ANALÝZA: Oddaní, tvrdí, agresivní. To jsou vojáci, kteří velí Putinovým armádám v Pobaltí | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Oddaní, tvrdí, agresivní. To jsou vojáci, kteří velí Putinovým armádám v Pobaltí

ANALÝZA: Oddaní, tvrdí, agresivní. To jsou vojáci, kteří velí Putinovým armádám v Pobaltí

Před deseti lety přibyl ke čtyřem hlavním ruským vojenským okruhům pátý, Západní. Představuje kremelskou pěst namířenou proti Evropě. Jeho mimořádnému strategickému významu odpovídá to, že mu velí nejloajálnější Putinovi vojáci. Pokud někdo z nich selže, je nemilosrdně vyhozen na dlažbu. Armáda Západního vojenského okruhu a námořníci Baltského loďstva jsou pretoriánská garda, elitní vojenské bratrstvo oddané svému vrchnímu veliteli na život a na smrt.

Píše se rok 2016. Na velitelství Baltského loďstva v Kaliningradu, honosné klasicistní budově, začíná běžný den. Viceadmirál Viktor Kravčuk, velitel Baltského loďstva, otevírá naléhavou depeši z Moskvy. Stejnou obálku má na stole i šéf jeho štábu Sergej Popov. Oba se dozvídají stejnou zprávu. S okamžitou platností jsou odvoláni ze svých funkcí. Podepsán: Valerij Gerasimov, náčelník štábu ruských ozbrojených sil.

Muž, na kterého západní státy uvalily osobní sankce , a v letech 2010 až 2012 první velitel Západního vojenského okruhu, Kravčuka a Popova odvolal kvůli „nedostatkům ve výcviku, nepřipravenosti vojenských jednotek a zanedbávání povinností.“ Na Kravčukovo místo byl dosazen Alexandr Nosatov, na viceadmirála narychlo povýšený dosavadní náčelník Kuzněcovovy námořní akademie.

Nosatov má v odborných kruzích pověst mimořádně náročného důstojníka. Říká se, že absolventi Akademie v poklusu dokonce i spí. Pokud někdo může dobře doplnit velitele celého Západního vojenského okruhu, generálplukovníka Andreje Kartapolova, je to právě tento důstojník. Kartapolov s Nosatovem jsou pro Kreml zárukou, že ruská vojenská akceschopnost na dlouhé západní hranici bude stoprocentní. Důležitější velící post než ten petrohradský totiž v současném Rusku není.

Západní vojenský okruh je rozlohou nejmenší, v současnosti ale nejvýznamnější z pěti okruhů, do kterých je Rusko z vojenského hlediska rozděleno. Spadá do něj Moskva coby mozek Ruska. V současné době se ale většina sil koncentruje v Pobaltí. Rusko vidí těžiště svých vojenských zájmů právě tady. Tomu odpovídá i výběr velitelů.

Viceadmirál Nosatov je vyznamenaným profesionálem. Většinu profesního života strávil na moři, většinou v Tichém oceánu. Jeho jmenování velitelem Baltského loďstva proto zpočátku vyvolalo určité otazníky. Nosatov je z podstaty admirálem zvyklým přemýšlet v intencích oceánských operací. Balt je ale uzavřené moře, které z taktického hlediska představuje, řečeno s princem Jindřichem Pruským, který tu během První světové války velel německému námořnictvu, „zatracený problém.“

Pětapadesátiletý Nosatov má pověst ambiciózního důstojníka, který dobře ví, že precizními obrannými boji si lze získat zásluhy, slávu ale přináší útok. Právě tato mentalita z něj udělala ideálního kandidáta na velitele loďstva limitovaného omezeným prostorem Baltu. Samotný admirálův elán by neznamenal nic, pokud by nebyl doprovázen současným přílivem materiálu. A k tomu od roku 2016 dochází.

Kathleen Hicksová v důvěryhodném serveru Defense One přesvědčivě dokázala, že síla ruského Baltského loďstva nepřetržitě roste. Admirál Nosatov má v Kaliningradu k dispozici nejmodernější rakety – a pravidelnými cvičení mi dává najevo, že je ochoten je kdykoliv použít. „NATO musí okamžitě začít posilovat v Pobaltí,“ uzavírá Hicksová.

Podobný příběh jako na velitelství Baltského loďstva v Kaliningradu se odehrává na velitelství Západního vojenského okruhu v Petrohradu. Generálplukovník Kartapolov je podle různých indicií osobním oblíbencem prezidenta Vladimira Putina – koneckonců se narodil v někdejším východním Německu do rodiny diplomata, tedy vzhledem k tehdejšímu stavu věcí prakticky jistě zpravodajce.

Kartapolov prosadil, aby v Západním vojenském okruhu byly aktivovány vojenské jednotky, které jsou historicky spojené s nejvýznamnějšími chvílemi ruské (a sovětské) armádní historie. Jde například o Semjonovský nebo Preobraženský pluk. Zejména aktivace toho druhého je zajímavá; Preobraženský pluk totiž tradičně tvořil osobní gardu ruských carů. Symbolika v tomto smyslu nemůže být jasnější.

Kartapolov také dobře vychází s viceadmirálem Nosatovem. Díky tomu Rusko může utěšeně posilovat svou vojenskou přítomnost zejména v Kaliningradské oblasti. Generálplukovník má ještě jednu na ruské poměry zajímavou vlastnost. Nesmírně tvrdě bojuje proti jakékoliv korupci a šmelení, což jsou oblasti, ve kterých armády Kremlu vždycky pozoruhodně excelovaly. Na začátku května 2018 tak byl například zatčen a z patnácti trestných činů obviněn Roman Kovalenko, dlouholetý velitel logistických a opravárenských kapacit Západního vojenského okruhu.

Ruská vojenská síla se na východní výspě NATO neustále posiluje a je vedena spolehlivými, Putinovi bezpodmínečně věrnými důstojníky. K dispozici má taktické jaderné zbraně. Jak napsal německý web Deutsche Welle, „ruská pěst je sevřená a svírá se stále pevněji.“ Pro NATO by tento stav měl být výzvou k urychlenému posílení a modernizaci sil v Pobaltí. O tom se ale zatím spíš jen vedou teoretické diskuze, zakončené obvykle bezradným „my bychom rádi , ale co by na to řeklo Rusko?“

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.