Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Oddaní, tvrdí, agresivní. To jsou vojáci, kteří velí Putinovým armádám v Pobaltí

ANALÝZA: Oddaní, tvrdí, agresivní. To jsou vojáci, kteří velí Putinovým armádám v Pobaltí

Před deseti lety přibyl ke čtyřem hlavním ruským vojenským okruhům pátý, Západní. Představuje kremelskou pěst namířenou proti Evropě. Jeho mimořádnému strategickému významu odpovídá to, že mu velí nejloajálnější Putinovi vojáci. Pokud někdo z nich selže, je nemilosrdně vyhozen na dlažbu. Armáda Západního vojenského okruhu a námořníci Baltského loďstva jsou pretoriánská garda, elitní vojenské bratrstvo oddané svému vrchnímu veliteli na život a na smrt.

Píše se rok 2016. Na velitelství Baltského loďstva v Kaliningradu, honosné klasicistní budově, začíná běžný den. Viceadmirál Viktor Kravčuk, velitel Baltského loďstva, otevírá naléhavou depeši z Moskvy. Stejnou obálku má na stole i šéf jeho štábu Sergej Popov. Oba se dozvídají stejnou zprávu. S okamžitou platností jsou odvoláni ze svých funkcí. Podepsán: Valerij Gerasimov, náčelník štábu ruských ozbrojených sil.

Muž, na kterého západní státy uvalily osobní sankce , a v letech 2010 až 2012 první velitel Západního vojenského okruhu, Kravčuka a Popova odvolal kvůli „nedostatkům ve výcviku, nepřipravenosti vojenských jednotek a zanedbávání povinností.“ Na Kravčukovo místo byl dosazen Alexandr Nosatov, na viceadmirála narychlo povýšený dosavadní náčelník Kuzněcovovy námořní akademie.

Nosatov má v odborných kruzích pověst mimořádně náročného důstojníka. Říká se, že absolventi Akademie v poklusu dokonce i spí. Pokud někdo může dobře doplnit velitele celého Západního vojenského okruhu, generálplukovníka Andreje Kartapolova, je to právě tento důstojník. Kartapolov s Nosatovem jsou pro Kreml zárukou, že ruská vojenská akceschopnost na dlouhé západní hranici bude stoprocentní. Důležitější velící post než ten petrohradský totiž v současném Rusku není.

Západní vojenský okruh je rozlohou nejmenší, v současnosti ale nejvýznamnější z pěti okruhů, do kterých je Rusko z vojenského hlediska rozděleno. Spadá do něj Moskva coby mozek Ruska. V současné době se ale většina sil koncentruje v Pobaltí. Rusko vidí těžiště svých vojenských zájmů právě tady. Tomu odpovídá i výběr velitelů.

Viceadmirál Nosatov je vyznamenaným profesionálem. Většinu profesního života strávil na moři, většinou v Tichém oceánu. Jeho jmenování velitelem Baltského loďstva proto zpočátku vyvolalo určité otazníky. Nosatov je z podstaty admirálem zvyklým přemýšlet v intencích oceánských operací. Balt je ale uzavřené moře, které z taktického hlediska představuje, řečeno s princem Jindřichem Pruským, který tu během První světové války velel německému námořnictvu, „zatracený problém.“

Pětapadesátiletý Nosatov má pověst ambiciózního důstojníka, který dobře ví, že precizními obrannými boji si lze získat zásluhy, slávu ale přináší útok. Právě tato mentalita z něj udělala ideálního kandidáta na velitele loďstva limitovaného omezeným prostorem Baltu. Samotný admirálův elán by neznamenal nic, pokud by nebyl doprovázen současným přílivem materiálu. A k tomu od roku 2016 dochází.

Kathleen Hicksová v důvěryhodném serveru Defense One přesvědčivě dokázala, že síla ruského Baltského loďstva nepřetržitě roste. Admirál Nosatov má v Kaliningradu k dispozici nejmodernější rakety – a pravidelnými cvičení mi dává najevo, že je ochoten je kdykoliv použít. „NATO musí okamžitě začít posilovat v Pobaltí,“ uzavírá Hicksová.

Podobný příběh jako na velitelství Baltského loďstva v Kaliningradu se odehrává na velitelství Západního vojenského okruhu v Petrohradu. Generálplukovník Kartapolov je podle různých indicií osobním oblíbencem prezidenta Vladimira Putina – koneckonců se narodil v někdejším východním Německu do rodiny diplomata, tedy vzhledem k tehdejšímu stavu věcí prakticky jistě zpravodajce.

Kartapolov prosadil, aby v Západním vojenském okruhu byly aktivovány vojenské jednotky, které jsou historicky spojené s nejvýznamnějšími chvílemi ruské (a sovětské) armádní historie. Jde například o Semjonovský nebo Preobraženský pluk. Zejména aktivace toho druhého je zajímavá; Preobraženský pluk totiž tradičně tvořil osobní gardu ruských carů. Symbolika v tomto smyslu nemůže být jasnější.

Kartapolov také dobře vychází s viceadmirálem Nosatovem. Díky tomu Rusko může utěšeně posilovat svou vojenskou přítomnost zejména v Kaliningradské oblasti. Generálplukovník má ještě jednu na ruské poměry zajímavou vlastnost. Nesmírně tvrdě bojuje proti jakékoliv korupci a šmelení, což jsou oblasti, ve kterých armády Kremlu vždycky pozoruhodně excelovaly. Na začátku května 2018 tak byl například zatčen a z patnácti trestných činů obviněn Roman Kovalenko, dlouholetý velitel logistických a opravárenských kapacit Západního vojenského okruhu.

Ruská vojenská síla se na východní výspě NATO neustále posiluje a je vedena spolehlivými, Putinovi bezpodmínečně věrnými důstojníky. K dispozici má taktické jaderné zbraně. Jak napsal německý web Deutsche Welle, „ruská pěst je sevřená a svírá se stále pevněji.“ Pro NATO by tento stav měl být výzvou k urychlenému posílení a modernizaci sil v Pobaltí. O tom se ale zatím spíš jen vedou teoretické diskuze, zakončené obvykle bezradným „my bychom rádi , ale co by na to řeklo Rusko?“

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1