzulí, v roce 2014 stanovenou na 3,25 procenta (v Česku je 5%). Proto jsou izraelští politici zvyklí koalice nejen uzavírat, ale také z nich náhle i s velkým křikem odcházet a vůbec měnit strany. Mezi roky 1949 až 1992 ale bylo ještě veseleji: tehdy totiž straně stačilo pro vstup do Knesetu pouhé jedno procento hlasů.

V tuto chvíli tvoří spolu s dominantním Likudem vládní koalici strana Šás reprezentující zájmy ortodoxních věřících sefardského původu a ekonomicky orientované hnutí Kulanu. Kromě nich v kabinetu zasedají také tři politici nominovaní za radikálně pravicovou, v současnosti se rozpadající formaci Židovský domov.

A proč nás mají izraelské volby (proběhnou zřejmě 9. dubna) vlastně zajímat? Židovský stát je klíčovým hráčem – pro některé muslimské země spíše problémem – Blízkého východu. Stát Izrael má navíc významnou oporu v nynějším americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, který premiérovi Netanjahuovi naslouchá více než pozorně. Cyničtí jazykové tvrdí, že to byli právě židovští politici, kteří přesvědčili velitele nejmocnější armády světa, aby prozatím nestahoval (své, tedy americké) vojáky ze Sýrie.

„Nová pravice“: Radikálnější než Likud

Stranu s názvem Nová pravice založily loni v prosinci dvě nejviditelnější tváře již zmíněného Židovského domova. Dosavadního předsedu této strany a ministra školství Naftali Beneta do nové partaje následovala i Ajelet Šakedová, jeho vládní kolegyně z resortu spravedlnosti. Rasantní i radikální politička je hvězdou pravice a média o ní spekulují jako o budoucí premiérce. Co se křesel v současném Knesetu týče, Nová pravice v něm má tři: Židovský domov spolu s oběma ministry opustila ještě poslankyně Šuli Mualemová.

Židovský domov byl vnímán jako opora náboženských sionistů, tedy radikálních nacionalistů, kteří staví rovněž na náboženském přesvědčení. Ti tvoří významné procento tzv. osadníků, kteří se domnívají, že Židé mají historický nárok na Palestinci obydlený a Izraelem okupovaný Západní břeh. „Nová Pravice“ pak má oslovit nejen náboženské, ale i sekulární voliče pohybující se napravo od Likudu. Čemuž odpovídá program, jehož hlavním bodem je odpor k případnému palestinskému státu v jakékoli podobě.

O voliče se tedy může bát jak široce pravicový Likud, tak donedávna pátá strana koalice, totiž Izrael náš domov. Tento rovněž radikálně pravicový spolek vede Avigdor Lieberman, který byl až do poloviny listopadu loňského roku ministrem obrany v Netanjahuově kabinetě. I on teď na Likud útočí zprava. Jeho strana reprezentuje sekulární, nejčastěji rusky hovořící voliče.

Gancův „Nezlomný Izrael“: Zachránce levého středu

Nadějí všech Izraelců politicky se pohybujících ve středu i nalevo od něj, je nová strana bývalého velitele armády židovského státu Bennyho Gance. Jde víceméně o další středový projekt postavený na silné osobnosti zakladatele. Podobných se objevilo v izraelských dějinách už několik: naposledy podobné očekávání vzbudila Kadima stvořená někdejším premiérem Arielem Šaronem, která se však postupně propadla do bezvýznamnosti.

V programu strana píše, že chce „v bezpečnostní oblasti jednat pravicově, v ekonomice liberálně a v sociálních otázkách levicově“. Také podle dalších dostupných zpráv se Gancova společnost nemíní identifikovat s žádným zákoutím politického spektra. Oproti nynější pravicové vládě by však zřejmě byla vstřícnější vůči Palestincům z autonomie stejně jako arabským občanům Izraele prostě proto, že ostřejší vymezení vůči nim je již sotva možné.

Ganc může Netanjahuovi zkomplikovat život, i když zatím ho rozhodně nedohnal. I tak na něj premiérův Likud, tedy alespoň podle serveru Ynetnews, shání kompromitující materiály – a mají se týkat ex-generálovy (ne)schopnosti chránit izraelské civilisty. Co se průzkumů mínění týče, podle těch posledních by Gance volilo 13 procent oslovených, zatímco Likud má podporu dvojnásobku. Ganc se nicméně dlouhodobě pohybuje mezi 12 až 15 procenty a je prý navíc připraven vyjednávat o  předvolebních spojenectvích.

Návrat hnutí „Telem“: Kolik má Izrael vlastně generálů?

Další generál, totiž Moše Jaalon naopak v izraelské politice nováčkem rozhodně není. Někdejší šéf generálního štábu sloužil i jako ministr obrany, a to pod Netanjahuem, v jehož Likudu léta působil. V roce 2009 se v barvách této strany stal poprvé poslancem.

Jenže Jaalon, ač považován spíše za jestřába, se s Netanjahuem i Likudem rozešel. A založil, či snad obnovil „Hnutí za obrození státu“, ve zkratce Telem, které v roce 1981 Izraelcům představil jiný politik a generál Moše Dajan. Tato strana postupně zanikla, teď její jméno opět zvedl Jaalon.

Kromě obecných proklamací zatím není zcela jasné, jakým směrem se Telem vydá. Jisté je pouze to, že Yaalon nechce být ve vládě s Netanjahuem. A volá po široké opoziční koalici, která by zahrnovala „sionistickou (vlasteneckou – pozn. redakce) levici, odpovědnou pravici a vše mezi tím“. Naznačil i možnost ústupků ve vztahu k Palestincům, když řekl, že rozdílné postoje v této věci by neměly být politickému spojenectví na překážku.

Telem samotný by se teď do Knesetu nedostal. Yaalon však podle všeho vyjednává politické přátelství s Gancem, jehož „nezlomným“ by mohl přinést nějaké procento voličské přízně navíc. Navíc by vznikla generálská koalice, které by mohla přesvědčit ty Izraelce, kterým sice záleží na bezpečnosti, přejedli se ale už příslovečné arogance, mocichtivosti i korupčních afér nynějšího premiéra, který krátce před dubnovými volbami oslaví desátý rok v křesle šéfa izraelského kabinetu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud